Rybářský ráj u Mělníka: voda v jezerech Baraba je po rekultivaci tak čistá, že tam chytíte i pstruhy

Na mělnických jezerech Baraba začala sezona dravých ryb. Rybáři do nich na jaře vysadili nejen obvyklé kapry, štiky, sumce či candáty, ale dokonce i pstruhy, kteří běžně vyžadují spíše tekoucí prostředí. Baraba má však tak mimořádně čistou vodu, že snese i druhově náročnější zarybňovací plán.

Vděčí za to svému původu – jezera totiž vznikla rekultivací po těžbě štěrkopísku. Pískovna se před dvaceti lety neproměnila v jedno obří jezero, jak bylo v té době běžné, ale v členitý jezerní komplex se spoustou zátočin a ostrůvků. Díky tomu patří dodnes k nejoblíbenějším rybářským revírům v Česku.

„Ryby nemají rády sterilní prostředí se stejnou hloubkou všude. Baraba je pro ně ideální díky své rozmanitosti a hájeným místům, kam se rybáři nedostanou, a kde mají tudíž ryby svůj klid. Pstruzi nutně nepotřebují tekoucí vody, stačí jim dostatek kyslíku a chladná voda, což pískovny často splňují. Pstruhový revír máme vyhlášený na menším desetihektarovém jezeru, které je od zbytku vodních ploch zcela odděleno," přibližuje Marek Macholda, jednatel mělnické organizace Českého rybářského svazu, který zároveň působí jako rybářský strážce pro revíry v okolí.

Pstruhy duhové nasazují rybáři hlavně v jarních a podzimních měsících, kdy jsou pro tyto ryby optimální podmínky. „Daří se nám ulevovat původním pstruhům potočním v tekoucích vodách v regionu. Každý rok zde vysazujeme kolem 1000-1200 kusů pstruha duhového a z tohoto množství zhruba 700-800 kusů vyloví rybáři,“ vysvětluje Macholda.

„Rád bych se pochlubil, že Baraba je produktem naší geniální rekultivace, ve skutečnosti však za ní stojí částečně příroda sama a částečně kouzlo nechtěného. Kvůli složitým majetkoprávním vztahům v oblasti nebylo možné dotěžit všechny části, a tím vznikl onen obdivovaný komplex jezer s nejrůznějšími propojkami a náspy,“ říká mluvčí těžební společnosti České štěrkopísky Petr Dušek.

Dušek dále dodává, že z pískoven se obecně velmi často stávají populární rybářské revíry. Nesmí se to však při výsadbě přehnat s kapry, aby se příliš nezhoršila kvalita vody.

V jezerech Baraba sice kapři dominují, ale rybáři v posledních letech právě kvůli udržení čistoty vody omezují výsadbu na větší kusy, takzvané trofejní kapry. V revíru platí horní míra sedmdesáti centimetrů. To znamená, že vše nad tuto velikost se musí pouštět zpátky do vody. Rybáři zde běžně uloví i kapry nad 26 kilogramů, což atakuje český rekord.

Jezerní komplex Baraba reprezentuje přes 120 hektarů přírodního prostoru. V převážně zemědělské krajině na Mělnicku jde o mimořádný prvek kombinující vodní plochy a zeleň. Z těchto důvodů je lokalita oblíbená nejen mezi rybáři, ale také mezi rekreanty jako vyhledávané koupaliště.

Těžba štěrkopísku je jedním z mála nástrojů, jak obohatit českou krajinu o nová jezera. Štěrkopísek je po vodě druhým nejvyužívanějším přírodním materiálem. Používá se především na výrobu betonu, široké využití však nachází v mnoha dalších oblastech i mimo stavebnictví.

V České republice se ho za rok vytěží a spotřebuje přes 20 milionů tun za rok. Kvůli neutuchající výstavbě přitom spotřeba každoročně mírně stoupá. Protože se nedaří otevírat nová ani rozšiřovat stávající ložiska, již v této dekádě hrozí rozsáhlá stavební surovinová krize.

Text: Tisková zpráva

Foto: Český rybářský svaz