Evropa by díky agrivoltaice mohla na pouhému procentu půdy nainstalovat 944 gigawatt energie

Jak uvádí server PV Magazine, navzdory optimismu v cestě úspěchu této technologie zatím stojí různé problémy: například absence potřebné legislativy. Projekty tak v mnoha zemích nelze zrealizovat.

K hodnotě 944 gigawatt se výzkumníci dostali propočítáním předpokládaného instalovaného výkonu 0,6 megawattů na hektar. Celková plocha zemědělské půdy v Evropské unii činí 158 milionů hektarů.

• Tip: Solární panely ochrání úrodu před mrazem i krupobitím. Jak bude v Česku fungovat agrivoltaika?

A potenciál je daleko větší. Studie se zaměřila na dva typy zelených ploch, které by bylo možné pokrýt solárními panely. Nainstalovat agrivoltaiku na zemědělskou ornou půdu by podle výzkumníků šlo až do deseti procent. Rozsah výkonu by pak mohl být mezi 3,2 až 14,2 terawatty.

Podobné využití může mít i trvalý travní porost a louka, další typ zemědělské plochy. V případě pokrytí pěti procent těchto ploch ny se získaný výkon mohl pohybovat mezi 1,5 až 7 terawatty.

Bude potřeba aktualizovat evropské normy i dotace

„Jedna z hlavních výzev pro agrivoltaiku souvisí s neexistencí jasné a v Evropské unii sjednocené definice. To by mohlo změnit charakteristiku zemědělské půdy na jiný typ krajiny a při instalaci agrivoltaiky by již půda nemusela být vnímána jako zemědělská. Taková změna by mimo jiné mohla mít dopad na zemědělské dotace,“ uvádí dokument.

Ačkoliv mnoho států Evropské unie obnovitelné zdroje aktivně podporuje, agrivoltaika ještě stále není vnímána jako součást strategického plánu.

• Čtěte také: Solární panely, ovce, kozy, včely. Je agrivoltaika budoucností?

Problémem by mohlo být také povolovací řízení a připojení do distribuční sítě. Další překážkou pro rozvoj fotovoltaiky v kombinaci se zemědělskou činností je nárůst ceny půdy. Solární panely uprostřed obhospodařované půdy také nejsou tolik efektivní, jak by mohly být, technologický vývoj má svá slepá místa.

„Přestože se nejedná o nový koncept, zájem o tuto formu nasazení fotovoltaiky v posledních několika letech rychle vzrostl především kvůli rostoucí potřebě výroby elektřiny a omezené dostupnosti nové půdy v důsledku rostoucí celosvětové poptávky po potravinách,“ uvádí autoři studie.

Autoři také apelují na nutný další výzkum agrivoltaických technologií. „Pro překonání technických problémů a zajištění plně udržitelných řešení do budoucna bude nezbytný pokračující výzkum a vývoj, zejména průřezové studie, které zohlední aspekty energie, výnosů plodin a biologické rozmanitosti.“

I v Česku se pod solárními panely pasou ovce

Příkladem úspěšné agrivoltaiky je i český projekt od Solar Global, který na třech svých pozemcích podporuje pastvu ovcí v kombinaci s fotovoltaikou. Podle zástupce společnosti Radka Slámy si navzájem ovce a technologie neškodí. Když je fotovoltaická elektrárna udržována a v dobrém stavu, prospívají si navzájem. Trus z hospodářských zvířat slouží jako hnojivo, pozemky tak prosperují a do budoucna zůstanou úrodnou půdou.

Legislativa se v tuzemsku pomalu mění, stále ale není jasno. „Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců,“ konstatoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na jaře.

„Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškozením plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ dodal ministr Hladík.

Uzákonění agrivoltaiky bychom se v Česku mohli dočkat již brzy. Vláda v polovině října schválila dlouho očekávanou novelu, která povoluje souběžné využívání půdy pro fotovoltaickou i zemědělskou produkci. Novelu ještě musí projednat parlament.

„Díky agrivoltaice budou zemědělci moci z jedné zelené plochy sklidit plodiny i solární elektřinu. Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy či na záhonech se zeleninou, navíc zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Využití pouhého 0,5 procenta zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě 10 až 12 terawatthodin čisté energie ročně.

Foto: Unsplash