Holubník s výhledem na Klementinum reguluje počty nepopulárního ptactva

Jedním z typických znaků všech velkých měst jsou velká hejna holubů, která žijí na náměstích i v parcích. Obvykle jsou ale přijímána mezi lidmi i památkáři negativně. Roznášení svůj trus po památkách, jsou přenašeči některých nemocí a staví si hnízda kolikrát na nevhodných místech.

Snahy o regulaci holubů jsou proto předmětem jednání každého města. Vypouštění dravců do měst není úplně adekvátním řešením, protože jednak je mezi dravci v husté zástavbě relativně vysoká úmrtnost kvůli provozu i třeba proskleným budovám, a poté nestíhají regulovat stavy holubů tak, jak je potřeba.

• Tip: Návrhy na obnovu přirozené krajiny a snížení pesticidů v krajině jsou na stole. Jak obstojí Česká republika?

Řešením, které v posledních letech zkouší různá velká města, by tak mohly být velké holubníky. Může se to zdát absurdní, ale k regulaci stavů to může pomoci. „Principem holubníku je nabídnout holubům místo k hnízdění a vytvořit jim vhodné podmínky, jako je krmení a voda, aby se do holubníku stahovali a neměli důvod být na místech, kde jsou nežádoucí. Regulace počtu probíhá tak, že se holubům část vajec odebere a nahradí za umělá, takže se velikost hejna tolik nezvyšuje,“ uvedla náměstkyně primátora Jana Plamínková.

Jeden z holubníků je totiž umístěn přímo v podkroví historické budovy v centru Prahy. „Holubník jsme vybudovali nedaleko Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1. Vybrali jsme budovu, na jejíž půdě se již holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality bude snazší,“ vysvětluje volbu místa Plamínková.

Místnost poskytuje kapacitu pro sto padesát zvířat, zatím však ani po půl roce není plně využívána. Začátek hnízdící sezóny byl ovlivněn blízkou stavbou, ptáci byli rušeni a holubníku se zpočátku spíše vyhýbali. V průběhu jara se to ale začalo zlepšovat.

„Už nyní odebíráme první vajíčka, ale zatím není ani naplněná kapacita. Zda bude záměr úspěšný a populace se zmenší, zjistíme stejně až za pár let,“ vysvětluje Petra Fišerová z lesů Hlavního města Prahy, které mají divoké holuby na starost.

Pokud se hejno začne přirozeně zmenšovat po několika letech, bude znát, že metoda funguje. V Praze je ovšem jeden holubník zcela nedostatečný a je potřeba kombinovat regulace i s dalšími opatřeními, jako je například vypouštění dravců. Praha v současnosti není jediným místem, které podobné řešení zkouší. Ke stejnému kroku se rozhodly také České Budějovice či gymnázium Bílovice.

Foto: Pixabay