Konec biosložek v benzinu a naftě: příroda nám poděkuje

Přimíchávání biosložek do pohonných hmot je v Česku povinné pro naftu od roku 2007, a pro benzin od roku 2009. Největším výrobcem biopaliv v Česku je podle ČTK lovosická firma Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Spolu s dalším podnikem z holdingu Agrofert, společností Primagra z Milína na Příbramsku, má na dodávkách biosložek pro státního distributora paliv Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl. Významným dodavatel biosložek je rovněž firma P3CHEM se sídlem v Líbeznici u Prahy, která však biopaliva nevyrábí, ale dováží z ciziny.

Podle ekonomů je sporné, jestli konec povinného přimíchávání benzin a naftu skutečně zlevní, byť se původně hovořilo až o dvou korunách na litru. Jenže rozhodnutí má vliv rovněž na charakter tuzemské krajiny nebo na využívání zemědělské půdy. „ Již v minulém volebním období jsme požadovali zrušit přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu, které pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Řidiči si pořádně sáhli do kapes, hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělal miliardy. Biopaliva navíc životnímu prostředí škodí a zbytečně se plýtvá půdou, kterou potřebujeme například pro pšenici, které bude kvůli válce patrně nedostatek,” uvedl Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) na Twitteru uvedl, že z jeho cenových analýz vyplývá bezprostřední nulový cenový dopad na pohonné hmoty. Pro návrh ale hlasoval kvůli tomu, že ceny řepky rychle rostou. „Ukrajinská sýpka Evropy čelí ruské agresi. Cena řepky mezitím roste a její vliv na ceny pohonných hmot je čím dál větší, takže jsem kolegům na vládě dal za pravdu, že v takové době bude lepší, aby česká pole namísto ní zaplnily smysluplnější plodiny,“ sdělil Síkela.

Dvacet procent půdy

Spokojenost s rozhodnutím vlády netajil už citovaný profesor Hruška z Akademie věd. „Jsem rád hlavně kvůli naší zemědělské krajině, kde se, jak píšu do omrzení, biopaliva pěstují na 20 procentech orné půdy. Tímto rozhodnutím není dotčena kukuřice do bioplynek (bohužel), ale z hlediska kvality půd, vod a biodiverzity je to krok správným směrem - biopaliva 1. generace (metylester řepkového oleje a biolíh) mají jen velmi malý vliv na redukci skleníkových plynů v atmosféře,“ poznamenal Hruška na Facebooku.

Podle něj teď bude zajímavé sledovat, jak se k přimíchávání biosložek do pohonných hmot postaví zbytek Evropské unie. „Hlavně ale doufám, že až tahle válka skončí, tak se k přidávání biosložky už nevrátíme. Příroda nám ve skutečnosti poděkuje,“ dodal Hruška.

Pěstování zemědělských plodin pro výrobu biopaliv 1. generace jako součást benzinu a nafty před lety kritizovalo rovněž ekologické Hnutí Duha, podle něhož by se mnohem více vyplatilo pěstování energetických plodin pro elektrárny, teplárny nebo obecní výtopny. Organizace vypočetla, že s ohledem na snižování skleníkových plynů jsou energetické plodiny až třináctkrát výhodnější než coby biosložky do benzinu a nafty. „Pokud stejnou plochu - nebo dokonce jenom její část - použijeme na pěstování energetických plodin, dostaneme mnohokrát lepší výsledek,“ konstatovalo tehdy Hnutí Duha.

Zvýšit energetickou nezávislost a ochránit účty za energii umožní domácní solární elektrárna. Zdroj, který je 100% nezávislý na ruském plynu

Elektroauta místo spalovacích motorů

Podle Vojtěcha Koteckého, který tehdy v Hnutí Duha působil a dnes pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, za poslední roky výrazně pokročily nové technologie - v tomto případě vozidla na elektrický. „Proč řešit spalovací motory, když tu jsou elektromobily. Můžeme auta pohánět něčím jiným než benzinem s řepkou,“ řekl Kotecký.

Možností, která zajistí zemědělcům příjem a současně sníží naši závislost na ruské ropě je právě kombinace elektromobility a solární energetiky. "Díky tomu, že je fotovoltaika násobně enegeticky účinnější než energie z řepky, stačilo by pro produkci energie pro celou domácí dopravu instalovat solární elektrárny na zhruba 15 procent plochy, kde jsou dnes biopaliva. Může jít navíc o takzvanou agrivoltaiku, takže se neztartí zemědělské využití půdy," dodává Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

V souvislosti s možným nedostatkem obilí z Ukrajiny kvůli invazi ruské armády se podle Koteckého u některých zemědělských podniků a v některých členských zemích Evropské unie objevují úvahy, aby se alespoň letos rozoralo co nejvíce drobných zelených prvků v zemědělské krajině, čímž by se získalo více půdy pro pěstování pšenice a dalších plodin. Pro krajinu a biodiverzitu by to byl ale podle Koteckého pořádný průšvih. I proto by tedy bylo lepší využít půdu, kde se nyní pěstuje řepka či kukuřice pro výboru biopaliv, právě na plodiny pro potravinářství.

Česko je sice podle ministerstva zemědělství v obilovinách výrazně soběstačná, dokonce menší část produkce vyváží, ale to podle Koteckého neznamená, že na globálním trhu bude pšenice nebo slunečnice (pro výrobu slunečnicového oleje) méně a jejich cena se kvůli tomu výrazně zvýší. „Je proto daleko smysluplnější využít zemědělské plochy na pěstování plodin pro potravinářské účely, než bezhlavě rozorat zbytky zeleně,“ řekl Kotecký.

Rozzlobený expremiér Babiš

Rozhodnutí pětikoalice o tom, že už se nemusí do paliv přimíchávat biosložka, rozčílilo expremiéra Andreje Babiše (ANO). V emotivním vyjádření obvinil Fialovu vládu z toho, že tím pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Zrušení přimíchávání biopaliv znamená podporu Putinova režimu. Znamená to dodatečný nákup 690 tisíc tun ropy od Putina, který vraždí lidi na Ukrajině. Znamená to 14 miliard pro Putinův režim,“ řekl Babiš. „Toto rozhodnutí znamená dodatečný příjem pro Unipetrol, Čepro a další distributory a občané na pumpách nedostanou nic,“ dodal. Ani slovem se ovšem nezmínil o tom, že na biosložkách významně vydělávají firmy z koncernu Agrofert.

Na sociálních sítích mu to ale připomněla profesorka ekonomie Danuše Nerudová, někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně. „Nazývejme věci správnými jmény. Znamená to především několikamiliardovou ztrátu ročně pro vaši firmu Preol,“ napsala profesorka Babišovi. A dodala: „Pane poslanče, povím vám malé tajemství. Ruská ropa, na rozdíl od vaší řepky, lze nahradit.“

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay