Klimatická panika není cesta, radí český zástupce v klimatickém panelu OSN

Změna klimatu je v poslední době hojně mediálně používaný výraz. Můžete prosím z pohledu klimatologa popsat, co vlastně tento výraz znamená ve Vašem oboru?

Změna klimatu je přirozená součást zemské atmosféry. Podnebí se vždy měnilo a měnit bude. A jedním z poslání klimatologie je analýza příčin těchto změn. Změnami v minulosti se zabývá paleoklimatologie, která analyzuje například vrtná jádra z ledovců nebo z mořského dna a podle složení tam uzavřených vzduchových bublin odhaduje podnebí v dávných časech. Výsledky paleoklimatologie nám říkají, že změny v dávné minulosti byly hodně výrazné, ale pomalé a krajina, včetně flóry a fauny, byla většinou schopna se na změny dobře adaptovat. Příčiny těchto minulých změn byly vždy přirozené – změny v intenzitě slunečního záření, změny sklonu zemské osy, putování pevnin a podobné další. Dobré je si uvědomit, že celé období zhruba jednoho miliónu let před dneškem byla v atmosféře relativně stabilní koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v intervalu od 200 do 300 ppm (počet částic v miliónu částic). A přesto se klima výrazně měnilo, například se střídaly doby ledové a meziledové. Dnes se klima na Zemi mění neuvěřitelně rychle, přičemž cykly spojené například se sklonem zemské osy mají délku stovky až tisíce let, kontinenty se za posledních sto let posunuly jen o centimetry a intenzita slunečního záření v posledních 4 cyklech klesá. 

Říkáte, že změny klimatu zde byly vždy, proč se to však nyní děje tak rychle a země se tak výrazně otepluje? 

Jsou zde pouze dvě základní příčiny. Zaprvé se zvýšila a dále zvyšuje koncentrace některých skleníkových plynů (např. CO2, CH4, N2O) a výrazně se změnil vzhled krajiny. Kde bývaly lesy a pralesy, jsou dnes pole a louky, a to v tom lepším případě, nebo v tom horším případě městské aglomerace. Tím se změnilo albedo zemského povrchu, který dnes pohlcuje více slunečního záření než dříve. A ještě jedna drobnost se změnou klimatu souvisí. Jsou to zpětné vazby. Například součástí přirozeného uhlíkového cyklu je rozpouštění CO2 v oceánech, které tak udržuje stabilitu skleníkového efektu. Platí však, že teplejší oceán pohlcuje a rozpouští méně CO2. Pokud tedy lidstvo přidává do atmosféry CO2 (dnes už je koncentrace téměř 415 ppm), tak se zvyšuje teplota nejen atmosféry, ale i oceánu, který začíná pohlcovat méně CO2 a dodatečně tak zvyšuje koncentraci tohoto skleníkového plynu. A podobných zpětných vazeb funguje v klimatickém systému více. Změny klimatu jsou hodně složitým problémem, jehož antropogenní část čeká na řešení.

A jaké konkrétní projevy změny klimatu můžeme podle Vás již dnes pozorovat?

Stačí si porovnat běžný chod počasí dnes a před pár desítkami let. U nás ve střední Evropě jsme byli zvyklí, že se v průměru po deseti dnech počasí změnilo. Střídalo se vlhčí počasí se suchým, teplé s chladnějším. Dnes už je to jinak, jednotlivé typy počasí trvají déle, ale jsou střídány krátkodobými, jen jedno nebo dvoudenními extrémy. Tzv. horké vlny, kdy maximální denní teplota stoupá několik dní po sobě nad 30 °C, považujeme za běžnou součást letního období. Ještě před 30 lety to bylo něco zcela mimořádného a před 50 lety bylo 30 °C nesnesitelné horko. V první polovině 20. století se horké vlny podle dnešních definic v Česku vůbec nevyskytovaly. Mění se i režim srážek. V zimě více prší a méně sněží, velká část letních srážek spadne během extrémních, tzv. přívalových srážek. Navíc jsme naši krajinu odnaučili si vodu zadržet na horší časy, necháváme ji co nejrychleji odtéct a tak voda v krajině chybí. Při stejném množství ročních srážek je navíc vlivem vyšší teploty vyšší výpar.

