Všechny druhy asijských a afrických luskounů jsou na Červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody. Přesto bylo podle odhadů za posledních 10 let uloveno více než milion těchto zvířat, z nichž se staly nejpašovanějšími savci světa. Jejich počty prudce klesají – kvůli poptávce po údajně léčivých až magických účincích jejich šupin, ale též kvůli masu k přípravě gastronomických pochoutek nebo k výrobě suvenýrů. S jejich ochranou pomáhají i Češi, nově na Sumatře spouští speciální záchranný projekt Trenggiling Conservation Program.

Luskouni jsou v mnoha ohledech zcela unikátní živočichové. Představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců příbuzných šelmám, kteří se specializují na pojídání mravenců a termitů. Nezaměnitelný je rovněž jejich vzhled, který připomíná šišku. Jako jediní savci na planetě mají totiž tělo pokryté šupinami, které je dokonale chrání třeba i před zuby lva – při útoku se schoulí do téměř nedobytné koule.

Tato taktika je ovšem nedokáže ochránit před pytláky, kteří je loví ve velkém. Luskouni sice žijí na Zemi asi 65 milionů let, ale kvůli nelegálnímu obchodu je jejich budoucnost nejistá – ocitli se na pokraji vyhubení.

Magické účinky? Vědecký nesmysl

Ačkoliv jsou šupiny luskounů jako třeba kopyta, drápy, chlupy jiných živočichů, anebo nehty a vlasy lidí tvořeny především keratinem, některé tradiční asijské a africké kultury věří, že mají léčivé či magické účinky. Přestože léčebný účinek nebyl vědecky potvrzen, obdobně jako třeba u nosorožčích rohů, mnozí lidé věří, že prášek z luskouních šupin léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma nebo artritidu.

Vedle toho jsou luskouni loveni také pro maso, které je v Asii považováno za luxusní delikatesu, symbol bohatství a vyššího společenského postavení. V Africe pak představuje především základní zdroj bílkovin jako takzvaný bushmeat („maso z lesa“). Šupiny se využívají i k výrobě suvenýrů, šperků nebo talismanů proti čarodějnicím a démonům.

Zabití luskouni se spaří horkou vodou a šupiny se oloupou. Jejich cena na černém trhu může překročit až tisíc dolarů (asi 22 tisíc korun) za kilogram. V asijských přístavech jsou zabavovány obrovské zásilky, které obsahují několik tun mrtvých zvířat, šupin nebo živých zvířat. Například před několika letech byl v Indonésii zadržen kontraband obsahující pět tun zmražených luskounů.

Český záchranný program

Jako reakce na kritickou situaci luskounů nyní vznikl nový záchranný program na ochranu těchto unikátních savců na Sumatře v Indonésii nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). Program zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody. Ti se nyní společně se svými indonéskými kolegy začali zaměřovat na kriticky ohroženého luskouna ostrovního, který se na Sumatře přirozeně vyskytuje.

V Indonésii je absolutně chráněným druhem, za jehož držení, zabití nebo obchodování hrozí trest až pět let vězení a pokuta v přepočtu až 150 tisíc korun. I přesto je podle odhadů mezinárodní organizace TRAFFIC, zabývající se odhalováním nelegálního obchodu s chráněnými druhy, v Indonésii každý rok upytlačeno až 10 tisíc těchto luskounů. Cílem programu je proto snížit ilegální obchod s těmito luskouny a úbytek jejich populací ve volné přírodě.

„Urgentní potřeba zvyšovat globální povědomí o velmi vážné situaci luskounů a hledat funkční řešení rezonuje celou ochranářskou komunitou napříč naší planetou,“ řekla Kateřina Holubová, mezinárodní koordinátorka programu Trenggiling a pracovnice ochrany přírody v Zoo Ostrava. „Ačkoliv to bude těžký běh na dlouhou trať, i my se pokusíme udělat pro záchranu těchto jedinečných živočichů maximum.“

Mezi hlavní aktivity programu patří osvěta a vzdělávání místních obyvatel, spolupráce s místními lidmi na přímé ochraně luskounů. „Snažíme se vzdělávat místní lidi o životě a ohrožení luskounů a mimo jiné také o postizích, které jim hrozí za porušení zákona – tedy za lov, prodej či nákup luskounů a jejich šupin,“ uvedl František Příbrský, ředitel záchranného programu Trenggiling a koordinátor mezinárodních in situ projektů Zoo Ostrava.

„V rámci práce s komunitami ale také zaměstnáváme bývalé lovce luskounů jako naše terénní asistenty. Ti díky tomu přestali luskouny a další ohrožená zvířata lovit, a naopak se stali jejich zapálenými ochránci. Tento způsob zapojování místních obyvatel je opravdu velmi efektivním nástrojem ochrany přírody,“ dodal Příbrský.

Rehabilitační centrum

Vedle toho na severu ostrova probíhá výstavba specializovaného záchranného a rehabilitačního centra pro luskouny, které je první svého druhu na Sumatře. „V centru bude luskounům zabaveným indonéskými úřady z černého trhu poskytnuta veškerá potřebná veterinární péče, neboť přeživší pašovaní luskouni často bývají ve velmi zuboženém stavu. Překupníci se totiž neostýchají tato bezbranná zvířata násilně 'vykrmit' sádrou, aby je pak díky jejich vyšší váze prodali za vyšší cenu. To je pro mnoho z nich fatální,“ řekla Lucie Čižmářová, koordinátorka veterinární péče a welfare programu Trenggiling a terénní zooložka Zoo Olomouc.

V ideálním případě by pak zotavená zvířata měla být vypuštěna zpět do volné přírody. „Možnou lokalitu pro jejich návrat do divočiny již několik let systematicky monitorujeme a zajišťujeme ji proti možnému pytláctví,“ dodala Čižmářová.

Dalším partnerem programu je Zoo Praha, která pomáhá se záchranou luskounů v Asii i Africe dlouhodobě. Podílelo se například na výstavbě Pangolária – dočasného zázemí pro kriticky ohrožené luskouny, které se nachází v areálu záchranné stanice Free the Bears nedaleko laoského města Luang Prabang. „Zoo Praha se do ochrany luskounů zapojuje na obou kontinentech, kde žijí: kromě asijského Laosu pomáhá s jejich ochranou již dlouho také v africkém Kamerunu, a to v rámci projektu Toulavý autobus,” uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek u příležitosti přijetí prvního luskouna v Pangoláriu (od anglického pangolin, v překladu luskoun).

„Přijatý luskoun krátkoocasý byl dehydrovaný, vyžadoval okamžitou veterinární péči a také speciální potravu v podobě mravenců nebo termitů,“ upozornila organizace Free the Bears, podle níž bylo ale zvíře na dobré cestě k uzdravení.

Dobrou zprávou pro luskouny je rovněž loňské rozhodnutí Číny, která vyňala luskouny z oficiálního seznamu léčebných postupů tradiční medicíny. Zároveň také zvýšila ochranu tohoto druhu na nejvyšší stupeň, který mají v Číně například pandy. „Tohle je největší možné opatření, které by mohlo zachránit luskouny,“ uvedl Peter Knights z ochranářské organizace WildAid pro časopis National Geographic. Podle ochránců přírody bude záležet na tom, jak se budou nová pravidla dodržovat a jak je budou úřady kontrolovat.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Shukran888 / Creative Commons / CC-BY-SA