Pavel Baroch | 18. 10. 2021

Domácnost může díky solární elektrárně ušetřit přes 10 tisíc korun za rok

Česká a moravská města ukazují, že vyplatit se utlumit fosilní paliva se vyplatí. Plány Prahy, Brna a dalších měst na využití obnovitelných zdrojů mohou inspirovat další.

Pražští radní koncem srpna odhlasovali založení nové městské příspěvkové organizace, jejímž hlavním úkolem je příprava, vybudování a provozování solární elektrárny využívající zejména budovy v městském majetku. Založení příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie je naplněním jednoho z bodů Klimatického plánu HMP, který schválilo pražské zastupitelstvo letos v květnu. V budoucnu se bude nová organizace věnovat i rozvoji výroby tepla a případně plynu obnovitelného původu.

Pražský Klimatický plán má vést ke snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 45 procent. Jedním z řešení, které má zajistit potřebné snížení znečištění ovzduší, jsou právě střešní instalace, ale také kogenerační jednotky na biometan. Celkem by tyto zdroje energie měly hlavnímu městu zajistit několik set megawatt zelené energie ročně. „Jednoduše řečeno, chceme na střechách městských budov, jako jsou školy, úřady nebo domovy sociálních služeb, vybudovat a provozovat pražskou sluneční elektrárnu, která bude dodávat Pražanům zelenou elektřinu, na jejíž cenu nebude takový tlak jako v případě elektřiny z uhlí,“ řekl Petr Hlubuček, náměstek primátora pro oblast životního prostředí. „Tato elektřina nebude navíc zatížena distribučními poplatky, které dnes činí přibližně 30 procent ceny, kterou Pražané za energie platí,“ dodal Hlubuček.

Praha vlastní více než 7 tisíc budov, které slouží ke vzdělání, pro sociální účely, nájemné bydlení nebo pro jiné služby. „Plán na rok 2022 počítá s výběrem zhotovitele a následnou realizací pilotního projektu souběžné výstavby celkem 40 slunečních elektráren na vybraných školách, sociálních a kulturních zařízeních,“ řekl náměstek Hlubuček. „Na tyto projekty jsme již podali žádost o podporu z Operačního programu Životní prostředí.“

Zelená energie šetří peníze

Podle analýzy potenciálu střešní fotovoltaiky v Praze a okolí, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala společnost EkoWATT, mohou solární panely zásobovat nejméně 120 tisíc domácností. Každá čtvrtá až pátá pražská domácnost tak může během roku spotřebovávat „pouze“ solární energii. Pražané tak mohou pomoci Praze naplnit klimatický závazek a jako bonus může každá domácnost pomocí fotovoltaiky ušetřit ročně 8 až 12 tisíc korun na výdajích za energii.

Ceny elektřiny rostou. Investice do fotovoltaiky na střeše domu se rychle vrací

Svůj zelený plán má rovněž Brno. Už zkraje roku oznámilo vedení moravské metropole zájem vybudovat či podpořit fotovoltaické a fototermické zdroje ve městě. Zájem o využití energie z obnovitelných zdrojů je součástí naplnění klimatického plánu, ke kterému Brno přistoupilo v roce 2017 s cílem zajistit redukci emisí o 40 procent. „Připravili jsme proto na úrovni města projekt, jehož cílem je instalace slunečních elektráren na vhodné budovy ve městě. Rádi bychom, aby se zapojil i soukromý sektor a přidal se ke snahám města,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.

První náměstek primátorky Petr Hladík dodal, že město bude od brněnských vlastníků fotovoltaických technologií vykupovat energii za obvyklou výkupní cenu. „Neméně důležitou součástí projektu je spolupráce s magistrátními odbory, které mají na starost správu budov nebo výstavbu, s cílem využívat chytrá řešení v nakládání s energií,“ dodal Hladík. Brno má již vytipováno více než stovku budov o celkové ploše střech přes 120 tisíc metrů čtverečních. O jejich využití mají rozhodnout ekologická a ekonomická kritéria. Jednotlivé solární instalace by měly dosáhnout v součtu roční produkci kolem 43 gigawatthodin. To by mělo přinést roční úsporu emisí nejméně 36 tisíc tun oxidu uhličitého. Cena projektu se při současných cenách odhaduje okolo 1,2 miliardy korun a Brno počítá, že na jeho realizaci využije letos otevřený Modernizační fond.

Aktivní jsou rovněž další česká a moravská města, takže za několik let se v Česku můžeme dočkat projektů, jaké lze najít ve Vídni, Kodani nebo německém Freiburgu. Už před lety na základě vládní pobídky investovaly mnohé radnice do fotovoltaických projektů. Vlastníkem 9 solárních elektráren o celkovém výkonu téměř jednoho megawattu je například Ústí nad Orlicí (prostřednictvím městské společnosti). Velkou elektrárnu o výkonu 1,6 megawatt vlastní přímo obec Vísky, město Velké Opatovice pak instalaci 125 kilowattů. Po zastavení systémové podpory se však zájem měst o čistou energii propadl na nulu.

Fotovoloitaka na Sportcentru Prostějov
FOTO: ČEZ ESCO

S oživením alespoň investiční podpory se začali objevovat po letech první noví zájemci. Mezi prvními to byl třeba Prostějov, který si pořídil stovku solárních panelů. Sportovní centrum prostějovského Domu dětí a mládeže díky tomu výrazně sníží svoji spotřebu elektřiny ze sítě. Solární výroba pokryje spotřebu objektu zhruba z šestiny. „Chceme udělat z Prostějova město, ve kterém se bude lépe žít, a k tomu nám moderní řešení budou pomáhat. Technologie fotovoltaických elektráren udělala velký krok kupředu a my díky tomu můžeme snížit naše účty za elektřinu,“ uvedl prostějovský primátor František Jura.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Marie Barotošová / AliES