Pavel Baroch | 13. 1. 2021

Bytovky se otevírají solární energii. Dva domy v Praze si pro sebe začnou vyrábět elektřinu

Pražský magistrát vybral pro svůj pilotní projekt dva bytové domy v okrajové čtvrti Černý Most, na něž nechá namontovat fotovoltaické elektrárny – každá o výkonu zhruba 10 kilowattů. Instalace by měly šetřit životní prostředí a současně i peníze místních obyvatel. Ambice hlavního města jsou ale větší. Do několika let by chtěla vyrábět zelenou elektřinu z desítek megawattů instalovaného výkonu.

Magistrát se s pilotním projektem se dvěma domy se střešními fotovoltaikami inspiroval v zahraničí. Podobným způsobem využívá zelenou elektřinu v místě výroby mnohé bytové domy v Rakousku, Německu nebo ve Francii.

„Skvěle to funguje například v Berlíně. Vzniká tak v daném místě čistá energie, která neprodukuje zbytečné emise oxidu uhličitého. Zahraniční příklady ukazují, že to funguje podobně jako například u lokálních farmářských produktů. Lidé jsou ochotni platit za produkt, v tomto případě čistou energii, pokud vědí, odkud pochází,” sdělil náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (TOP09 a STAN – Spojení síly pro Prahu).

Výroba a spotřeba na jednom místě

Jeho kolega z magistrátu – radní pro oblast majetku Jan Chabr (TOP09 a STAN – Spojení síly pro Prahu) – dodal, že tento pilotní projekt by měl přispět k naplňování klimatického cíle, tedy snížit skleníkové emise o minimálně 45 procent do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí nejpozději do poloviny století. Současně je jeho ambicí vytipovat jednotlivá opatření, která mají potenciál snižovat uhlíkovou stopu města.

Chabr zdůraznil, že jde o projekt takzvané lokální distribuční soustavy v místě energetické spotřeby. „Vzhledem k tomu, že jde o bytové domy, je zde zajištěn dostatečný počet odběratelů i při plném potenciálním výkonu elektrárny. Vyrábí a spotřebovává se tak zelená elektřina rovnou na jednom místě. Vedle toho, že šetříme životní prostředí, šetříme i v peněženkách odběratelů, protože za tuto elektřinu nebude nutno platit poplatek za distribuci,“ řekl Chabr.

Panely by se na střechy obou domů měly objevit už v tomto roce, půjde o veřejnou zakázku. Náklady na přípravu projektové dokumentace, instalaci fotovoltaických systémů, průběžný monitoring a následné vyhodnocení se odhadují na 1,9 až 3,5 milionu korun bez DPH, uhradí je pražský magistrát.

Na celém záměru se podílí rovněž společnost PREdistribuce, která na své náklady zajistí výměnu stávajících elektroměrů. Obyvatelům, kteří budou mít zájem, totiž namontuje inteligentní elektroměr. Nájemci zároveň uzavřou s dosavadním dodavatelem novou smlouvu o dodávce zbývající elektřiny, kterou už nepokryje místní výrobna.

Solární čtvrť v Nizozemí
unsplash.com

Společenství pro obnovitelné zdroje

Pokud se projekt se dvěma střešními instalacemi osvědčí, mohl by se tento model rozšířit také na další bytové domy v majetku hlavního města. Praha má ale mnohem větší ambice. Počítá například s tím, že by spolu s dalšími českými městy, ale i dalšími metropolemi zemí Visegrádské skupiny mohla získat peníze na ekologické investice z evropského programu obnovy.

„Evropská unie by měla podpořit města v zelené obnově po koronaviru,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zdůraznil přitom, že právě evropská města jsou centry inovací, bez nichž se zelená transformace neobejde. A EU by na to podle něj měla brát ohled. Praha má zároveň připraveno už několik projektů, které by si podle Hřiba mohly zasloužit podporu z evropských fondů.

„Vlajkovou lodí bude pražské Společenství pro obnovitelné energie, “ řekl někdejší ministr životního prostředí a současný předseda pražské Komise pro udržitelnou energii a klima Martin Bursík. Půjde o takzvanou energetickou komunitu, kterou založí právě město Praha. Součástí komunity budou městské budovy, školy, domovy důchodců, divadla a další objekty, na jejichž střechách se nainstalují fotovoltaické elektrárny.

