Martin Prax | 9. 9. 2021

V Šumperku slaví úspěch se sběrem odpadu z kuchyní. Lze z něj vyrobit čistá energie

Snížit množství směsného odpadu, které se odváží na skládku, najít pro vytříděný materiál smysluplné využití a připravit občany na důsledky nového odpadového zákona – to byly hlavní důvody, proč město Šumperk přistoupilo k třídění již deváté komodity, gastroodpadu. „Jsem rád, že Šumperany pilotní projekt třídění gastra oslovil, a musím je pochválit, jak k němu přistupují. To, že má stále vzrůstající tendenci, je hlavně jejich zásluha,“ říká šumperský místostarosta Jakub Jirgl.

Jak pilotní projekt třídění gastra v Šumperku vznikl a kdy lidé začali třídit?

Již v minulosti jsem se zabýval myšlenkou, jak snížit objem odpadu, který se ukládá na skládku. Tu cestu, kterou bychom se mohli vydat, mi ukázala prezentace na bioplynové stanici v Rapotíně v říjnu 2019. Zde jsem se dozvěděl, že zbytky z kuchyně nemusí nutně končit na skládce, ale že se dají smysluplně využít.

Projekt, který jsme zaměřili přímo na občany, jsme ladili společně s kolegy z odboru životního prostředí a vedením rapotínské bioplynky EFG Rapotín BPS, která je součástí společnosti Energy financial group (EFG). Pilování pilotního programu probíhalo několik měsíců a vše vedlo k tomu, že v pondělí 3. května byly po Šumperku rozmístěny čtyři desítky nádob na gastroodpad, a lidé tak mohli začít třídit další komoditu.

Předcházela tomuto projektu informační kampaň?

První informace dostávali naši občané několik týdnů před spuštěním projektu. Postupně jsme vysvětlovali základní pojmy a především, co je gastroodpad. Součástí kampaně bylo i představení nového odpadového zákona a finanční důsledky, které z něj pro obce a občany vyplývají. Mezi dalšími etapami informační kampaně byla reportáž přímo z bioplynové stanice, kterou jsem s kolegy z vedení města a odboru životního prostředí osobně navštívil. Popsali jsme především to, co se s gastroodpadem děje a co z něj vzniká. Souběžně jsme oslovovali prostřednictvím městských sdělovacích prostředků a regionálního tisku občany, zda se nechtějí do projektu zapojit. Díky tomu jsme si už mohli postupně vytipovávat lokality, kam nádoby na gastro umístíme. Těsně před spuštěním pilotního projektu jsme zveřejnili místa, kde budou nádoby rozmístěné, a návod, jak mají občané postupovat. Zajistili jsme také malé nádoby na gastro, které si lidé mohou pořídit do svých domácností přímo na radnici na přepážce, kde se platí poplatek za odpad, nebo v informačním centru. K třídění se připojili i zaměstnanci města.

Co je vlastně gastroodpad a jak velkou část popelnice v průměru zaplňuje?

Gastroodpad je biologicky rozložitelný odpad, jde například o odpad z kuchyní a domácností, skládá se zejména z nezpracovaných surovin, nezkonzumovaných zbytků jídla a potravin rostlinného nebo živočišného původu či potravin po datu spotřeby. Podle odhadů gastroodpad zaplňuje zhruba jednu třetinu nádob na směsný odpad. Ideální je jej ukládat do nádob v původních obalech kromě skla nebo v uzavřených sáčcích či pytlech tak, aby obsah neznečišťoval nádobu. Technologie zpracování si poradí například i s kovem, plastem či mastným papírem, kterým například vytřeme pánev po smažení řízků.

Jak občané Šumperka tento projekt přijali?

Lidé, kteří se do projektu zapojili a objednali si nádobu na gastroodpad, tam dávali přesně to, co měli. Prakticky vše bylo v mikrotenových sáčcích nebo pytlech na odpad. Nikde nebyl kolem nádob nepořádek. Jsem rád, že Šumperany pilotní projekt oslovil, a musím je pochválit, jak k němu přistupují. Za první čtyři měsíce občané Šumperka vytřídili téměř 20 tun gastroodpadu, který našel smysluplné uplatnění a neskončil na skládce směsného odpadu. Navíc nás těší, že stále přicházejí nové žádosti o nádobu, které evidujeme.

Jen pro představu – z 20 tun gastroodpadu, který Šumperané do nádob nastřádali, je vyrobeno takové množství CNG, které stačí osobnímu vozu na ujetí 5 tisíc kilometrů.

Jakým způsobem a jak často probíhá svoz nádob s gastrem?

Gastroodpad lidé vhazují do hnědých nádob, které jsou označeny odpadovým logem města a nálepkou s návodem, jak třídit. Nádoba je opatřena těsněním, které zabraňuje úniku zápachu, a také uzavíratelným mechanismem. Pokud se nádoba převrhne, její obsah se nevysype. O svoz se stará přímo rapotínská bioplynka, která naloží popelnici a vymění ji za čistou nádobu. Dohodli jsme se, že ideální je odvážet nádoby v pondělí, protože o víkendu se v domácnostech více vaří a je tedy logicky více odpadu. Firma EFG Rapotín BPS svoz provádí automobilem poháněným na CNG.

Hnědé nádoby na gastroodpad
FOTO: Město Šumperk

Kam vytříděný gastroodpad putuje a co se s ním děje dál?

V Rapotíně se v bioplynové stanici tento odpad mění v bioplyn. Část z něj pohání kogenerační jednotku vyrábějící elektřinu a teplo, další část bioplynu se vyčistí na biometan (BioCNG), který je vtlačen do plynové distribuční soustavy a slouží jako pokročilé palivo pro vozidla na zemní plyn (CNG). Proti tradičnímu zemnímu plynu má nicméně ekologičtější BioCNG až o 63 procent větší úsporu emisí. Zbytky z fermentace, tedy energetického zpracování bioodpadů, pak slouží jako hnojivo, které v tekuté formě doplňuje vláhu do půdy a zároveň jí vrací tolik potřebné organické látky.

Co všechno mohou kromě gastra ještě občané Šumperka třídit?

V Šumperku již mohou lidé třídit celkem devět komodit – papír, sklo, bioodpad, kov, drobná elektrozařízení, karton, textil, jedlé tuky a oleje a jako poslední gastroodpad. Město se nyní zaměří na to, jak modifikovat systém svozu a optimalizovat proces odpadového hospodářství. Vše by mělo směřovat k tomu, aby se odvážely jen plné nádoby s odpadem, dalším cílem je, aby na skládku mířilo co nejméně směsného odpadu. Toho se snažíme dosáhnout i pomocí edukace ve spolupráci s naším volnočasovým centrem Doris, které zaštiťuje ekologické vzdělávání pro děti i dospělé.

Podle mne je důležité neustále sledovat nejen ekonomiku a vývoj cen za skládkování, ale také poukazovat na procesy, které ovlivňují přírodu. Tyto kroky nás pak mohou nasměrovat na smysluplnější cestu od skládkování k dlouhodobé udržitelnosti.

Autor: Martin Prax

FOTO: Město Šumperk