Proč si myslíte, že toto téma vyvolává ve společnosti takové kontroverze? Může za tím být strach lidí z neznámého nebo z věcí, kterým prostě nerozumí?

Já mám naopak pocit, že klimatu dnes rozumí každý. Bohužel si však málokdo uvědomuje, že se jedná o dost složitý problém, kterému je těžko porozumět bez znalosti hlubokých souvislostí a každý hledá jen jednoduchá vysvětlení, která vlastně neexistují. U nás tyto kontroverze živí také někteří politici, kteří nedoceňují dosah svých slov o věcech, kterým nerozumí. A normální běžný člověk potom věří tomu, že se nic neděje, protože CO2 je důležitá součást fotosyntézy, bez tepelných elektráren se naše hospodářství zhroutí a nejvýznamnějším skleníkovým plynem je vodní pára, tak čemu se divit? 

Při svých přednáškách mluvíte k různým typům publika, můžete shrnout, jaké jsou hlavní názorové proudy na změnu klimatu v české společnosti? Respektive s jakými reakcemi na tuto problematiku se běžně setkáváte?

Za poslední půlrok mám sbírku docela nechutných označení mé osoby, která dostávám v mailech nebo na sociálních sítích. Takže je tady jedna část publika, které jde jen o to, na někoho hodit špínu. Na tu můžeme zapomenout, ta je nedůležitá. Ale jinak platí, že na přednášky chodí hlavně ta část veřejnosti, která o problémech přemýšlí a chce o nich diskutovat. A bývají to dvě názorové skupiny. Jedna, která vidí, že je problém, je třeba ho řešit a má pocit, že to řešení hledáme pomalu nebo vůbec. A druhá skupina je přesvědčena o tom, že se klima mění jen přirozeně a člověk je příliš malý na to, aby s tím něco pozitivního nebo negativního udělal. 

Jaký je podle Vás správný přístup jednotlivce a celé společnosti ke klimatickým změnám? Je zde něco, co bychom mohli dělat a skutečně tím omezit dopady změny klimatu na planetu a náš každodenní život?

Určitě to není panika, tu nepovažuji za správnou cestu. Dívejme se kolem sebe a přemýšlejme. Nad tím, co kupujeme, co opravdu potřebujeme, co dělají nebo nedělají politici, které jsme si zvolili. A snažme se hlavně přemýšlet nad tím, co naše nebo jejich konání přinese budoucím generacím.  

Setkal jste se v poslední době s nějakou studií, která podle Vás přinášela relevantní informace ke změně klimatu a jejím budoucím scénářům?

Zrovna já nemusím chodit daleko, stačí si vzít jednu ze tří speciálních zpráv, které za poslední rok vydal IPCC. To je nepřeberná studnice nejnovějších znalostí, faktografie a odkazů na relevantní odbornou literaturu. Relevantních informací je dnes dostatek. Opatrnost doporučuji v případě informací, které nebyly standardně recenzovány, např. různé blogy, kam si můžeme napsat, co kdo chceme.

-----

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.

Od roku 1986 pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) jako klimatolog, v letech 2003-2011 jako náměstek ředitele. Je expertem Světové meteorologické organizace (WMO) pro klimatologické databáze a výměnu dat o klimatu a spoluautorem české klimatologické aplikace CLIDATA, která je v ČHMÚ používána od roku 2000. Ve spolupráci s WMO je tato aplikace používána i ve více než 30 meteorologických službách po celém světě (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Černá Hora, Srbsko, Tanzanie, Etiopie, Gruzie, Ghana, Namibie, Nigérie, Dominikánská republika, Trinidad a Tobago a další). Letos získat ocenění Informační kanceláře OSN v ČR za komunikaci změn klimatu.