Kvalitní bydlení se zelenou energií, shodují se předvolební programy v nabídce voličům

Předvolební seriál, který nabízí komentáře expertů, se dnes podívá podrobně na to, jak strany uchopily téma úspor energie a výstavby kvalitních budov. Svůj pohled nabízí Petr Holub z konzultační společnosti Budovy21.

Petr Holub

20. 9. 2021

Hodnotit volební programy stran je snaha, která může snadno přijít vniveč. Volební programy se napíší, řada věcí se v nich slíbí a po volbách je všechno jinak. Nenaplnění některých slibů pak strany voličům zdůvodňují nutným kompromisem v rámci koalicí. Přesto však má cenu se na ně podívat. Kvalita jejich zpracování reflektuje úroveň expertízy, kterou strany v dané oblasti mají.

U zvyšování energetické účinnosti a zajištění kvalitních budov to platí dvojnásob. Jde o veskrze pozitivní věc. Žádná strana neřekne, že ji nechce. Ale proto, aby se stala, tedy se připravila konkrétní legislativa nebo se nastavily dobře podmínky programů pro různé segmenty, je potřeba víc, než jen dobrá vůle. A tím navíc je dobrá znalost problematiky a souvislostí. Tak se na programy tímto prizmatem podívejme.

Koalice SPOLU v části programu, kterou věnuje společně udržitelnosti a energetice, zdůrazňuje, že se nevzdá jádra. Dobře, do jeho propagace se vynaložila spousta komunikačního kapitálu, jak argumentují na svém blogu, takže před volbami se nic jiného nedá říct. Hned pod tím mají výkřik o volbě národního ptáka. Obojí zřejmě skončí stejně.

Co se týče podpory energeticky účinných budov, tak ale program zmiňuje tři relevantní přísliby: 1) 100 tisíc fotovoltaických střech do 2025 prostřednictvím zjednodušení administrativy spojené s jejich instalací a zajištění provozní podpory. 2) Konec zaostávání v šetření energií, mj. prostřednictvím zohlednění nákladů životního cyklu ve veřejných zakázkách. 3) Pokračování v programu Nová zelená úsporám, který pomáhá zateplovat rodinné a bytové domy.

Chybí však systematický přístup s jasnou vizí, kolik budov je potřeba zrenovovat a co to přinese ve snížení spotřeby energie a produkce emisí. Pozitivní je naopak nápad na vytvoření centrálního katalogu recyklovaných stavebních prvků, vybudování recyklačních hubů a daňové zvýhodnění těchto stavebních materiálů.

Piráti a starostové mají ve zkoumané oblasti asi nejpropracovanější program včetně zdůvodnění, proč ten který krok navrhují. Upozorňují, že v ukazateli energetické účinnosti budov jsme hluboko pod evropským průměrem. Nicméně to chtějí změnit. Správně identifikují, že problém není v technologiích či materiálech, ale v nastavení politického, legislativního a ekonomického prostředí. Zmiňují investice do obnovy a zateplení budov, přechod na čistší druhy dopravy a výroby elektřiny nebo modernizaci centrálního zásobování teplem a rozvoj komunitní energetiky.

Mezi navrženými kroky pak nechybí 1) příprava efektivního financování energeticky úsporných renovací budov a provozů, 2) transparentní a efektivní využití evropských fondů k transformaci energetiky nebo 3) podpora zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.

Trochu mimo působí návrh na vybudování dalších přečerpávacích elektráren, abychom se „stali baterií Evropy“. V dnešní době jsou už i jiné technologie, které nemusí zasáhnout do krajiny, jako tomu bylo za minulého režimu v případě Dlouhých strání uvnitř chráněné krajinné oblasti.

Piráti a starostové mají v programu také samostatnou kapitolu věnující se adaptaci měst na změny klimatu, zejména letní vedra a městské tepelné ostrovy. Navrhují větší aplikaci modrozelené infrastruktury. Také zmiňují potřebu znovuvyužívat suroviny, například ve stavebnictví. Nebo soutěžit zakázky na náklady životního cyklu, nejen na investiční hodnotu. Chtějí připravit státní úřady na dosažení jejich klimatické neutrality do roku 2035.

Obě koalice mají společné to, že jejich program má přehlednou rozklikávací podobu na webu. Piráti a starostové mají jednotlivé teze dokonce ozdrojované jako v odborné publikaci.

Nyní se dostaneme ke třetímu z nejsilnějších subjektů, které podle průzkumů zasáhnou do letošních voleb, a to ke zhodnocení programu Hnutí ANO. Ten je na webu pouze v PDF. Nicméně oblast úspor energie a renovace budov pokrývá dobře. Klade si konkrétní cíle pro program Nová zelená úsporám: 50 tisíc projektů v rodinných a 50 tisíc projektů v bytových domech do roku 2025. Do roku 2025 chtějí snížit emise o dodatečných 15 megatun CO2.

Počet projektů v rodinných domech je realistický, již dnes se jich v úspěšném programu podpoří přes 10 tisíc ročně. U bytových domů, které resort životního prostředí převezme od resortu místního rozvoje, jde však o nedosažitelnou hodnotu, pokud nejde o překlep a nemá se jednat o počet bytů v renovovaných domech.

Snížení emisí o 15 megatun za 4 roky by se mi velmi líbilo, ale obávám se, že to číslo je zcela mimo realitu. V budovách umíme uspořit asi 10 megatun emisí v nejprogresivnějším renovačním scénáři, ale až do roku 2030. Muselo by tak dojít k brzkému zavření některých velkých uhelných elektráren nebo tepláren. A o tom program nijak nemluví.

Na pozitivní notu, program se obšírně věnuje potřebě šetrného hospodaření s vodou nebo adaptaci na změnu klimatu. Také má kapitolu věnující se recyklaci a cirkulární ekonomice.

Vybrat ty nejdůvěryhodnější

Shrňme si to. Snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti, podpora kvalitních renovací budov a adaptace sídel na změny klimatu mají v programech nejsilnějších tří uskupení důležité místo. Je vidět, že politické strany musí reagovat na prohlubující se klimatickou krizi a její vnímání veřejností. Nejpodrobnější program mají Piráti a starostové. Koalice SPOLU a Hnutí ANO jsou stručnější, ale hlavní body jim tam nechybí. Oproti (všem) předchozím volbám to je určitě kvalitativní posun v tom, jaký je na budovy kladen důraz.

Úvahy o tom, jak moc je u toho kterého subjektu naplnění programu reálné třeba ve srovnání s minulými činy, je nad rámec tohoto textu. Ale přece jen si dovolím jednověté postřehy: Piráti a starostové neměli možnost prokázat svůj přístup ve vládě, ale v parlamentu navrhovali a hlasovali vždy pro progresivní řešení. Dvě menší strany z koalice Spolu taktéž, ale ODS má spíše historii proti-ekologického přístupu a má nezanedbatelné proti-evropské křídlo. Hnutí ANO má problém se střetem zájmu premiéra a příklonem k populismu, nicméně ministr Brabec programy na podporu energetické účinnosti opečovával velmi dobře.

Bude důležité po volbách sledovat, jak vládní strany budou své přísliby naplňovat. A tlačit je, aby tomu tak bylo.

Petr Holub: 11 let byl ředitelem Šance pro budovy, profesního svazu energeticky úsporného stavebnictví. Před tím jsem tři roky sloužil na Ministerstvu životního prostředí jako poradce ministrů a ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy.



Autor: Petr Holub

FOTO: Unsplash