Edvard Sequens: Slibovaná změna nepřišla. Zákon o úložišti je stále v rozporu s představami obcí

Redakce Obnovitelně.cz | 25. 1. 2023

Edvard Sequens: Slibovaná změna nepřišla. Zákon o úložišti je stále v rozporu s představami obcí

Obce, na jejichž území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro definitivní hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů, čekaly od vlády Petra Fialy změnu.

Ne bezdůvodně, na předvolební slibování navázalo vládní programové prohlášení: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR.“ Bohužel, ani tentokrát se ale samosprávy nedočkaly.

Po ročním odležení v šuplících vzal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který vznikl za jeho předchůdce Karla Havlíčka, narychlo do návrhu až na jednání vlády 11. ledna doplnil souhlas Parlamentu s výběrem lokality a poslal jej ke schválení do Sněmovny.

Edvard Sequens z organizace Calla.
Foto: Barbora Kinkalová

Míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště zůstala v návrhu nedostatečná a nemůže proto zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak požadují nejen samosprávy, ale i nový atomový zákon z roku 2016.

Rozhodnutí ovlivní celé generace

Už více než desetiletí je přitom starostům slibován zákon, který měl přinést potřebnou změnu. Skutečně efektivní může být norma jen tehdy, pokud obce či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat.

To lze zajistit uložením povinnosti správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí. Přesně, jak tomu je například ve Finsku, které momentálně pokročilo nejvíce na světě v přípravě hlubinného geologického úložiště. Ovšem spolurozhodování samospráv v záležitosti, která bude mít dopad na mnoho příštích generací, je princip využívaný nejen v této severské zemi.

Nu, a namísto vyhodnocování možných alternativ k úložišti vláda v ten samý den schválila, že se začne chystat zrychlení výběru a přípravy úložiště tak, aby toto mohlo být zprovozněno už k roku 2050. To je podmínka takzvané evropské taxonomie udržitelných technologií, do které Česko pomohlo prosadit jadernou energetiku.

Výsledkem je, že z dnešních čtyř preferovaných lokalit: Březový potok (v Pošumaví), Horka (na Třebíčsku), Hrádek (na Jihlavsku) a Janoch (u Temelína) má být finální (a jedna záložní) lokalita pro úložiště vybrána už v roce 2028.

Skončí úložiště u soudu?

Ačkoliv podle České geologické služby jsou geologické práce klíčové pro výběr finální lokality pro úložiště naplánované na sedm let, nyní by měly proběhnout během polovičního času. To ale není reálné, takže zkoumání a potvrzování vhodnosti lokality bude pokračovat i po výběru, ke kterému dojde na základě hodně neúplných geologických dat.

V nejbližším době hodlá správa úložišť požádat Ministerstvo životního prostředí o povolení průzkumných území pro vyhledávání úložiště na zmíněných lokalitách. Odhadl bych, že starostové z postižených obcí využijí to málo, co mohou a odvolají se. A pak se budou soudit, protože důvěru v postup státu nezískali ani nyní. Obětovat se jen proto, že čeští politici sázejí na masivní a iracionální rozvoj jádra, místní nechtějí.

Autor: Edvard Sequens, Calla

Foto: Barbora Kinkalová