„Pokud budeme schopni efektivně dostat zboží od lidí, kteří ho už nepotřebují, k lidem, kteří ho potřebují a chtějí, tak ho nebudeme muset znovu vyrábět,“ říká zakladatel startupu Knihobot Dominik Gazdoš k environmentálním výhodám trhu s použitým zbožím. Knihobot vrací do oběhu knihy, jejichž majitelé o ně již nemají zájem a v roce 2020 se takto povedlo najít nové majitele 100 000 knih.

Jak Vás napadlo rozjet projekt Knihobot? Antikvariáty v Česku fungují dlouhodobě, čím se od nich Váš projekt přesně liší?

Já sám jsem několik let klasický antikvariát provozoval. Brzy jsem si však uvědomil, jak málo se v antikvariátech prodává oproti obrovské mase nových knih, které se každý rok vytisknou. Když si uvědomíte, kolik z toho jsou nevhodné dárky nebo impulzivní nákupy, tak je jasné, že je tady díra na trhu. Většina lidí nemá čas ani náladu knihy prodávat vlastními silami. Když už v knihovně není místo pro nové, tak se knihy přesunou do sklepa nebo do popelnice. My se to snažíme lidem usnadnit.

Knihobotu stačí přes formulář na webu vyfotit jednu fotku hromádky knih, které nechcete a my už zařídíme vše od dopravy, focení, popisu až po samotný prodej. Vy už pak jen vidíte, jak vám přibývají peníze na účet.

Přijímáte do prodeje všechny knihy, nebo máte pro přijetí knih nějaká kritéria?

Vyhýbáme se, knihám ve špatném stavu nebo takovým, které už byly skladovány ve sklepě. Knihy skladované ve sklepech, garážích, na půdách a v dalších prostorách, kde nebývají udržovány stabilní klimatické podmínky, rychle chytnou plíseň. Spory plísní přitom mohou způsobovat alergie, astma a velmi závažná onemocnění. Navíc se plísně snadno šíří a jedna taková kniha může infikovat celou knihovnu. Pokud chceme, aby se z knih z druhé ruky stala běžná záležitost, tak nemůžeme dopustit, aby u nás zákazník objednal a pak mu přišla zapáchající kniha.

Jakým způsobem zajišťujete dopravu knih do Vašeho skladu, a naopak směrem k zákazníkům?

Snažíme se dát zákazníkům širokou škálu možností, jak k nám knihy dopravit. Knihy klidně můžete přinést vlastními silami do jedné z našich pražských poboček nebo na některou z poboček Zásilkovny. Komu se tento způsob nehodí, tomu rádi pošleme kurýra. Taková doprava generuje samozřejmě náklady, ale klíč je ve velkém množství knih, které takto zpracujeme. Denně k nám jezdí náklaďák a ten váš balík se v tom už ztratí. Náklady na dopravu jedné knihy k nám jsou pak zanedbatelné, proto všem dopravu nabízíme zdarma.

Přemýšlíte i nad nějakými ekologickými způsoby dopravy knih do skladu i z něj?

Mým favoritem z hlediska dopravy je tzv. výměnný balík, který nabízíme při dopravě s DPD. Objednáte si u nás knihy, zaplatíte je a pak kurýrovi, který vám je přinese, rovnou dáte krabici knih k prodeji. To už je doslova cirkularita.

Jakou kapacitu mají Vaše knižní sklady? Může se stát, že už nebudete mít prostor, kam přijaté knihy dávat?

Nedávno jsme naši kapacitu zvětšili na čtyřnásobek. Mělo by stačit na to, abychom zvládli protočit 100 000 knih za měsíc. To je náš letošní cíl. V současnosti měsíčně takto protočíme zhruba čtvrtinu, takže máme ještě hodně práce, než začneme hledat další prostory.

S jakou reakcí se setkáváte ze strany zákazníků a naopak lidí, kteří knihy prodávají? Je pro ně motivací na knihách vydělat nebo je jim prostě líto knihy vyhazovat?

Naši zákazníci jsou většinou nadšení. Nejlepší je si recenze na Knihobot vygooglit. Je jich spousta a jsou rozhodně víc vypovídající než cokoliv, co bych napsal já (Poznámka autorky: Recenze na Googlu jsou skutečně nadšené a průměr ze 781 recenzí je 4,9.). Co se týká našich “dodavatelů”, tak se zdá, že hlavní motivace je jednoduše knihy nevyhazovat. O to víc jsou pak lidé překvapení, kolik od nás dostanou peněz. Možná bychom mohli platit míň, ale pozitivní šok pak generuje super reference, které k nám směřují další zákazníky.

V rámci environmentálního přístupu k životu je znovupoužívání věcí jedním ze způsobů, jak redukovat odpad a emise. Vnímáte při Vaší práci, že tohle Češi chápou? Nebo jim jde pouze o to ušetřit?

Podle mě není vůbec nutné, aby lidé chápali ekologické dopady takového chování. Stačí, když budou chtít ušetřit. Není náhoda, že ekonomické a ekologické jsou dost podobná slova. Pokud svět není úplně naruby, tak cena, kterou za věci platíme, odráží množství zdrojů, které byly nutné na jejich výrobu, distribuci a podobně. Cenovka jen komprimuje obrovsky komplexní soubor informací, které bychom nebyli schopni do všech důsledků dohlédnout, byť bychom byli sebelepší analytici. Nemusí to platit vždy, ale u použitého zboží je to i docela logické. Pokud budeme schopni efektivně dostat zboží od lidí, kteří ho už nepotřebují, k lidem, kteří ho potřebují a chtějí, tak ho nebudeme muset znovu vyrábět.

Jednou čtená kniha není zralá na spálení. Navíc spoustu knih, které se v Knihobotu objeví ani nikdy nikdo neotevřel. A důvod pro to je jednoduchý, návštěva knihkupectví by se dala dobře vystihnout frází “hlad má velké oči”. Často se nám pak hromadí knihy, které vlastně nechceme. Nebylo by lepší je poslat dál, než aby nám celý život doma v knihovně připomínaly naše impulzivní nákupy?

Myslíte si, že má trh s použitým zbožím v Česku ještě potenciál?

Když nepočítáme auta a nemovitosti, tak se dnes český trh s použitým zboží pohybuje v nižších jednotkách miliard. Proč by to nemohly být aspoň desítky? Naschvál zmiňuji auta a nemovitosti. Lidé je “použité” často kupují, protože ve vyšších částkách jim to stojí za námahu. Pokud bude pro lidi jednoduché prodat i běžné zboží, tak to určitě dělat budou.

Vybíráte si vy sám knihy z vašeho skladu? Jsem milovnice knih, takže já bych nedělala nic jiného.

Pořád se mi všude hromadí spousta rozečtených knih. Naštěstí mám blízko Knihobot, takže není problém to občas “zbankrotovat”, půlku jich posbírat a poslat zase dál.

---

Dominik Gazdoš

Spoluzakladatel startupu Knihobot, který pomáhá lidem dostat znovu do oběhu přečtené knihy. Již v 19 letech otevřel ve Zlíně malý vetešnický krámek a antikvariát. Po několika letech provozu antikvariátu se rozhodl, že vracení knih do oběhu je potřeba dělat jinak. Aby mohl obchod posunout dál, přesunul rodinu do Prahy a přemluvil bratra a bývalého spolužáka, aby mu pomohli myšlenku realizovat. Letos se umístil ve výběru 30 pod 30 časopisu Forbes.



Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: se souhlasem Knihobot