Mnozí politici včetně prezidenta Miloše Zemana opakovaně snižují význam a znevěrohodňují solární nebo větrné elektrárny. Jenže popularita obnovitelných zdrojů je u veřejnosti větší, než by si asi sami dokázali připustit. Překonává dokonce i podporované jádro. Ukazuje to aktuální analýza Tomáše Chabady a Jana Krajhanzla z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, připravená ve spolupráci s ekologickým Hnutí Duha.

„Objektivní data o názorech a preferencích veřejnosti ukazují jejich větší oblibu než například uhelných či jaderných. Tato klíčová zjištění by měla být brána v potaz i během aktuální debaty v Poslanecké sněmovně o novele zákona o podporovaných zdrojích energie,“ uvedli autoři. Připomněli, že v mnohým západních zemích je běžné, že je veřejné mínění jedním z faktorů, který ovlivňuje energetickou politiku státu a nabídku energetických firem.

Jedničkou jsou malé vodní elektrárny

Podle analýzy výsledky dostupných reprezentativních šetření shodně dokládají, že česká veřejnost jednoznačně upřednostňuje obnovitelné zdroje energie oproti jiným zdrojům. Podle loňského zjištění agentury Focus Češi nejvíce preferují výrobu elektřiny z malých vodních (78 procent), slunečních (75 a velkých vodních (shodně 75 procent) a větrných elektráren (74 procent). Negativně se k těmto zdrojům staví pouze malá část veřejnosti (u všech pod 10 procent).

Většina obyvatel podporuje rovněž bioplynové elektrárny (52 procent), a naopak odmítá uhelné elektrárny (proti 57 procent, pro 15 procent). Jaderné elektrárny občany České republiky tradičně rozdělují. Pro jádro je podle výzkumu agentury Focus 39 procent obyvatel, proti 35 procent. Podobně dopadly plynové elektrárny: pro 33 procent, proti 31 procent.

„Jakkoli je preference obnovitelných zdrojů o něco nižší než v západních zemích, výrazná většina Čechů by uvítala, kdyby česká vláda podporovala rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky na všech úrovních,“ konstatují autoři analýzy.

Připomínají, že v Rakousku, Německu či Polsku je nejvíce populární solární energetika, když hodně velké nebo velké množství energie z těchto zdrojů požaduje 87 až 89 procent obyvatel. Pro srovnání: názor, že se hodně velké nebo velké množství má vyrábět v jaderných zdrojích, vyslovilo v České republice 48 procent veřejnosti a v případě uhelných zdrojů pouze 11 procent.

Postoje veřejnosti k jednotlivým typům zdrojů energie, data Focus 2020
výtah z publikace Hnutí DUHA, 2021

Obnovitelné zdroje jako budoucnost

„Přestože v některých otázkách zůstává česká veřejnost stále rozdělena, během let postupně převážil názor, že obnovitelné zdroje energie mohou nahradit ty klasické, eventuálně že po přechodu z uhelných zdrojů má být česká energetika založena na zdrojích obnovitelných - spíše než na jádru,“ konstatovali autoři analýzy.

S odvoláním na několik let starý průzkum agentury Median uvedli, že výrazná většina obyvatel České republiky považuje obnovitelné zdroje za budoucnost energetiky (73 procent). Výsledky novějšího šetření stejné agentury pak ukázaly, že v otázce dalšího směřování české energetiky se veřejnost rozděluje na dva názorové tábory: větší skupina (43 procent) se přiklání k energetice založené na obnovitelných zdrojích a menší část (33 procent) upřednostňuje model založený na jaderných elektrárnách, s ostatními zdroji pouze jako doplňkem.

