Čerstvé potraviny bez pesticidů: městské farmy budou za pár let běžnou součástí našich životů

„Vertical farming bude jedním z nástrojů na snížení emisí CO2,“ říká František Šimána ze startupového projektu GROWLIGHT, který se zaměřuje na vývoj a prodej vertikálních a mobilních zahrad. V čem je vertikální farmaření konkrétně prospěšné pro životní prostředí, jak provoz vertikálních zahrad funguje v praxi, v čem se pěstování plodin na patra liší od běžného zemědělství a pro koho jsou vertikální zahrady ideálním produktem, se dozvíte v našem rozhovoru.

Kde a jak vznikl nápad na založení startupu zaměřeného na mikro farmaření?

Na začátku naší cesty za celoročním pěstování byl problém, který trápí nejednoho městského zahradníka. Nedostatek světla. Bydlel jsem v bytě s okny na sever, ve kterém vůbec nic nerostlo. Začal jsem experimentovat s LED osvětlením pro rostliny. Úspěch se dostavil brzy a s tím, jak se moje bylinková zahrádka rozrůstala, rostla i moje chuť experimentovat. Když květináče s hlínou nahradila hydroponie, bylinky začaly růst doslova jako z vody.

Společně s kolegou jsem na stejných principech postavil novou zahrádku v naší společné kanceláři bez oken. Tato zahrádka již byla více promyšlená. Nápad jsme spolu dále rozvíjeli a začali přidávat vychytávky a automatizovat určité procesy, jako přidávání hnojiva do vody nebo úpravy teploty prostředí. V té době už jsme si uvědomovali, jaký v sobě skrývá hydroponie potenciál a že zájem o tyto technologie v budoucnu poroste.

Jak se vlastně liší vertikální farma od běžného českého pole?

Běžně se farmaří na poli nebo ve skleníku, kde se až na výjimky pěstuje v jedné úrovni. LED pěstební osvětlení nám umožnilo přesunout plochu pro pěstování do pater nad sebou. Jaký efekt to má v praxi si ukážeme na té nejobyčejnější plodině – listovém salátu. Naše mobilní kontejnerová farma Bohemian Garden vyprodukuje na podlahové ploše 60 m2 za rok mezi 10 a 13 tunami salátů, zatímco průměrný tradiční farmář na stejné ploše sklidí jen něco přes 100 kilogramů. To je jeden z důvodů, proč bude vertikální farmaření v budoucnosti doplňovat standardní zemědělství.

Tradiční zemědělec navíc ke kultivaci i sklizni potřebuje traktor a další těžkou techniku. Pole pro produkci zeleniny nejsou zpravidla umístěna ve městech a úroda se musí převážet kamiony. V lepším případě z českých a moravských nížin, v tom horším třeba z jižního Španělska nebo Maroka.

Pro koho jsou Vaše interiérové farmy zejména určené? Kdo je Vaším typickým zákazníkem?

Naším primárním zákazníkem jsou farmáři a producenti potravin. Vertikální farmy jim umožňují pěstovat potraviny pro prodej nebo jako suroviny pro další zpracování ve finální produkt. Hlavním benefitem je zde konstantní celoroční přísun kvalitních surovin nezávisle na počasí. Ideálním příkladem je zemědělský podnik s rostlinnou i živočišnou výrobou nebo výrobní podniky potravin zahrnující sladké i slané pečivo, výrobci cukrovinek a zdravých tyčinek. Vlastní skupinu tvoří výrobci alko i nealko nápojů.

Naše farmy najdou využití také v kosmetickém či farmaceutickém průmyslu. Produkce vertikálních farem lze zpracovat do sušených směsí, tinktur, tobolek, čípků, olejů, pro výrobu mastí, krémů, parfémů a celé řady dalších produktů. Pro výrobce léčiv a potravinových doplňků je zajímavá celoroční dostupnost suroviny s jistotou, že surovina nepřišla do styku s látkami, které by ji znehodnotili pro další zpracování. Při zpracování vznikají koncentráty, v nichž se použité látky nahromadí a znehodnotí produkt. Problémem je použití pesticidů, nekvalitních a nešetrně vyrobených hnojiv, výskyt plísní z důvodu špatného sušení a skladování.

A běžný majitel domu s touhou pěstovat bylinky si Vaši farmu pořídit nemůže?

Umíme také postavit interiérové domácí zahrádky pro soukromou klientelu. Jednou z našich posledních realizací byla přestavba skleníku na zahradě rodinného domu. Ve skleníku jsme vybudovali hydroponickou farmu na pěstování jahod a bylinek pro domácí využití. Celý koncept je unikátní propojením s intenzivním chovem ryb. Systémy pro rostliny a pro ryby ale nejsou propojené, takže se nejedná o akvaponii. Majitel si tak dnes může dopřávat nekončící zásoby jahod, 2 ryby denně spolu s čerstvými bylinkami a zeleninou pro jejich přípravu.

