Zájem o fotovoltaiku stále nepolevuje a téměř každá domácnost kupuje i baterie. Solární asociace hlásí nová rekordní data

Solární vlna v Česku nadále zrychluje. Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 procent víc fotovoltaiky než za celý rok 2022, nové solární zdroje by tak na konci letoška měly v součtu překonat hranici jednoho gigawattpeaku.

Vyplývá to z dat sestavených na základě podkladů od všech provozovatelů distribučních soustav, která zveřejnila Solární asociace. Od začátku roku bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje impozantních 487 megawattpeak.

Růst nadále táhnou domácnosti, celkem bylo proplaceno 31 555 žádostí z dotačního programu Nová zelená úsporám. Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi.

O tom, že zájem o fotovoltaiku zatím nezpomaluje, svědčí i to, že například společnost ČEZ Distribuce, která je jedním ze tří provozovatelů distribuční soustavy, eviduje do června víc než 35 tisíc nových žádostí o připojení, oproti cca 70 tisíc za celý rok 2022.

Kromě malých elektráren začínají vznikat i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad sto kilowattpeak, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách.

Zatímco drtivou většinu co do počtu instalací tvoří elektrárny do deseti kilowattpeak na rodinných domech, pouhých třináct nových elektráren s výkonem nad jeden megawattpeak přispělo k celkovému přidanému výkonu celými deseti procenty.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ komentuje výsledky výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Zároveň ale varuje před nedostatečně funkční legislativou „Slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů.“

Odborníci upozorňují, že zájem rezidenčního segmentu může s klesajícími cenami elektřiny klesat a pozornost je třeba upřít k velkým projektům, ať už na střechách nebo volných plochách.

Výrazný nárůst výkonu obnovitelných zdrojů, který takové projekty přinesou, totiž pomůže snížit cenu elektřiny na trhu pro všechny, nejen pro domácnosti, které mají vhodnou střechu.

Pro udržitelnost průmyslových společností musí instalace obnovitelných zdrojů zrychlit

„Velké projekty ale potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ upozorňuje Krčmář. Do budoucna předpokládá, že na zelenou elektřinu budou muset fungovat i velké průmyslové fabriky.

„Nejenom, protože by chtěly, ale také proto, že budou muset. Například kvůli ESG reportům. Jsme průmyslově založený stát, potřebujeme velké množství elektřiny, abychom naše firmy dokázali zásobovat ve výrobě,“ vysvětluje Krčmář.

Pokud se neurychlí výstavba velkých fotovoltaických elektráren, zelené energie bude nedostatek. A velké společnosti pak se svými továrnami přejdou do zahraničí a český trhu bude upadat.

„Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes tzv. PPA kontrakty. Když ale nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu,“ udává Krčmář.

Příklady z praxe jeho slova potvrzují, Škoda Auto, která zaměstnává 36 tisíc lidí, chce nejpozději v roce 2030 odebírat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ikea toho hodlá dosáhnout už za dva roky a Legu se to podařilo již v roce 2017.

Rozvoj velkých elektráren kromě výše uvedených bariér ale brzdí i samotný stát. Ačkoliv premiér Fiala slíbil masivní podporu obnovitelným zdrojům, v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie Česko stále zaostává.

„Právě nemožnost smysluplně ukládat přebytečnou energií z obnovitelných zdrojů do velkých bateriových systémů a dalších druhů úložišť způsobuje problémy se stabilitou elektrizační soustavy, které vyvrcholily o Velikonocích nuceným odpojením šestnácti procent českých fotovoltaik od sítě. Řešením je podpořit všemi možnými způsoby rozvoj akumulace a flexibility,“ poznamenává k tomu Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, který je zároveň ředitelem Asociace AKU-BAT CZ.

Z třinácti velkých elektráren má baterii jediná

Zatímco je Česko jedním z evropských lídrů v počtu bateriových úložišť u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je v oblasti velkých instalací.

„Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaik prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek. Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty obnovitelných zdrojů, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu”, dodává Fousek.

Segment velkých instalací se navíc stále potýká s nestabilitou podnikatelského prostředí: desítky projektů jsou pozastaveny kvůli otázkám kolem podpory historických obnovitelných zdrojů: ty totiž mnohdy vlastní stejní investoři, kteří se nyní pustili do nových projektů, dochází jim ale trpělivost s neustále měnícími se podmínkami podpory.

„Letos jsme připojili akumulace o celkové kapacitě 428 megawatthodin, ale jedná se z 95 procent jen o baterie na malých instalacích,“ vysvětloval Fousek. „Takže ano, čísla vypadají skvěle, ale baterie na malých instalacích pomohou hlavně jejich majitelům. Naši průmyslovou zemi to nezachrání.“

Příkladem může být skutečnost, že z celkových třinácti letos postavených velkých solárních elektráren má pouze jediná instalované své bateriové uložiště. A obnovitelné zdroje na bateriích do budoucna budou muset záviset, jestliže se mají společnosti odklánět od fosilních paliv.

Zprávu o letošní kondici solárního sektoru však uzavírá Jan Krčmář optimisticky: „Kromě pozitivních indikátorů růstu je potěšující, že letošní rok přinesl kratší dodací lhůty, rychlejší připojování, kultivaci trhu instalačních firem a vznik prvních volně stojících elektráren přes jeden megawatt. Ten vlak, který nám v obnovitelných zdrojích málem ujel, snad začínáme dohánět.“

Foto: Unsplash