„Stojí za zmínku, že stávající model založený na uhlí a jaderných elektrárnách s obnovitelnými zdroji jako doplňkem akceptuje pouze 10 procent občanů. Silnější podporu pro udržitelné zdroje energie, než pro jaderné zdroje ukazuje také nové šetření agentury Focus z roku 2020: zatímco 79 procent veřejnosti by podle něj souhlasilo s tím, aby České republika více investovala do obnovitelných zdrojů energie, tak pouze 41 procent by souhlasilo s výstavbou dalších reaktorů jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín,“ uvádí se v analýze Tomáše Chabady a Jana Krajhanzla z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Redakce Obnovitelně.cz ještě připomnělo zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června, podle něhož si asi tři z deseti občanů myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat. Necelé dvě pětiny se současně domnívají, že by podíl jádra měl zůstat zachován na současné úrovni, a o málo více než pětina má za to, že by se tento podíl měl snižovat.

Podle stejného průzkumu téměř polovina občanů souhlasí s výstavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, necelé dvě pětiny s tím naopak nesouhlasí.

Uhlí by měly nahradit zejména obnovitelné zdroje energie, data Ipsos 2016
výtah z publikace Hnutí DUHA, 2021

Cíl do roku 2030

Jak zjistil v roce 2019 celoevropský průzkum Eurobarometru, 83 procent Čechů považuje za důležité, aby vláda stanovila náročné cíle, jak do roku 2030 zvýšit množství energie pocházející z obnovitelných zdrojů. V Evropské unii zastává tento názor 92 procent obyvatel.

Téměř 80 procent občanů souhlasí s tím, aby Česká republika více investovala do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, a podle 68 procent by měl stát využívání obnovitelných zdrojů finančně zvýhodňovat. Zároveň však 68 procent dotazovaných odmítá, aby se finanční podpora státu poskytovaná výrobcům energie z obnovitelných zdrojů promítala do růstu cen elektřiny a tepla pro běžné zákazníky.

Podle výrazné většiny české veřejnosti by měla Evropské zajistit přístup k čisté energii kupříkladu tím, že bude podporovat přechod od fosilních paliv k energetickým zdrojům s nízkými emisemi skleníkových plynů.

Stát by měl podporovat rozvoj obnovitelných zdroj, shodne se většina veřejnosti, data CVVM 2017
výtah z publikace Hnutí DUHA, 2021

Podpora výroby pro vlastní potřebu

Autoři analýzy připomněli také několik let starý výzkum agentury Focus, podle něhož se zhruba tři čtvrtiny české veřejnosti shoduje, že by stát měl podporovat možnost samostatně si vyrábět energii pro vlastní potřebu. Výsledky agentury Ipsos dokonce ukázala, že 82 procent dotazovaných požaduje, aby vláda podporovala možnosti domácností produkovat svou vlastní energii, a podle 72 procent by měla vláda podporovat každého, kdo by chtěl energii z obnovitelných zdrojů vyrábět.

Podle loňských dat agentury Focus, že obnovitelné zdroje využívá 11 procent českých domácností a 8 procent si je plánuje pořídit. Další třetina domácností jsou potenciální noví uživatelé - obnovitelné zdroje by rádo využilo, pokud na to bude finanční podpora, a dalších 15 procent má rovněž zájem, avšak je to pro ně technicky složité, případně nemají dostatek informací.

Zájem obyvatel o přechod na obnovitelné zdroje dokládají i výsledky studie BIC Brno vypracované v loňském roce ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, která mapovala ochotu k přechodu na obnovitelné zdroje podle typu vlastnictví. Největší zájem Češi projevovali o řešení na úrovni obcí.

Tento přístup už má konkrétní příklady. Například pražský magistrát vybral pro svůj pilotní projekt dva bytové domy v okrajové čtvrti Černý Most, na něž nechá namontovat fotovoltaické elektrárny – každá o výkonu zhruba 10 kilowattů. Instalace by měly šetřit životní prostředí a současně i peníze místních obyvatel. Ambice hlavního města jsou ale větší. Do několika let by chtěla vyrábět zelenou elektřinu z desítek megawattů instalovaného výkonu.

Autor: Pavel Baroch

Titulní foto: Karsten Wurth, unspalash.com