Má vertikální farmaření nějaké limity? Je zde nějaká rostlina, kterou tímto způsobem nelze pěstovat?

Vertikální indoor farmaření má limity spíše ekonomické. Ne všechny plodiny se vyplatí pěstovat pod umělým osvětlením. Důvody jsou různé, od nízké tržní ceny, přes dlouhý vegetační cyklus až po velikost dospělé rostliny. Smyslem této pěstební metody není náhrada polní produkce, ale její doplnění. Efektivně dokážeme pěstovat velké množství plodin, které se k nám běžně dováží z velké dálky. Už jsem zmínil Španělsko a Maroko, během zimy k nám například cestují bylinky z daleko exotičtějších zemí. Oblíbený koriandr, máta, perila, stévie, různé druhy bazalek, ale i celá řada dalších bylinek, se k nám mimo sezónu dováží letecky z Číny, Vietnamu, Thajska nebo Keni.

Zvláštní skupinou jsou léčivé rostliny, které se ve formě tobolek, prášků nebo olejů dovážejí z celého světa. Z míst, kde mají tyto rostliny přirozené podmínky pro růst. Ty my dokážeme úspěšně přenést do umělého prostředí, tyto náročné rostliny pěstovat a odstranit tak jejich logistiku.

Můžete popsat hlavní benefity vertikálního pěstování plodin? A to jak pro samotné pěstitele, tak pro životní prostředí?

Pro pěstitele je velmi zajímavá stabilita produkce. Ze zpráv slýcháme o problémech s počasím, někdy prší moc, někdy zase málo. Zemědělcům dělají vrásky i výkyvy teplot nebo kroupy. Samostatnou kapitolou jsou škůdci, do popředí se vedle běžných savých škůdců dostávají hraboši a další hlodavci. Hojně využívanou (nebo někdy bohužel nezbytnou) zbraní zemědělců proti škůdcům jsou postřiky pesticidy a různé jedové nástrahy.

Tyto problémy tradičního zemědělství indoor farmáře netrápí. Parametry klimatu lze nastavit cíleně pro konkrétní plodinu. Co se škůdců týče, uzavřené prostředí dovoluje použít pro boj se škůdci místo pesticidů přirozené predátory. Nebezpečné postřiky tak nahrazuje přírodní forma boje se škůdci. Bez kontaminace pesticidy a ve spojení s ideálními klimatickými podmínkami sklízí indoor farmář produkty vysoké kvality.

Jedna kontejnerová farma Bohemian Garden s listovou zeleninou ušetří ročně asi 5 tun emisí CO2. Produkce místo jihu Španělska vyroste v místě spotřeby nebo prodeje. Vertical farming bude jedním z nástrojů na snížení emisí CO2.

A v čem jsou tyto farmy konkrétně udržitelné a lepší než běžná forma české zemědělské produkce?

Při vývoji našich technologií jsme si dali podmínku, že naše produkty musejí splňovat vysoký standard životnosti a být vyrobeny za použití vysoce kvalitních materiálů a technologií. Jde nám hlavně o dlouhou životnost a kvalitní služby uživatelům. Naše farmy jsou navrhovány na životnost 30 let s možností výměny všech komponent, které podléhají běžnému opotřebení.

Vertikální farmaření je jako dělané pro využití zelené energie. Oslovují nás provozovatelé vodních a solárních elektráren nebo bioplynových stanic. Zajímavá je pro ně možnost využití vlastní energie pro výrobu potravin s lokálním dopadem.

Rádi bychom se však vyhnuli srovnávání s běžným zemědělstvím, jelikož tyto kategorie jsou velice odlišné a mají svá specifika. Například pěstování kukuřice či obilí není cílem hydroponického pěstování, ale jsou plodiny, u kterých nám hydroponie může zajistit celoroční soběstačnost, stejně jako to dokáže komerční zemědělství u obilovin.

Když se bavíme o benefitech pro životní prostředí, je možné pěstovat ve Vašich mobilních farmách také v režimu bio?

V hydroponii je možné používat bio hnojivo, ale produkce hydroponického systému nesmí být označena jako bio produkt. Ten musí být dle současné legislativy vypěstován v zemině. Pěstování s bio hnojivem je trochu náročnější. Bio hydroponické hnojivo neobsahuje konzervanty a rychle se kazí. Je tak vhodné jen pro některé typy systémů. Živiny se při organickém pěstování v zemině dodávají ve formě, která nejprve musí podlehnout půdnímu rozkladu. Dříve, než dojde k rozkladu a přeměně na vstřebatelné prvky, nemůže rostlina tyto živiny přijmout a zpracovat.

