Obnovitelné předvolební sliby: co slibují politické strany před volbami pro Česko?

Transformace energetiky je téma, kterému se příští vláda ani Poslanecká sněmovna prostě nevyhnou. A podle programů, které strany nabízí voličům a voličkám, to vypadá, že se ani vyhnout nechtějí. Zároveň se však zřetelně vyhýbají konkrétnějším řešení složitějších problémů, které jsou na stole – jako je třeba nahrazování fosilních paliv v lokálním vytápění. A naopak stále přisuzují spásný význam novým jaderným reaktorům.

Jiří Koželouh

27. 9. 2021

Ale vezměme to popořadě. Experti a expertky z Hnutí DUHA a dalších ekologických organizací sdružených v asociaci Zelený kruh pečlivě prostudovali volební programy politických stran, hnutí a koalic a zaměřili se na to, jak chtějí řešit 14 zásadních problémů a výzev spojených se změnou klimatu a životním prostředím. Zjištění o plánech stran dále doplnili na základě odpovědí na 30 otázek, které stranám položili.

Strany vesměs akceptují odklon České republiky od uhlí, výjimkou je Trikolora navrhující dotěžení zásob uhlí a KSČM, která chce odklad termínu konce uhlí. Konkrétní termín konce uhlí uvádějí zejména Zelení (2030) a Piráti se STAN (2033). Piráti navíc v návazné anketě ekologických organizací připouští i rok 2030. ČSSD nepřímo mluví o konci uhlí v roce 2030 (v anketě ekologických organizací to pak potvrzuje explicitně) a stejně jako Piráti se STAN a Zelení myslí na spravedlivou transformaci uhelných regionů. SPOLU zůstává na obecné úrovni, deklaruje podporu limitům těžby a nahrazování uhlí jinými zdroji a nezabývá se spravedlivou transformací. Ovšem již dva z jejich lídrů (Markéta Pekarová Adamová a Marian Jurečka) opakovaně veřejně deklarovali podporu celé koalice SPOLU konci uhlí v roce 2030. ANO naznačuje, že bude hledat cestu k rychlejšímu odklonu od uhlí, než je rok 2038, ale nic neslibuje. SPD a Přísaha počítají se zavíráním uhelných elektráren, nesdělují však detaily. Ve zmíněné anketě preferují rok 2038.

Zelení, ANO a ČSSD přicházejí s konkrétnějšími návrhy na posílení úspor energie, zejména v budovách a formou posílení dotací. Obecně deklarují záměr podporovat úspory energie koalice Pirátů a STAN a SPOLU. KSČM předkládá dílčí negativní návrh přesunu financování úspor z Ministerstva životního prostředí (kde rozdělování peněz na úspory relativně funguje) na Ministerstvo pro místní rozvoj (kde to nefunguje). V anketě pak všechny strany, které odpověděly (SPOLU, Piráti, STAN, SPD, ČSSD, Přísaha a Zelení), potvrdily, že budou chtít zvýšení tempa energetických renovací budov, aby ČR plnila alespoň vlastní strategii renovace budov, a navrhnou proto navýšení objemu financí v Nové zelené úsporám.

Rozvoj obnovitelných zdrojů chce podporovat ANO, koalice SPOLU, Piráti se STAN, SPD, KSČM, ČSSD i Zelení. ANO ve svém programu říká: „Posílíme obnovitelné zdroje energie, aby se do roku 2025 jejich výkon ztrojnásobil.“ To je velmi ambiciózní, strana však neuvádí, jaké pro to prosadí nástroje. SPOLU je v této věci naprosto explicitní: „Zavedeme provozní podporu pro malé fotovoltaické elektrárny v aukcích.“ Piráti a STAN slibují: „Modernizujeme energetiku, průmysl a dopravu na nízkoemisní a dlouhodobě udržitelné formy. České domácnosti a firmy budou mít dostupnou a čistou energii.“ SPD deklaruje: „Jsme pro podporu energetické soběstačnosti České republiky a domácností, ale nikoliv formou dotací pro spekulanty a solární barony. Podporujeme individuální projekty solární, vodní a větrné energetiky.“ KSČM chce „... zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, avšak bez dodatečného růstu cen energií pro spotřebitele.“ ČSSD říká: „Podpoříme rozvoj obnovitelných zdrojů co nejblíže k jeho potenciálu s důrazem na komunitní projekty.“ V anketě pak všechny strany, které odpověděly (SPOLU, Piráti, STAN, SPD, ČSSD, Přísaha a Zelení), souhlasily s vytvořením motivačních podmínek a odstranění bariér pro vznik a fungování komunitních projektů obnovitelné energetiky. Obnovení provozní podpory (aukce či zelené bonusy) pro obnovitelné zdroje elektřiny rozporovaly jen ČSSD a SPD. U ČSSD si tento postoj protiřečí s programem, kde chce využít potenciál obnovitelných zdrojů, což bez rozumné provozní podpory nepůjde.

S výjimkou Zelených ostatní strany spojuje podpora rozvoje jaderné energetiky v ČR, jen ČSSD k této otázce v programu zcela mlčí. Přísaha a koalice Pirátů a STAN zůstávají na obecné úrovni. Konkrétnější podporu výstavbě nových reaktorů projevuje SPOLU a TSS. KSČM a SPD navíc odmítají vyloučení firem z Ruska a Číny a SPD hodlá naprosto nerealisticky do roku 2038 navýšit výkon jaderné energetiky na dvojnásobek. ANO chce dál tlačit tendr na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech a začít připravovat i výstavbu nových bloků v Temelíně.

Velké pochybnosti o pokračování jaderných plánů přinesla anketa, která ukázala, že otázka financování je stále nejasná a strany voličům slibují nové reaktory a zároveň to, že je nebudou muset platit, což samozřejmě fungovat nebude. V anketě strany většinově (pět z šesti, které odpověděly na tuto otázku) odmítají podpořit výkup elektřiny z nových jaderných reaktorů za předem garantovanou cenu po 30 až 60 let jejich provozu. Odpověděly tak i strany zastoupené ve Sněmovně (SPD a ČSSD), které podpořily zákon (Lex Dukovany), který garanci nezastropovaných cen zajišťuje.

Realita bude jistě ještě barvitější než volební programy. Kromě snahy zkombinovat evropské a globální trendy obnovitelných zdrojů s českým snem o jádru také proto, že strany bez výjimky toho o problému změny klimatu a urgentnosti transformace energetiky lidem celkově moc neříkají a hledí i na to, aby nikoho nezatěžovaly složitými problémy. Nejvíce se to ukazuje v otázce uhlíkové daně, v mnoha státech zavedeném či seriózně diskutovaném nástroji. Naše politické strany se v lepším případě (Piráti) jasnému postoji vyhýbají, ostatní debatu rovnou vylučují. Ano říkají pouze Zelení. Jakožto ekologická organizace bereme za jisté jen to, že budeme pozitivní předvolební sliby po volbách připomínat a prosazovat.



Autor: Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA

FOTO: Unsplash