Evropa projedla planetu. Babiš se zdráhá přidat mezi státy hledající řešení

Evropa projedla planetu. Babiš se zdráhá přidat mezi státy hledající řešení

14. května 2019

Obyvatelé Evropské unie začátkem května spotřebovali přírodní zdroje, které je schopna naše Země vyprodukovat za rok. V praxi to znamená, že po zbytek roku pojedeme na ekologický dluh. V EU vzniká koalice států, které chtějí podpořit udržitelný rozvoj. Česká vláda však stojí na místě a dál spoléhá na řešení, která planetu spíše zatěžují, typicky jde o řepku.

Propočet přinesl Světový fond na ochranu přírody (WWF), jedna z nejprestižnějších organizací zabývajících se ochranou přírody na světě. Vědci navíc spočítali, že pokud by stejným tempem spotřebovával přírodní zdroje celý svět, potřebovalo by lidstvo téměř tři planety. Analytici WWF do balíčku přírodních zdrojů, které lidstvo konzumuje, zahranují spotřebu pohonných hmot, ryb, dřeva nebo půdy. 

Přijde kolaps Země?

 Podle Ester Asin, ředitelky WWF, „EU přispívá spotřebou k hrozícímu ekologickému a klimatickému kolapsu Země. To je nejen nezodpovědné, je to naprosto nebezpečné. Je třeba urychleně jednat a vedoucí představitelé EU musí nakládat se současným stavem jako s krizovou situací. Je třeba přivést Evropu na cestu udržitelné budoucnosti.“ 

Pokud by byla EU státem, měla by třetí největší ekologickou stopu na světě, hned za Spojenými státy a Čínou. V Evropě přitom žije jen 7 % světové populace. Závislost evropských spotřebitelů na vyčerpaných přírodních zdrojích okomentoval také Mathis Wackernagel, zakladatel a prezident Global Footprint Network, organizace, která spolupracovala na analýze s WWF: „Je to vlastně pyramidový systém, který čerpá prostředky z budoucnosti pro současnou ekonomiku. Není třeba připomínat, že právě tohle je pro budoucí prosperitu Evropy riskantní. Projídání zdrojů z naší budoucnosti nás ohrožuje.“ 

Některé evropské státy si krajní situaci a potřebu řešení uvědomují. Před summitem EU vyzvala Francie, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Švédsko, Španělsko, Lucembursko a Portugalsko k společnému postupu proti změnám klimatu. EU by podle nich měla přejít na klimaticky neutrální ekonomiku nezávislou na spotřebě fosilních paliv. „Přechod na hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů poskytne firmám v EU významnou příležitost k modernizaci a transformaci evropského hospodářství. Budou se moci stát globálními lídry v oblasti technologií a služeb v klimaticky neutrální ekonomice,“ stojí ve společném prohlášení progresivních států EU. 

Například Španělsko představilo začátkem letošního roku vizi postupného přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Klimaticky neutrální strategie předpokládá naplnění cílů EU pro rok 2030, podle kterých mají emise klesnout o 40 %, podíl obnovitelných zdrojů na produkci energie vzrůst na 32 % a energetická účinnost o 32,5 % oproti roku 1990. Podle premiéra Sanchéze by Španělsko mohlo být prvním členským státem EU, který přestane vypouštět emise skleníkových plynů. 

Česká vláda: řešení pro udržitelnou budoucnost v nedohlednu... 

Zjištění WWF i jasná pozice progresivních států EU tak silně kontrastuje s názorem české vlády, která se dlouhodobě brání nastartování udržitelných řešení. Shodou okolností den před zveřejněním analýzy o vyčerpání přírodních zdrojů prohlásil český předseda vlády Andrej Babiš, že Česká republika sice udělá maximum k ochraně klimatu, ale nemůže se to stát způsobem, který zničí náš průmysl. Současně dodal, že považuje elektromobilitu za „začátek konce automobilového průmyslu v Evropě“. 

Český předseda vlády tak na rozdíl od moderních států unie nevidí v přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku příležitost, ale pouze hrozbu. Přitom nedávno publikovaná zpráva dílny Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje uvedla, že by takový přechod lidstvu do půlky století ušetřil přibližně dva a půl tisíce ročních českých rozpočtů. To jsou globální příležitosti, na kterých může participovat také řada českých firem. Nejde jen o obnovitelné zdroje energie, ale právě elektromobily, které Babiš odmítá. Čistá mobilita nabízí efektivnější cestu než využití biopaliv první generace, ke kterým se naopak jeho vláda hlásí. Babišovo odmítnutí je o to víc paradoxní, neboť program ANO sestavený pro evropské volby obsahuje proklamaci dokonce finanční podpory pro pořízení nízkoemisních vozidel i budování infrastruktury. 

Další lány žluté řepky 

Mezi dlouhodobé kritiky využití řepky pro dopravu patří například Jiří Pohl, expert na energetiku a dopravu působící v Siemens ČR. Podle jeho propočtů je fotovoltaika šestsetkrát účinnější než řepka v kombinaci se spalovacím motorem. Navíc půdu pod solárními panely není nutné intenzivně hnojit, jako je tomu třeba u řepky. 

Vláda Andreje Babiše je však rozhodnutá dál podporovat lány žluté řepky. Začátkem roku poslala do Bruselu návrh Národního akčního klimaticko-energetického plánu, který obsahuje strategii navyšování podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny, tepla a v dopravě. V elektroenergetice počítá vláda s růstem o pouhé necelé procento. Právě účinnější solární elektrárny nemají růst téměř vůbec. Návrh české strategie ale současně zachováná vysoký podíl biopaliv první generace. Jejich podíl má narůst z roční produkce zhruba 12 600 terajoulů v roce 2016 na 20 400 terajoulů v roce 2030. V roce 2016 přitom zabírala plocha řepky olejky pěstované pro produkci biopaliv přes 100 tisíc hektarů. Pro srovnání: všechny české solární elektrárny včetně instalací na střechách zabírají zhruba 4 tisíce hektarů. 

Česko bohužel stále na rozdíl od jiných států, které se nebojí přihlásit k rozvoji moderní energetiky, volí v podstatě překonanou cestu využití biopaliv. Navíc s těžkými dopady na krajinu, vodu a biodiverzitu.

FOTO Pixabay