Martin Prax | 28. 4. 2020

Babišův dotační ráj: bioplyn má mít téměř dvojnásobný zisk oproti solárům

Vláda Andreje Babiše v pondělí 27. dubna nečekaně projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích. Původně nebyl tento bod na programu vlády. Dostal se tam na poslední chvíli a se zcela jiným výsledkem, než jak připravili změny zákona v podpoře obnovitelných zdrojů na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom připravovalo novelu zákona o podporovaných zdrojích dlouhé měsíce. Cílem změn bylo mimo jiné vyřešit problém údajných překompenzací podpory obnovitelných zdrojů. Mechanismum kontrol si navrhla sama česká vláda před lety v rámci debat s Evropskou komisí během notifikačního procesu zákona, podle kterého většina projektů obnovitelných zdrojů v Česku vznikla. Není tedy jasné, proč vláda projednala novelu bez předchozího transparentního oznámení v programu a navíc se zcela jiným výsledkem, než jakým byl dlouhý legislativní proces včetně meziresortního připomínkového řízení či zpětných vazeb od expertů z Legislativní rady vlády. Důvody podivného postupu však odhaluje výsledek novely: největší ochranu získaly bioplynové stanice.



Politická objednávka likvidace solární energetiky

Vláda na pondělním jednání schválila změnu zákona o podporovaných zdrojích. Tou chce mimo jiné snížit podporu solárních elektráren skrze nově nastavenou hranicí vnitřního výnosového procenta pro posuzování přiměřenosti podpory, a to z původně navržených 8,4 % na 6,3 %. Solární asociace upozorňuje, že jde o cílený likvidační krok namířený na všechny podnikatele i domácnosti vlastnící solární elektrárny. Rozhodnutím vlády však budou ohroženy také banky, které na tyto projekty poskytly úvěry ve výši více než sto miliard korun.

“Návrh vlády je zřejmá politická objednávka, která má v Česku zastavit rozvoj a využití solární energetiky. Vláda nejenže dopředu deklaruje výsledek kontrol překompenzace, které ještě neproběhly, ale chce svými opatřeními postihnout výlučně sektor fotovoltaiky. Štědré dotace naopak nechává pro bioplynové stanice, z čehož budou profitovat bývalé firmy předsedy vlády,” říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Bioplynovým stanicím totiž vláda ponechala vnitří výnosové procento ve výši 10,6. To je tedy téměř dvojnásobek hodnoty, kterou chce vláda ponechat solární energetice a také více než ponechává u jiných typů obnovitelných zdrojů, nappříklad větné energetiky nebo malých vodních elektráren.

Co může být důvodem takto luxusních podmínek pro bioplyn? Několik bioplynových stanic spadá do firem skupiny Agrofert. Týdeník EURO v roce 2017 upozornil na dotace plynoucích do bioplynových stanic, které spadají také pod Agrofert. Právě bioplynových stanic se přitom často týká souběh čerpání investiční a provozní podpory, což je problém na který upozornila Evropská komise a požadovala jeho nápravu. Je tedy zarážející, že na tento problém neupozornil například náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla, který se účastnil přípravy posuzování podpory obnovitelných zdrojů Evropskou komisí a musel tedy o této kritické části vědět.

“Jedná se o účelový a populistický krok, kterým vláda postihuje další odvětví v době nouzového stavu pandemie koronaviru a který dlouhodobě poškodí investorské prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů. Budeme proto apelovat na poslance a senátory, aby vládní novelu odmítli a nevystavovali Českou republiku hrozbě nových soudních sporů,” dodává Jan Krčmář.

Podivné okolnosti

Solární asociace se také pozastavuje nad netransparentním způsobem projednání novely na vládě. Tento bod totiž vláda zařadila na své jednání až na poslední chvíli bez předchozího oznámení v programu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom ještě v pátek poslalo na vládu návrh novely se zcela jinými parametry, které náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla potvrdil před jednáním vlády médiím. Snížení výnosového procenta pro solární elektrárny tak neprošlo ani meziresortním připomínkovým řízením, ani posouzením v Legislativní radě vlády.

“Opatření na snížení podpory produkce čisté elektřiny navíc vláda schválila ve stejné době, kdy prosazuje legislativní rámec pro masivní dotace novým jaderným reaktorům. Svými kroky tak může vláda ještě prohloubit problémy pro celou ekonomiku, těžce zkoušenou nouzovým stavem během pandemie koronaviru,” dodává Jan Krčmář.

Bezprecedentní zásah

Vládní novela by zřejmě nejvíce poškodila fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010. Jejich výstavba proběhla za podmínek garantovaných zákonem z roku 2005 a významně přispěla k naplnění závazku dosáhnout 8% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2010. Stát soukromým investorům, kterými byly podnikatelé i domácnosti, tehdy jasně garantoval dobu návratnosti vložených prostředků formou pevně stanovených výkupních cen po dobu 20 let. Parametr vnitřního výnosového procenta (IRR), který je dnes uváděn jako ukazatel oprávněné výše podpory, přitom nebyl zákonem vůbec stanoven. Stanovena byla pouze výše a doba podpory.

Předchozí vlády přijaly v minulosti již několik opatření, u kterých deklarovaly vyřešení údajné překompenzace podpory solárních elektráren a tvrdily, že jde o poslední zásah. Šlo zejména o solární odvod ve výši 26 % po dobu prvních tří let a jeho následné prodloužení na celou dobu životnosti projektů ve výši 10 %. Tyto zpětné zásahy do garantované podpory vyvolaly řadu mezinárodních arbitráží, přičemž v té poslední a největší hrozí České republice prohra. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu pak během minulého roku provedlo sektorové šetření přiměřenosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro zdroje uvedené do provozu v letech 2006 až 2008. Podle výsledků publikovaných na webu mpo.cz k překompenzaci nedochází.

“Další snížení výkupních cen by zlikvidovalo garantovanou podporu pro zhruba dvě třetiny českých solárních elektráren, a to včetně rodinných podniků nebo instalací na obecních či městských budovách,” dodává Jan Krčmář.

Odmítnutí udržitelné budoucnosti 

Česká republika se tímto krokem zároveň vzdálí plnění cílů Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030, protože za těchto podmínek nebudou investice do solární energie atraktivní. A to i přesto, že právě rozvoj solární energetiky, jako nejlevnějšího a nejdostupnějšího obnovitelného zdroje, podporují státy napříč Evropou. 

O diskriminační politice vůči fotovoltaice, svědčí i skutečnost, že návrh novely zákona nepočítá v budoucích aukcích se solární energií a dopředu solární elektrárny z možnosti účastnit se aukcí vylučuje. „Premiér Andrej Babiš je dnes posledním předsedou vlády v Evropské unii, který se staví proti rozvoji zelené energetiky. Tu naopak ostatní vládní představitelé považují za jeden z vhodných impulsů pro restart ekonomiky po pandemii koronaviru,“ uzavírá Jan Krčmář, předseda představentva Solární asociace.

Zdroje: TZ Solární asociace, euro.cz, irozhlas.cz

FOTO: pxfuel.com