Zachránkyně astronautů dostala nevšední dárek: obraz vytvořený svitem Měsíce

Pozornost 50. výročí přistání prvních astronautů na měsíčním povrchu se logicky soustředí na dva hlavní protagonisty: Neila Amstronga a Buzz Aldrina. Za úspěchem amerického kosmického programu stojí také řada hrdinů a hrdinek, kteří zůstali ve vývojových laboratořích. Jednou z nich je Margaret Hamiltonová, softwarová inženýrka, která se svým týmem napsala klíčové programy pro mise Apollo.

Martin Prax

24. 7. 2019

Margaret Hamiltonová se přidala do týmu NASA pracujícího na vesmírných letech ve svých 24 letech. Byla součástí skupiny programátorů, kteří připravovali klíčový software pro navigaci kosmických lodí mířících k Měsíci. Margaret trávila v práci často i víkendy. Brala proto do práce i svou malou dceru Laure, která si hrávala v simulátoru. Lauren při jedné ze svých her zmáčka předčasně tlačítko ukončující misi, i když byl ještě simulátor „na cestě“. Programátorka Hamiltonová na chybu upozornila vedení, ale to její obavu nesdílelo. „Vytrénovaní astronauti nejsou malé dítě, proč by měli nesmyslně mačkat tlačítko o ukončení mise, když jsou ještě v kosmu?“ divili se.  

Za pravdu však dala Margaret Hamiltonové reálná zkušenost z mise Apollo 8. Astronaut Jim Lovell omylem spustil právě program „P01“ a tím vymazal všechna data potřebná k navigaci kosmické lodě. Bez nich se astronauti nemohli vrátit na Zem. Tým programátorů vedený Margaret Hamiltonovou během následujících devíti úporných hodin chybu opravil a dodal astronautům náhradní data. 

Chyba 1202 

Mladá vědkyně se zapsala do dějin astronautiky také při slavné misi prvních pozemšťanů Neila Amstronga a Buzz Aldrina na Měsíc. Počítač lunárního modulu hlásil krátce před přistáním „chybu 1202“. Astronauti netušili, co to znamená. Chybová hláška přitom vycházela opět z předchozí špatně zadané instrukce. Některý z astronautů dal počítači chybné zadání, aby navázal komunikaci s velitelským modulem. Tento krok nebyl potřeba, ale počítač byl příkazem přetížený, protože se nepotřebnými úkoly zahlcoval. 

Tentokrát si však již dobře naprogramovaný software s chybou poradil. Tým Margaret Hamiltonové při tvorbě architektury programu využil systém priorit: pokud procesor počítače nestíhá, řeší úkoly s přednostní prioritou. V daném momentu se tedy počítač lunárního modulu začal soustředit na přistání. To v danou chvíli zachránilo misi. Chybová hláška jen upozornila posádku, že méně důležité věci počítač řešit nebude. „Program se dokázal resetovat a pracovat na klíčových funkcích. Pokud by software neidentifikoval přetížený stav jako chybu, nemuselo Apollo na Měsíci vůbec přistát,“ zhodnotila po letech Margaret Hamiltonová krizovou situaci. 

Ocenění práce: prezidentská medaile i obraz na solární elektrárně 

Po odchodu z NASA založila a úspěšně vedla Hamiltonová dvě vývojové společnosti. V roce 2003 získala medaili NASA. O pár let později, v roce 2016 ji ocenil také americký prezident Barack Obama. Prezidentskou medaili získala za přínos k vědě a vesmírným letům. 

Pár dnů před 50. výročím přistání Apollo na Měsíci dostala Margaret Hamiltonová nevšední dárek od společnosti Google. Ta nechala naprogramovat 107 tisíc zrcadel na své solárně-termické elektrárny v Mohavské poušti tak, aby odrážely svit měsíčních paprsků. Měsícem osvětlená zrcadla pak vytvořila obraz tváře vědkyně, která stála za úspěchem prvních astronautů na Měsíci. Výsledkem je asi dvoukilometrový portrét Margaret, obrazec s větší plochou než má Central Park v New Yorku.

Zdroj: https://blog.google/products/maps/margaret-hamilton-apollo-11-tribute/