„Základem společenství budou městské budovy, na kterých město instaluje fotovoltaické panely. Vytvoříme speciální právní entitu, kterou bude stoprocentně vlastnit hlavní město Praha. Společenství bude vykupovat elektřinu od dodavatelů a snižovat náklady za elektřinu u daných provozoven. Kdo se do společenství zapojí, tak bude mít zároveň nárok na centralizovaný nákup elektřiny, který bude v tak velké entitě, jako je hlavní město Praha, výhodnější,“ popsal Bursíka podle webu Euractiv.cz princip fungování společenství.

Společenství bude otevřeno malým a středním podnikům i samotným obyvatelům. Město chce například umožnit Pražanům kupovat si menší podíly v elektrárnách instalovaných na městských budovách. Na výrobě energie se tak budou moci podílet i ti, kteří nemohou instalovat fotovoltaiky na svých vlastních střechách.

Průkopník komunitní výroby energie

Praha by se tak v oblasti komunitní výroby energie mělo stát jedním z tuzemských průkopníků. Podobné městské či obecní projekty totiž v Česku vznikají zatím výjimečně. Podle předsedy Sdružení energetických manažerů měst Jaroslava Klusáka se energetika ve městech dříve v tomto ohledu vůbec neřešila, radnice se zaměřovaly především na investice a rekonstrukce.

Situace se ale postupně zlepšuje, obce podle něj například začínají sledovat a také snižovat spotřebu energie. Další se zase snaží poskytovat poradenství, a to jak v oblasti úspor, tak i v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Jde ale spíše o výjimečné projekty,“ dodal Klusák.

Bez nového zákona to nepůjde

Možnosti využití solární energie na bytových domech mapovala před dvěma lety studie zpracovaná Aliancí pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s europoslancem Luďkem Niedermayerem a advokátní kanceláří Doucha Šikola. Zásadním zjištěním je poměrně rychlá návratnost těchto projektů, kterou může ještě vylepšit čerpání investiční podpory. Hlavním limitem však stále zůstává potřeba vytvoření takzvané mikrosítě, na které se musí domluvit všechny bytové jednotky. Odstranění bariér by měl přinést nový energetický zákon, který by zajistil usnadnění vzniku takzvaných aktivních spotřebitelů energie, kterými se mohou stát právě bytová družstva.

Studie na modelových příkladech ukázala, že pro bytový dům je nejvýhodnější řešení v podobě instalace solárních panelů na střechu a sjednocení odběrných míst, tedy vytvoření mikrosítě v rámci budovy. Pro případ bytovky s 30 byty a průměrnou spotřebou se opatření vrátí za 4 roky (prostá návratnost).

Odstranění bariér a tedy snadnější přístup k vlastní výrobě má přinést zmiňovaný nový energetická zákon, který chce ministerstvo průmyslu dopracovat do paragrafové verze ještě před volbami. „Evropská legislativa razantně podpoří výrobu elektřiny pro vlastní domácnost, sousedy, či průmyslové areály. Půjde o příležitost, jak využít technologickou revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů ke snížení vlastních nákladů na energie. Česká vláda by neměla otálet a měla by začít pracovat na nových zákonech, které nás posunout blíž k moderní, digitální energetice pro 21. století,“ uvádí k příležitost nové legislativy advokát Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola specializující se na klienty podnikající v energetice.

Příležitosti ve změně legislativy vidí i Svaz moderní energetiky. "Proměna energetického trhu do Česka přinese vyšší podporu pro samovýrobu energie, nové koncepty energetických společenství a proměnu trhu prostřednictvím agregátorů energie a flexibility. Právě aktivní zákazník má být základním stavebním kamenem změn energetiky v EU, pomůže domácnostem a firmám rozvíjet vlastní projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo její akumulaci. Nyní jsou obyvatelé bytovek znevýhodnění oproti firmám nebo majitelům rodiných domů. Stát by jim měl nabídnout stejně snadné podmínky, které jim umožní přístup k vlastní výrobě, spotřebě a sdílení energie," dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: titulní fotka - solární bytovky v německém Freiburgu (zdroj - Freiburg)