Za legislativní zmetky jsme před 31 lety klíči necinkali - filipika proti jadernému Vojtěchu Filipovi

Investor a podnikatel v energetice Jan Palaščák nabízí pohled na aktuální akceleraci zákona, který má umožnit dotace pro nové jaderné bloky.

Jan Palaščák

19. 11. 2020

Nové jaderné zdroje možná po roce 2035 budeme potřebovat, možná ne. Pokud ano, jako modernější cesta se jeví menší a více škálovatelné řešení – SMR, tedy malé a střední modulární reaktory. Během pandemie a poklesu spotřeby elektřiny v Česku na úrovně před 10-15 lety máme dost času se kvalitně rozhodnout, z hlediska zdrojové základny i distribuční soustavy patříme k nejlépe zabezpečeným zemím na světě a jakákoliv růstová křivka spotřeby energií se beztak o několik let posouvá. Chceme naplňovat Státní energetickou koncepci? Pak musíme začít tím, že ji po 5 letech řádně zaktualizujeme, jinak samotnou koncepci popíráme. Plánovat letos a příští rok růsty spotřeby elektřiny je stejné, jako kdyby státní rozpočet plánoval růst daňových výnosů. Nezapomínejme taky na racionální prioritu číslo 1 v jaderné energetice – prodloužení životnosti stávajících bloků v Dukovanech.

Chceme nové jaderné zdroje veřejně podpořit, protože energetika je regulované a dotované odvětví, kde o volném trhu nelze hovořit? Dobře, podpořme jádro. Zahrňme je do Zákona o podporovaných zdrojích energií, což uznává i samotné MPO. Chceme udržet většinovou podporu veřejnosti a politiky pro jádro? Postupujme tedy za konsenzu ve stálém jaderném výboru a s řádným projednáním ve sněmovních výborech. Chceme udržet a rozvíjet know-how českých firem a lidský kapitál v oblasti jaderných technologií? Tak podpořme výzkum v oblastí malých a středních modulárních reaktorů. Chceme využít levné státní financování a minimalizovat náklady na spotřebitele a daňové poplatníky? Tak projekt převeďme na bedra státu, ať se ČEZ o projekt odborně postará, ale bez nutnosti realizovat na investici vnitřní výnosové procento nejméně 10 procent, které značně umaže výhodu levného financování státním úvěrem.

V pátek má poslanecká sněmovna z iniciativy předsedy KSČM zrychleně na mimořádné schůzi projednat zákon, který vznikl a evidentně má být protlačen způsobem, který popírá všechny výše uvedené zásady racionality. Většina demokratické opozice se upnula na to, že do zákona prosadí vyloučení čínských a ruských firem z jaderného tendru. Což ovšem takto jednoznačně do zákona napsat nepůjde, spíše jen nejistou oklikou a při aktivaci již nastavených bezpečnostních pojistek. Zákonodárci by si však především měli uvědomit, jak a k čemu vznikají zákony. Ne pro jeden projekt a jednoho investora bez ohledu na to, kdo bude dodavatelem. Lex Dukovany je legislativní zmetek a žádným pozměňovacím návrhem jej nelze vylepšit do přijatelné podoby. Nevěříte? Přečtete si hlavní podklad zákona – „Regulation Impact Analysis“ – žádnou analýzu nenajdete, jen překopírované statě ze Státní energetické koncepce z roku 2015. Začneme tedy tím, že po 5 letech řádně zaktualizujeme SEK a že se u toho rozhlédneme, co se děje v Evropě a ve světě. Za tak mizernou legislativní práci, jakou je Lex Dukovany, lidé před 31 lety klíči necinkali.

Autor: Jan Palaščák:

Vystudoval ekonomii, filozofii a politologii na Masarykově univerzitě v Brně, nyní je studentem Phd. v oboru Řízení a ekonomika podniku na TU v Liberci. První zkušenosti s energetikou získal v oblasti obnovitelných zdrojů a v roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, který se postupně zařadil až na 5. příčku mezi dodavateli elektřiny českým zákazníkům a jako první v Česku přišel s konceptem komerční virtuální elektrárny. V roce 2018 Amper Market a.s. prodal s obratem cca 4 mld. Kč a nyní pokračuje v podnikání v decentralizované energetice pod hlavičkou společnosti Amper. Mezí jí poskytované služby patří např. energetické úspory či profesionální meteorologie, reprezentované firmami Amper Savings a Amper Meteo. Jan Palaščák je navíc duchovním otcem unikátní virtuální měny CO2IN založené na obchodu s emisními povolenkami EU.

Ilustrační foto: IAEA Imagebank