Vyrábět zelenou energii je šance k úsporám. Česko ale brání rozvoji

Fenomén energetických společenství nabývá na Západě stále na významu a začíná se více prosazovat i v České republice. Přináší několik výhod - díky spojení více subjektů odpadá vysoká hodnota počáteční investice, zároveň se ale spotřebitelům otevírá možnost řídit spotřebu energie a snižovat tím náklady. V tuzemsku najdeme už nyní desítky takových projektů. V českém právním řádu ale chybí úprava energetických společenství a komunitních výroben. Místo toho, aby stát zájemcům vyšel vstříc, klade jim jen další překážky.

Solární asociace

29. 1. 2021

V současné době se většina energie vyrábí dvěma způsoby. Buď centrálně, kdy velké elektrárny vyrábějí energii dodávanou do přenosové soustavy, která je pak spotřebována velkým množství odběratelů. Druhý přístup je vysoce decentrální pomocí solárních panelů na střechách rodinných domů či podniků, kdy je energie spotřebována na místě.

Energetické komunity jsou určitým mezistupněm. Jde o spojení více spotřebitelů, kteří se rozhodnou společně investovat do kolektivní výrobny energie. Díky tomu se mohou podílet nejen na její spotřebě, ale také na zisku. „V současnosti pozorujeme zvýšený zájem o tento přístup k výrobě energie. Je to totiž jedno z mála chytrých, jednoduchých, udržitelných a zároveň i ziskových řešení výroby energie, do kterého se navíc může zapojit každý občan,“ říká předseda představenstva Solární asociace, Jan Krčmář.

Na velikosti komunity nezáleží

V Česku se komunitní energetika těší zájmu především na úrovni obcí. Ve velkém se chce zapojit hlavní město Praha, které plánuje v následujících letech rozjet vlastní projekt na výrobu energie spočívající především v instalaci solárních elektráren na městské střechy. Občané budou moci odkoupit podíly na těchto projektech a přímo se tak podílet na následném zisku.

Inspirací mohou být i další úspěšné a dodnes fungující projekty komunitní energetiky na obecní úrovni. Jedním z takových příkladů jsou Hrušovany v Ústeckém kraji, které mají jen lehce přes 500 obyvatel a kladou velký důraz na ekologii. Kromě klasických řešení, jako je třídění odpadu nebo zateplování budov v obci, přešli i na úsporné formy osvětlení prostřednictvím LED technologií, dbají na opravy místních rybníků, aby docházelo k zadržování vody v krajině, nebo používají úsporné zdroje vytápění jako tepelná čerpadla a kondenzační plynové kotle. „Od toho je už jen kousek k tomu zamyslet se nad možností využívání obnovitelných zdrojů při výrobě elektrické energie. V roce 2006 padla volba na solární elektrárny,“ říká Petr Šmíd, starosta Hrušovan.

Solární elektrárny se v Hrušovanech stavěly ve dvou etapách. První proběhla v roce 2008, kdy byly postaveny 2 elektrárny. Jedna má instalovaný výkon cca 67 kWp a druhá elektrárna má instalovaný výkon cca 10 kWp. V roce 2010 se zastupitelstvo obce rozhodlo realizovat 2. etapu výstavby fotovoltaických elektráren. „Vystavěli jsme celkem 6 dalších fotovoltaických elektráren a instalovaný výkon z roku 2008 v podstatě zdvojnásobili. Dnes činí čistý zisk z fotovoltaiky ročně přes milion korun. Kromě splácení úvěrů tyto peníze využíváme na různé akce pro občany a další obecní projekty,“ shrnuje starosta Petr Šmíd.

Hrušovany jsou jen jedním z mnoha projektů na poli komunitní energetiky. Ty ovšem nemusí vznikat jen na úrovni obcí, jak potvrzuje Jan Krčmář: „Komunitní energetice se bez problémů daří i na nižší úrovni jako společenství jednotlivých občanů. Nemusí to být celé město, stačí třeba občané jedné ulice, jedné čtvrti, jednoho paneláku.“

Stát musí udělat jediné - odstranit překážky

Rozvoj komunitní energetiky v Česku ovšem brzdí jedna skutečnost. V českém právním řádu v současné době chybí právní úprava energetických společenství a komunitních výroben. Právní rámec, který by umožnil energetickým společenstvím účast na energetickém trhu za rovných podmínek s ostatními subjekty, by přitom měl být podle evropské směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů přijat nejpozději do poloviny tohoto roku. Vzhledem k délce legislativního procesu tuto lhůtu ministerstvo pravděpodobně nesplní.

Právní úprava celé problematiky je podle Krčmáře klíčová: „Energetické společnosti potřebují hlavně stabilitu podnikání, a k té máme bohužel v oblasti obnovitelných zdrojů v Česku hodně daleko. Není třeba jasné, zda obce mají mít automaticky možnost odkoupit část distribuční sítě v obci. Aby se komunitní energetika v Česku skutečně rozšířila, stát musí odstranit překážky, které podnikatelům brání. Bez toho se nikam neposuneme a minimálně v energetice budeme dál koukat západním zemím na záda.”

Foto: Solární asociace

Zdroj: Solární asociace