Nízkopříjmovým rodinám na vesnicích zdraží teplo. Dřevo míří do nejvyšší sazby DPH
Vládní úsporný balíček počítá s tím, že se dřevní palivo přesune do nejvyšší 21procentní sazby DPH. V Německu je to přitom 7, v Itálii 10 a v Rakousku 13 procent.
Pavel Baroch
6. 9. 2023
Ačkoli dřevem netopí jen nízkopříjmové domácnosti na vesnicích, stále je pokládáno za levné „sociální“ palivo. Teď by ale měla všechna dřevní paliva zdražit – kvůli vyšší dani z přidané hodnoty. Vláda totiž v rámci úsporného balíčku plánuje přeřadit tento produkt z nižší sazby DPH ve výši 15 procent do té nejvyšší 21procentní. Tím by mohlo vytápění rodinného domu podražit o tisíce korun.
„Tento krok není vůbec promyšlený a s nikým z odborných svazů nebyl ani konzultován. Vznikne tím viditelná daňová nespravedlnost, protože vláda zdraží venkovu jeho hlavní zdroj paliva, zatímco ve městech, kde se převážně topí dálkovým teplem, toto teplo daňově zvýhodní – zůstane v nižší sazbě DPH,“ řekl Obnovitelně.cz předseda klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Naopak plyn a elektřina jsou ve vyšší sazbě už nyní.
Podle jeho odhadu to bude mít výrazně negativní vliv na kvalitu ovzduší na venkově, protože lidé budou topit levnějšími náhražkami, ale také na dostupnost dřeva jako důležitého sociálního i ekologického paliva pro české domácnosti. „A naruší to spravedlivý a neutrální daňový systém. Každý soudný člověk si hned domyslí spojitost s šedou ekonomikou a ve výsledku nižší výběr do státní kasy,“ poznamenal Stupavský.
Dodal, že daňové zvýhodnění dřeva není nic neobvyklého a pro stát v konečném důsledku pozitivní. „Například Německo má na dřevní paliva 7 procent DPH, Itálie 10 a Rakousko 13 procent. Tam si to umějí spočítat,“ konstatoval Stupavský.
Podle Stupavského topí palivovým dřevem asi dva miliony lidí. „Dřevo zažívá renesanci, moderní kotle jsou ekologické a tohle palivo vždy bylo, je a bude nejlevnější,“ uvedl Stupavský. Dodal, že v Česku je zhruba 50 tisíc peletových kotlů a kamen, v dalších desítkách tisíc zařízení se topí dřevními briketami, ve velkých instalacích zase dřevní štěpkou.
Fotovoltaika pomáhá snižovat náklady na energie. Spočítejte si svou úsporu
Pelety jsou přitom stále populárnější, v posledních letech se počet namontovaných kotlů nebo kamen zvyšuje zhruba o 4 000 ročně – nejen v domácnostech, ale také ve firmách. Cena paliva se mění během roku, kdy na jaře a začátkem léta bývá nejnižší, posléze roste a kulminuje okolo Vánoc.
„Pak tu jsou neočekávané vlivy, jako byl covid nebo válka na Ukrajině. To jsme zažili loňský rok a ceny v podstatě všeho vylétly do enormních výšin – pelety nevyjímaje. Zaznamenal jsem tehdy dokonce pelety za 18 korun za kilogram. To se ale letos už nestane,“ dodal Stupavský.
Upozornil také, že se ceny v podstatě vrátily na hodnoty před válkou. K nim je ovšem zapotřebí připočítat vysokou inflaci. „Zatímco před dvěma lety se cena pelet pohybovala od jara do zimy mezi sedmi a devíti korunami za kilo, letos to bude mezi osmi a deseti,“ konstatoval Stupavský. Ideální doba na nákup pelet a vlastně jakýchkoliv pevných paliv letos už minula – je to duben až červen. „Nyní už jsou jen dražší. Ale zkušení peletáři to dávno vědí a nakupují chytře na jaře. A ti noví se to velmi rychle naučí,“ dodal Stupavský.
Větší podpora státu
Letos podle něho nevznikl žádný velký projekt nové peletárny, pouze několik firem navýšilo kapacitu, a tak Stupavský očekává pouze mírný nárůst výroby, který bude něco přes půl milionu tun. „Výroba je odvislá od suroviny, kterou je pilina – tedy zbytky vznikající především z pořezu kulatiny a výroby řeziva. Pokud by se kulatina masivně nevyvážela do zahraničí, můžeme s klidem zdvojnásobit celou domácí výrobu pelet,“ řekl Vladimír Stupavský.
I tak dosavadní domácí produkce stačí bez potíží zásobit celé Česko a ještě se dvě třetiny hotových pelet vyvážejí do západní Evropy. „V peletách rozhodně nedostatkem netrpíme,“ poznamenal Stupavský.
Dodal, že by uvítal větší státní výpomoc vytápění dřevními palivy. „Podpora dřevní biomasy sice existuje prostřednictvím programů Nová zelená úsporám nebo Kotlíkové dotace, ale biomasa tam hraje druhé housle, konstatoval Stupavský. Připomněl, že nejvíce pozornosti se věnuje tepelným čerpadlům.
„Mají i vyšší dotaci, v řadě případů se tak objevují dotované instalace nevhodných parametrů, kdy si investor vybere typ zdroje nikoli podle logiky, ale podle výše dotačního příspěvku,“ poznamenal Vladimír Stupavský.
„Také nás velmi zlobí, že nová dotace za starý plynový kotel bude umožněna pouze pro čerpadla, nikoli pro moderní ekologické kotle na dřevní paliva. Podmínky by měly být vyrovnané, finančně i podle typů topidel. Tato monotematičnost v dotování pouze jediného typu topení vede akorát ke zdražování instalací – to je vidět dnes a denně,“ uvedl Stupavský, podle něhož kilowatthodina tepla z pelet je častokrát levnější než z tepelného čerpadla.
Ilustrační foto: Pixabay