Rizikový průběh onemocnění Covidem zvyšuje stres a špatné ovzduší

Koronavirus je všude okolo a pokud jste ho sami zatím nedostali, znáte určitě dost lidí, kteří ho již měli nebo mají. To je realita druhé vlny koronavirové pandemie v Česku. Recept na to, jak se před virem na 100 % ochránit neexistuje, ale vědci přišli s několika zjištěními, jak dopady virové infekce na lidský organismus snižovat. Stačí vám si zapamatovat princip 5 S.

Stres, strava, sport, spánek a stop kouření to je ve zkratce princip 5 S, který doporučuje tým vědců z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Podle autorů tohoto principu je Covid příležitostí ke změně životního stylu. Za své zdraví si totiž odpovídáme sami a je pouze na nás, abychom svou imunitu dlouhodobě posilovali. Nutnost trávení většiny času doma a omezená možnost pohybu však tyto principy spíše popírá. Vědci přitom vycházejí z poznatků získaných po jarním lockdownu. „Skoro všichni naši pacienti zůstali doma, a když se k nám potom vraceli v červnu, v červenci, tak byli velice vystrašení, měli nízkou kondici, skoro každý měl plus dvě kila,“ řekla autorka projektu Pět S Prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D, MBA Českému rozhlasu Olomouc.

Jezte zdravě, spěte a choďte ven

Podle autorů 5 S je zdravá strava základní součástí prevence všech onemocnění a dostatečný příjem vitamínů, minerálních látek a omega-3 nenasycených mastných kyselin hraje významnou úlohu v posilování imunitního systému. Vědci radí jíst pět porcí zeleniny a ovoce denně a dvakrát týdně zařadit do jídelníčku čerstvé ryby, luštěniny a konzumovat celozrnné pečivo nebo zakysané mléčné výrobky.

Stejně jako strava je pro imunitu důležitý spánek. Ideálně v rozsahu 7-8 hodin denně. Lidé by však měli také poslouchat své biologické hodiny a trávit co nejvíce času během dne venku a na sluníčku. S tím souvisí pravidelná sportovní aktivita, ta v přiměřeném množství působí „nejen jako prevence, ale i jako terapie u civilizačních onemocnění. Přiměřená pohybová aktivita zvyšuje imunitu. Proto i v době „COVIDU“ neseďte doma, jděte se projít do přírody,“ vzkazují z olomoucké nemocnice veřejnosti. Podle doktorky Sovové je pro dospělého člověka vhodné ujít denně dokonce 10 tisíc kroků a pro seniora 5 tisíc, a to nejlépe v přírodě.

Bez stresu a bez cigarety

„Podle dostupných studií pociťuje v době pandemie COVID-19 kolem 35 % z nás psychický distres, 16–28 % pak anxietu a deprese,“ uvádí autoři výzvy 5 S na oficiálním webu. Chronický stres však snižuje imunitu a v současnosti je ještě těžší se mu bránit. Vědci proto doporučují vyhnout se neustálému sledování covidových zpráv, nestěžovat si a udržovat sociální, zejména osobní, kontakty. Pomůže i krátký telefonát blízkým.

Covid však může sloužit také jako silná motivace ke skoncování se špatnými návyky jako je kouření. Kuřáci mají totiž podle nových studí až dvakrát větší pravděpodobnost na těžký průběh koronavirového onemocnění. Platí to však i pro bývalé kuřáky, kteří jsou rovněž ohroženi rizikovějším průběhem nemoci.

Špatná kvalita ovzduší zvyšuje riziko úmrtnosti

Výše zmíněné faktory vám mohou pomoci snížit riziko těžkého průběhu virového onemocnění, nově zveřejněná mezinárodní studie v odborném časopise Cardiovascular Research však ukazuje, že k úmrtnosti pacientů s Covidem přispívá také znečištění ovzduší, a to až u 15 % případů. "Pokud se spojí dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší a nakažení virem Covid-19, znamená to větší nápor na organismus, zejména na srdce a cévní systém,“ řekl spoluautor studie profesor Thomas Munzel z Univerzitního medicínského centra na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči agentuře AFP. Studie tak neprokazuje přímou souvislost mezi samotným onemocněním a kvalitou ovzduší, ale poukazuje na horší průběh nemoci u pacientů pobývajících v oblastech s horší kvalitou ovzduší.

"Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, který způsobuje rychlejší vstřebávání viru do organismu,“ dodal Munzel. Z hlediska lokality tak podle vědců ve Východní Asii, kde je nejvyšší míra znečištění na planetě, mohlo až 27 % úmrtí pacientů s Covidem souviset se špatnou kvalitou vzduchu. V Evropě je to potom odhadovaných 19 % a v Severní Americe 17 %.

Zdroje: FNOL, Global Times, irozhlas

FOTO: Mufid Majnun