My používáme vysoce kvalitní kapalná minerální hnojiva. V živném roztoku mají rostliny k dispozici kompletní rozsah živin ve formě snadno vstřebatelných a zpracovatelných prvků. Rostliny si z roztoku vezmou jen tolik živin, kolik potřebují ke svému přirozenému růstu.

Vaše zahrady jsou řízené pomocí tzv. chytrého pěstování. Jak tato řídící jednotka konkrétně funguje? A znamená to, že se pěstitel již nemusí o nic starat?

Už při prvních realizacích interiérových zahrad nám bylo jasné, že aby byl náš zákazník s hydroponickou zahradou nebo farmou spokojený, musí být v co největší míře systém samostatný a bezpečný. Dobrou ukázkou je příběh jednoho z klientů.

Až do chvíle, kdy zahradě došla hnojiva, se zákazník staral jen o sklízení úrody a přesazení nových sazeniček. Jeho zahrada bez problému běžela, dopouštěla si vodu, hnojila, zalévala. Klient jen přesazoval sazeničky a sklízel vypěstovanou úrodu. Teprve po 9 měsících, když zahradě došla hnojiva, poprvé spustil mobilní aplikaci, aby se podíval, k jaké situaci došlo a proč se zahrádka přepnula do pro něj nestandardního režimu.

Kromě základních funkcí spínání osvětlení, zavlažování a spínání periferií pro úpravu klima nabízí naše řídící jednotka komplexní systém úpravy živného roztoku. To je hlavní funkce, která šetří čas a snižuje náročnost hydroponie. Důležité hodnoty, ze kterých rychle zjistíte stav zahrady či farmy, zobrazuje přehledně naše mobilní aplikace.

Jaká je dostupnost Vašich farem jak z ekonomického, tak z logistického hlediska?

Naše řešení jsme vyvinuli s ohledem na současnou, ale i budoucí předpokládanou legislativu. Vertical farming je poměrně nový obor, který ještě nemá určená pravidla. Farmy a technologie jsme vyvíjeli pro použití v evropské gastronomii, která má přísně specifikované požadavky na použité materiály. Tomu odpovídá i výše vstupní investice. Návratnost technologií je mezi 2-5 lety, životnost počítáme v desítkách let.

Primárně se chceme zaměřovat na evropské farmy. Tam, kde je výhodou mobilita a bezstarostný start i průběh farmaření, nabízíme naše kontejnerové řešení. Pro využití brownfieldů a nepoužívaných prostor nabízíme jednotlivé komponenty nebo realizaci farmy sami zajišťujeme. Právě připravujeme projekty 3 farem, které by už tento podzim měly produkovat.

Kam byste s rozvojem vertikálního farmaření rádi směřovali? Budou za deset let vertikální farmy běžnou součástí měst?

Věříme že se do 10-20 let stane hydroponie běžnou součástí našich životů. Dojde k rozvoji městských farem, které budou lokálně produkovat čerstvé potraviny. Hydroponie bude i součástí domácností, tak jako se to stalo s dnes již běžnými spotřebiči, jako je pračka nebo myčka.

Naším podnikatelským cílem není pěstovat rostliny. Chceme být technologickým dodavatelem vertikálních farem. Očekáváme, že ve velkých městech vyrostou indoor farmy o plochách v tisících metrech. Naše technologie usnadní automatizaci i malých farem v menších obcích.

Námi vyvinuté produkty nabízíme i dalším výrobcům hydroponických systémů a zařízení pro pěstování. Po Evropě postupně rostou různě firmy, které se hydroponií zabývají. Z vlastní zkušenosti víme, že vývoj některých problémových částí hydroponie může být velmi nákladný. Systémy pro řízení nebo úpravu živného roztoku, se zdají být jednoduché, ale pro komerční využití nebo bezproblémový uživatelský zážitek jsou zásadní. Tady chceme nabídnout naše know-how převedené do univerzálních systémů řízení hydroponie.

----

František Šimána (1989) vystudoval Mechatroniku a robotizaci a za svou odbornou činnost získal několik vědeckých ocenění. Je také čestným členem klubu Česká hlavička. Před vznikem GROWLIGHT pracoval jako technik úpravy pitné vody v plzeňské Vodárně. Jeho úloha v GROWLIGHT je ve vývoji a designu nových produktů pro vertikální farmaření.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: se souhlasem GROWLIGHT

Video - GROWLIGHT