Záchranná síť pro české stavebnictví: kvalitní renovace budov

24. dubna 2020

Česko, podobně jako celá Evropa a svět, si musí poradit s následky ekonomického útlumu po stop stavu vyvolaném nutnými kroky ke zvládnutí pandemie koronaviru. Mezi kroky vedoucí k ekonomickému oživení ve středním horizontu patří renovace budov. Tři čeští experti nabízí vládě recept pro záchranný balíček s příslibem vzniku pracovních míst.

Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, profesního svazu energeticky úsporného stavebnictví, před tím sloužil jako ředitel odboru udržitelné energetiky Ministerstva životního prostředí, Lukáš Ferkl, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, předního výzkumného ústavu v oboru energeticky efektivního stavebnictví v ČR a Vladimír Kubeček, energetický expert působící v Centru ekonomiky regulovaných odvětví na Vysoké škole ekonomické, je členem Výboru pro udržitelnou energetiku při RVUE a dříve byl ředitel sekce statistiky uhlí, elektřiny a obnovitelných zdrojů v Mezinárodní energetické agentuře v Paříži. Tito tři experti se shodují, že stát má při očekávaném ekonomickém útlumu působil proticyklicky, tedy navýšit investice z veřejných prostředků a snažil se nastavením ekonomického rámce maximálně vybudit i ty soukromé všude tam, kde je to možné. Zároveň, to ale musí být investice, které budou smysluplné, udržitelné a povedou k vyšší konkurenceschopnosti. Jednou z oblastí, která tyto podmínky splňuje, jsou kvalitní energeticky úsporné renovace budov.

Renovace jsou vhodnou příležitostí pro investici státu

Budovy v Česku spotřebují více jak 40 % energie a nevyužitý ekonomický potenciál energetických úspor je v této oblasti obrovský. Výdaje domácností na bydlení a energie činí více jak 20 % z celkových nákladů a u nízkopříjmových domácností je to více jak čtvrtina. Investice do renovace budov nejenže díky sníženým provozním nákladům uvolní peníze domácnostem, a to především těm nejslabším, ale také mají pozitivní dopad do ekonomiky, díky zajištění práce pro živnostníky a malé a střední firmy v oblasti stavebnictví a vzhledem k širokému dodavatelskému řetězci i do ostatních odvětví ekonomiky.

Stimulace domácí poptávky je to, co je ve střednědobém horizontu potřeba. Budovu neuříznete a neodvezete k renovaci do Číny, stavební práce probíhají tam, kde budova následně slouží lidem.  Typická míra podpory od státu je 25 až 50 % z celkových investičních nákladů. Jedna koruna ze státní pokladny vybudí investici 2 až 4 koruny. Energeticky úsporné stavebnictví je přitom sektorem s jedněmi z nevyšších multiplikátorů na makroekonomické finanční ukazatele. Jedna miliarda v programu znamená 3 miliardy na HDP. A do státní kasy se celá vrátí v podobě sociální a zdravotního pojištění, daní zaměstnanců a firem. Potenciál těchto aktivit je přitom přes 1 % k HDP.

Energeticky úsporná renovace má typicky roční výnos z investice 4 až 6 % a je tedy pro domácnosti a instituce zajímavá, firmy pak mohou u sebe najít i rychleji návratná opatření. Také jsou to investice, které zhodnocují nemovitosti a zlepšují komfort jejich užívání. Přece jen v budovách lidé tráví i mimo tuto pohnutou dobu přes 90 % svého času. Co je ale potřeba, jsou vstupní investice, které nejsou úplně malé, a také překonání tzv. transakčních nákladů. Vlastník musí získat informace, co a jak může na budově provést a jaké to bude mít přínosy. Nezastupitelná je pak kvalitní projektová příprava.

České renovační programy už fungují na jedničku 

K překonání finančních i jiných bariér může pomoci stát a už s tím má dobrou zkušenost. Po počátečních rozpacích se v Česku rozjely programy úspor energie ve všech sektorech – Nová zelená úsporám u rodinných domů financovaná z výnosu emisních povolenek od znečišťovatelů, z evropských fondů financovaný Operační program Životní prostředí pro veřejné budovy, Integrovaný regionální operační program pro renovace bytových domů a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro podnikatelskou sféru.  Některé dobře fungují pět let a jsou na jedničku, některé roky dva jsou na dvojku a potřebovaly by drobně vylepšit, ale žádný z nich už není ani na trojku. V nových zemích EU jsme jednoznačně nejlepší a sneseme srovnání i s některými programy na západ od nás. Tuto výhodu bychom si měli udržet.  

Co má vláda dělat 

Paradoxně, v době konjunktury bylo složité celý potenciál využít. Chyběli totiž lidé, a to jak projektanti a specialisté při přípravě projektů, tak také profese přímo na stavbě. Stavebnictví však nyní může vykrýt kapacitu a zaměstnat pracovníky z jiných sektorů, kde se krize může projevit silněji. Vláda musí udělat minimálně šest kroků:  

Dát jasný signál, že se všemi programy podpory úspor energie a renovace budov nadále počítá. Současné programy mají alokaci, kterou do konce tohoto programového období evropských fondů vyčerpají, nelze z nich tedy odčerpávat peníze na akutní pomoc. Samostatnou kapitolou jsou prostředky pro Novou zelenou úsporám, které nyní v rozpočtovém rámci pro rok 2021 nejsou dostatečné. Její alokaci je potřeba navýšit alespoň na 4 miliardy korun.

To samé platí i o budoucím programovém období od roku 2021 (či 2022 při předpokládaném zpoždění), chystané programy musí plynule navázat na stávající. Stabilita ekonomického prostředí je nedocenitelná pro zachování důvěry možných žadatelů, ale i pro celý hodnotový řetězec ve stavebnictví, od výrobců materiálů pro montážní firmy.

Vzhledem ke kapitálové náročnosti renovací a omezeným prostředkům ze strany státu, je vhodné začít používat i jiné než dotační nástroje. Dobrým příkladem jsou bankovní garance na renovační úvěry, které domácnostem nebo firmám pomohou zajistit výhodné bankovní financování.

Větší měrou je pak vhodné podpořit kvalitní renovace budov do pasívního či nulového standardu a tím pádem zajistit využití technologií s vysokou přidanou hodnotou a zároveň technologicky připravit budovy na digitální éru v energetice.

Výrazně podpořit přípravu profesí pro výstavbu a renovace budov. Nejpřímější cestou je podpora pro kvalitní projektovou přípravu, která ale bude poskytnuta hned po jejím dokončení, ne až společně s investicí do renovace. Za relativně malé prostředky tak bude dosaženo toho, že tu bude kvalitní příprava pro skutečné investice.

Neodkladně spustit cílenou komunikační kampaň o možnostech a přínosech kvalitních renovací budov v různých sektorech. Jinou motivaci mají starostové pro zhodnocení školky v obci a jinou rodina pro opravu svého rodinného domu. Návrh této kampaně má Ministerstvo průmyslu a obchodu připraven, teď jde o to urychlit její realizaci.

Pokud se podaří tyto body splnit, pak energeticky úsporné stavebnictví bude tvořit část záchranné ekonomické sítě. Zároveň se ukáže, že pokud se k podpoře zelených investic přistoupí chytře, pak evropský Green Deal nebude rizikem, ale příležitostí znovu nastartovat ekonomiku. Obdobně to koneckonců vidí i Mezinárodní energetická agentura.

 

Zdroj: sanceprobudovy.cz (redakčně upraveno)

FOTO: pikist.com