Zemanův betonový pomník míří do koše. Vláda definitivně stopla megakanál Dunaj–Odra–Labe

Dlouhé roky plánování vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe, který prosazoval především dosluhující prezident Miloš Zeman a který by vyšel na stovky miliard korun, jsou patrně definitivně u konce.

Pavel Baroch

8. 2. 2023

Stopku mu vystavila vláda Petra Fialy (ODS). Kabinet vlastně jen dodržel to, co slíbil ve svém programovém prohlášení. „Zastavíme práce na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe. V místech, kde nebude účelné plánovat budoucí vodní díla, uvolníme současnou územní ochranu. Budeme naopak podporovat rozvoj šetrné vodní dopravy na stávajících tocích,“ píše se v dokumentu v kapitole Vodní cesty.

Nyní vláda rozhodla o zrušení územní rezervy pro tento projekt, což fakticky znamená jeho konec. „Teď jsme schválili vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj–Odra–Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ potvrdil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poznamenal ještě, že kabinet nedal na přípravu vodní cesty ani korunu. Celý projekt je podle něho nesmyslný.

Podle politiků je kanál nesmysl a hazard

„Soudružský sen o kanálu D–O–L končí! Jsem rád, že to konečně po letech snažení mohu definitivně říct. Plán hodit přes 600 miliard doslova do kanálu a zdevastovat u toho přírodu po celé Moravě byl naprostý nesmysl. Kvalitní silnice a vysokorychlostní železnice, to je budoucnost,“ okomentoval rozhodnutí vlády zastupující ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU–ČSL).

„Stavba kanálu Dunaj–Odra–Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. O ekologii nemluvě,“ uvedla před časem šéfka TOP 09 a současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zvítězila příčetnost. „Kanál Dunaj–Odra–Labe považuji za mrtvý projekt. Není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl šéf Pirátské strany Ivan Bartoš.

Podle něj bude mít tento krok pozitivní vliv na územní rozvoj obcí a krajů. „Jde o jedno z největších uvolnění územní rezervy za poslední dekády. Kanál blokuje desítky let pozemky, které nemohly být ničím jiným zastavěny. Nyní je bude možné konečně smysluplně využít pro další rozvoj přilehlých obcí. Obce je budou moci využít třeba na výstavbu nových bytů,” sdělil Bartoš.

Pirátská poslankyně Klára Kocmanová připomněla, že teto megalomanský projekt byl snem prezidenta Zemana. Ve skutečnosti to bylo hazardování s krajinou a rozhazování peněz daňových poplatníků.

„Masivně investovat do lodní dopravy v České republice nedává smysl zvlášť v době, kdy se potýkáme s důsledky sucha. Alespoň prozatím se podařilo zastavit plány na splavnění Odry u hranic s Polskem, ale obávám se, že o projektech na rozsáhlé úpravy stávajícího toku Labe ještě uslyšíme,“ poznamenala Kocmanová.

Babišova vláda s kanálem počítala

Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) přitom na podzim 2020 schválila přípravu první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. První etapa měla vyjít na přibližně 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřil především na propojení Dunaje s Odrou, Labe mělo zatím zůstat v rezervě. Stavba koridoru mohla podle předpokladů začít po roce 2030.

Na rozhodnutí vzápětí reagovaly mimo jiné desítky českých vědců včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult. Varovali také před tím, že megalomanský projekt nenávratně poškodí krajinu.

„V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ psalo se v prohlášení.

„Jakékoli kroky ve prospěch projektu D–O–L tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ dodali vědci.

Proti budování vodního kanálu na svém území se jednoznačně postavili například i zastupitelé Olomouckého kraje nebo Ostravy, kteří dokonce napsali dopis tehdejšímu premiérovi Babišovi. Ostravští zastupitelé upozornili, že stavba by měla obrovské důsledky na životní prostředí v okolí řeky Odry. Negativně by ovlivnila také urbanismus města i jeho rozvojový potenciál. Požádali proto o ukončení příprav tohoto vodního díla.

„Vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu,“ uvedl mimo jiné ostravský primátor Tomáš Macura (ANO). „Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody v krajině a na životním prostředí celého Ostravska.“

O projekt nestály ani sousední země

Plány na budování kanálu Dunaj–Odra–Labe kritizovalo také Rakousko a Slovensko. Ve svém vyjádření slovenské ministerstvo životního prostředí připomíná, že při posuzování projektu je třeba vzít ekonomické a sociální aspekty, ale rovněž mezinárodní závazky České republiky, a to v oblasti ochrany vod, ochrany přírody a vodní dopravy.

Podle slovenského stanoviska je přitom tento projekt problematický z několika důvodů. „Z vodohospodářského hlediska by znamenal značný zásah do vodních útvarů. Dokonce by na mnoha místech znemožnil dosažení jejich dobrého stavu, což je závazný cíl, vyplývající z evropské legislativy. Vodní cestu Dunaj–Odra–Labe nelze považovat ani za adaptační opatření na změnu klimatu, naopak, mohla by prohloubit některé problémy,“ uvedl slovenský úřad.

Připomněl rovněž, že by kanál mohl zasáhnout do několika chráněných území. „Pokud bychom uvažovali i s alternativou napojení přes Moravu, v úvahu připadá zásah do některých z pěti území národních kategorií, tří chráněných ptačích území, deseti území evropského významu a jednoho území mezinárodního významu – Ramsarské lokality,“ uvedlo ministerstvo a připomnělo, že Rakousko napojení přes své území odmítá.

Vedle toho by stavba vázala značné investiční prostředky, které jsou potřebné na jiná vodohospodářská opatření, zejména k dosažení dobrého stavu vod a adaptaci na dopady změny klimatu. „Z dostupných informací je zřejmé, že ekonomická efektivita D–O–L je přinejmenším sporná vzhledem k využitelné kapacitě železniční dopravy a investičním nákladům, které by si budování vodní cesty vyžádalo,“ konstatovalo ministerstvo.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Pixabay