Pavel Baroch | 16. 3. 2021

Bečvě hrozí další pohroma. Plánovaná přehrada je riziko pro vzácné jeskyně a lázeňský areál

Je to malá změna ve strategickém státním dokumentu, ale s ohromným dopadem na unikátní tok Bečvy, která se vzpamatovává z podzimní ekologické katastrofy – otravy kyanidem. V návrhu aktualizované Politiky územního rozvoje České republiky, zveřejněné ministerstvem pro místní rozvoj, se protipovodňová ochrana Přerova změnila ze „suchého poldru Teplice“ na „vodní dílo Skalička“.

Podle kritiků by takový krok umožnil postavit na Bečvě nádrž se stálým zadržením vody, tedy například přehradu, což by mělo negativní dopad na tamní vzácnou přírodu. Přitom existuje i šetrnější varianta – boční poldr, který by zachoval unikátní biologické hodnoty, a současně by chránil před povodněmi města podél toku.

„Zatímco z otravy se řeka po několika letech vzpamatuje, přehrada by na ní zničila život trvale,“ argumentují kritici plánovaného vodního díla. Mezi ně patří přírodovědci, geologové, zástupci nevládních organizací a místních spolků, ale i představitelé samospráv.

Například vedení Olomouckého kraje už ve svém stanovisku k navrhované úpravě státního rozvojového plánu vzkázalo do Prahy, že přehradu u Skaličky nechce. „Rada Olomouckého kraje vyjádřila aktuální nesouhlas se změnou klasifikace z plochy pro suchou nádrž na plochu pro vodní dílo. Důvodem je předpokládaný potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí a soustavu NATURA 2000,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík.

Kraj také čeká na dokončení studie, jejímž cílem je vyhodnotit a porovnat různé varianty vodního díla Skalička s ohledem na ochranu přírody. „Protipovodňová ochrana v okolí řeky Bečvy je samozřejmě důležitá. Je ale potřeba postupovat s rozumem a důkladně prozkoumat, jaké klady a zápory s sebou navržené možnosti řešení nesou. Kraj momentálně dělá vše pro to, aby konečný výsledek neměl žádný negativní dopad na životní prostředí v této části regionu,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí Martin Šmída.

Vizualizace přehrady
Foto: Povodí Moravy s. p.

Ohrožená evropská lokalita i jeskyně

Odpůrci přehrady upozorňují na to, že by nádrž zničila Evropsky významnou lokalitu Hustopeče – Štěrkáč, ohrozila by chráněná lokality, jako jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo Hůrka u Hranic a také lázeňský areál Teplice nad Bečvou, negativně by rovněž ovlivnila vodní režim v celé oblasti. Kvůli přehradě by se Česko mohlo dostat do rozporu se závaznými evropskými předpisy.

Kriticky se k velkým vodním stavbám vyjádřil na webových stránkách spojenabecva.cz například děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký: „Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Skutečně nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem? Domnívám se, že tento koncept již neplatí. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí,“ upozornil Hradecký.

Olomoucká pobočka ekologického Hnutí Duha upozornilo, že Spojená Bečva (po soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy) je poslední štěrkonosnou řekou v České republice. Výstavbou přehrady by tak zanikl unikátní říční ekosystém. Přehrazení jedinečného souvislého toku by podle organizace vedlo ke vzniku takzvané „hladové řeky.“ Řeka si totiž zatím svou energii přirozeně vybíjí do pohybu štěrků. Přehradou by se ovšem tento efekt zastavil a energie proudící řeky by se projevila zahlubováním vodního roku, hloubkové erozi koryta.

Propojení hladiny spodní vody a řeky by vedlo ke snížení hladiny podzimní vody, kterou by Bečva začala rovněž odvádět – což by obyvatelé nejspíš poznali, když by jim začaly vysychat studny. „Přehrada by tak mohla paradoxně napomoci k úbytku pitné vody v domácnostech zásobených studnami,“ upozornilo olomoucké Hnutí Duha.

Nejlepší protipovodňová opatření

S plány na výstavbu vodního díla na Bečvě přišlo Povodí Moravy po katastrofálních povodních v roce 1997. Nejprve byla ve hře „suchá nádrž“, ovšem od roku 2015 se začalo mluvit také o přehradě, která by měla chránit nejen před povodněmi, ale rovněž před suchem. I když je ve hře více možností, podle kritiků přehrady podporují odpovědná ministerstva akumulační nádrž – tedy přehradu. Také proto, že se ze „suchého poldru“ má v aktualizované Politice územního rozvoje České republiky má stát „vodní dílo“.

Podle stanoviska ministerstva zemědělství ze začátku tohoto roku ale stále existuje několik variant protipovodňové ochrany, z nichž se teprve vybere ta nejvhodnější. Vodní dílo Skalička je součástí druhé etapy protipovodňových opatření na Bečvě. První etapa za 1,7 miliard zajistí ochranu před padesátiletou vodou, druhá etapa má ochránit území před více než stoletou vodou, tedy na úrovni povodně z roku 1997.

„Vzhledem ke změně klimatu a k potřebě zajištění dostatečných vodních zdrojů jsme došli s Ministerstvem životního prostředí ke shodě, že se posoudí varianty technického řešení vodního díla, které umožní reagovat na oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho. Na základě analýzy letos vyhodnotíme pět variant technického řešení vodního díla Skalička a vybereme nejvhodnější variantu. V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Analýzu vypracuje České vysoké učení technické v Praze, Biologické centrum Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně. Podle ministerstva jde o první zpracování takto rozsáhlé a podrobné analýzy v oblasti vodního hospodářství v Česku. A aby byla zajištěno objektivní posouzení všech variant, oslovila se výlučně akademická pracoviště.

„V povodí Bečvy nelze kvůli terénu zabezpečit odpovídající protipovodňovou ochranu zastavěných území pouze využitím rozlivů v údolní nivě, lokálním zkapacitněním koryta nebo vybudováním ochranných hrází. Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023. Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bilý.

Upřesnil, že první etapa protipovodňové ochrany území podél Bečvy zahrnují například ochranné hráze, terénní valy, zkapacitnění jezů, obnovu rybníků, ale třeba také výstavbu rybích přechodů. První etapa má být dokončena v roce 2027.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Jiří Komárek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 (Řeka Bečva z mostu u lázní, Teplice nad Bečvou, okres Přerov)