Od plánu k výstavbě leží 31 překážek. Postavit uhlíkově neutrální budovu je dlouhý proces

Výstavba nových budov musí podléhat mnoha legislativním podmínkám, žádná z nich ale nezahrnuje povinnost snižovat uhlíkovou stopu.

Česká rada pro šetrné budovy zareagovala na neexistenci funkčního návodu, jak by měla výstavba uhlíkově neutrálních budov vypadat a vydala vlastní Zero Carbon Roadmapu, na kterém se podíleli zástupci z řad architektů, developerů, projektantů, bankovního sektoru, klimatických opatření, stavitelů i výrobců materiálů.

Vychází z analýzy současného stavu a jde vstříc současnému cíly České republiky stát se do roku 2050 neutrální zemí. V Roadmapě je také návrh dlouhodobého cíle a vize, jak ho dosáhnout.

Petr Zahradník, spoluautor Roadmapy vysvětluje, že budova produkuje emise dvojího typu, tedy provozní, které vznikají využíváním klimatizací, vytápění, elektrickou sítí, ohřevem vody a dalšími činnostmi. A pak také zabudované emise, které vznikají při výstavbě, jsou neměnné a trvalé a navyšují se posléze i při demolici budovy, která se mezi ně započítává.

Je důležité proto výstavbu budovy zanalyzovat z uhlíkového pohledu od začátku do konce, nelze se podle něj omezit jen na samotný stavitelský proces. „Když jsme vytvářeli Roadmapu, nalezli jsme 31 základních bariér, které nyní brzdí rozvoj dekarbonizačních opatření,“ vysvěluje Zahradník. Mezi ně patří jak technologické procesy, tak finanční toky nebo nedostatečný zájem a osvěta mezi investory i developery.

Řešením hned více překážek v rozvoji šetrných budov by měla být podle konzultantů projektu osvěta. Ikdyž totiž investor má zájem o udržitelné řešení své stavby, mnohdy neví na co si dát pozor a co vše zahrnout do výpočtu uhlíkového zatížení.

„Takto ucelený dokument České republice dlouho chyběl, je to výsledek ucelené spolupráce lidí ze všech důležitých oborů,“ vysvětluje Karel Fronk, člen řídícího výboru a ESG manager developerské společnosti KKCG. „Zakládá se na provozně efektivních řešení, a to je důležitý základ. Carbon management by měl být o úzké spolupráci všech architektů, developerů, stavitelů a dalších lidí v oboru,“ dodává Fronk.

Legislativní překážkou je také řešení odpadů, ve kterém má Česká republika stále rezervy. A opět, chybí peníze. „Jsme schopni recyklovat již prakticky cokoliv, ale nejsme schopni to jednak zaplatit, a pak nám to často neumožňuje legislativa,“ říká Jakub Benda ze Saint Gobain a vysvětluje, že aby bylo stavebnictví skutečně uhlíkově neutrální, je nutné nakládat s materiálem cirkulárně. K tomu je potřeba součinnost a ochota celého sektoru.

Estetika i užitečnost zajistí budově dlouhý život

„Jednou z věcí, kterým budovám pomáhají přežít, je flexibilita. Když stavím velkou budovu, chci aby tu byla více než padesát let. Alespoň ta kostra, která pak může nést drobnou uhlíkovou stopu. Ale u těch vnitřních instalací, které se zhruba každých dvacet let mění, tak tam na to musím koukat jinak,“ vysvětluje architekt Adam Rujbr složitost komplexního plánování.

Kromě samotných uhlíkových závazků musí nést budova základní prvky estetična. Ve chvíli kdy bude ladit se svým okolím a bude vytvářet příjemnou atmosféru i pro lidi v oblasti, je menší šance, že bude časem zbourána. Při plánování jakýchkoliv budov je proto třeba hledět i do dlouhodobější budoucnosti, nejenom do horizontu několika desítek let.

Důvodem, proč se ale udržitelné, estetické budovy s koncepcí třeba i na sto let příliš nestaví, je cena. Zatím jsme podle autorů Roadmapy stále ve fázi, kdy momentální cenová nabídka převyšuje dlouhodobý ekonomický a nejvýhodnější návrh. A je to také jedna z uváděných bariér, se kterou by měl zájemcům o udržitelné budování mohl napomoci stát či bankovní sektor.

Zero Carbon Roadmap od České rady pro šetrné budovy naleznete zde.

Foto: Freepik