Šance i pro Česko: místo uhelných dolů plovoucí solární elektrárny

20. dubna 2020

Běžné solární panely lze umístit také na vodní plochu pomocí systémů plováků. Výhodou takové plovoucí elektrárny řešení je vyšší výroba díky chladícímu účinku vody. Potenciál pro podobná řešení mají zejména vodní plochy, které vznikly zatopením bývalých dolů. V Evropě by mohlo v příštích letech vzniknout několik desítek až stovek gigawattů podobných projektů obnovitelných zdrojů. Tato inovativní řešení mohou do budoucna pomoci i v boji proti suchu.

Fotovoltaika umístěná na vodě může nabídnout výrobu energie o 10-15 % vyšší než je tomu u pozemní nebo střešní elektrárny ve stejné oblasti. Zastínění části jezer solárními panely má přínosyy i pro samotnou vodní plochu: dochází k menšímu odparu vody během parných letních dnů a současně potlačují vznik vodních řas stíněním slunce. Provozovatel plovoucí solární elektrárny se však musí vypořádat s potenciálně vyšším znečištěním fotovoltaických modulů a rychlejší degradací elektronických částí.

Studie Světové banky kalkuluje možné využití dostupných vodních ploch v Evropě pro plovoucí fotovoltaiku. Pokud by se využilo pouhé 1 % dostupných nádrží a jezer, byl by využitelný výkon pro fotovoltaiku 20 gigawattů. 

V České republice lze uvažovat například o budoucích vodních plochách plánovaných na území po bývalých dolech v severních Čechách. Jde například o 700 ha jezero, které má vzniknout po zatopení současného velkolomu ČSA. Pokud by se desetina této plochy využila pro instalaci plovoucí solární elektrárny, bude mít výkon přes 30 MW. “Pokud chceme plně využít potenciál fotovoltaiky u nás, musíme opustit představu, že se solární panely budou instalovat pouze na střechách,” říká Jan Krčmář ze Solární asociace. “Vodní plochy na bývalých dolech jsou ideálním řešením jak instalovat větší výkon za nižší náklady než na střechách budov a jak do projektů zapojit   okolní obce”, dodává Krčmář.

“Plovoucí solární elektrárny mají sice vyšší vstupní náklady, ty jsou ovšem kompenzovány vyšší výrobou elektřiny díky chladícímu efektu  vodní hladiny,” říká Jan Krčmář ze Solární asociace. 

Globální plovoucí fotovoltaika

Globální instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na plovácích překročil v roce 2014  milník 10 MW, již za čtyři roky se výkon zvýšil 100x: na 1087 MW. Podle BNEF bylo v květnu 2019 na světě 1 300 MW plovoucích solárních elektráren.

Plovoucí fotovoltaiku dnes již najdeme v mnoha zemích po celém světě od Japonsko, přes Francii, Anglii až k Nizozemsku. To má dokonce pro plovoucí fotovoltaiku ideální podmínky díky 52 tisícům hektarů vodních ploch. Společnost BayWa na tamních plochách nainstalovala tři solární projekty s celkovým instalovaným výkonem kolem 25 megawattů (MW) a nyní připravují výstavbu největší plovoucí solární elektrárny v Evropě (27,4 MW). Ve španělské Extramaduře pak vodní solární elektrárna o celkovém výkonu 2,5 MW pomáhá zemědělcům minimalizovat náklady na energii a snížit emise uhlíku.

Ideálním místem pro instalaci vodních solárních elektráren jsou zatopené bývalé uhelné doly, pískovny nebo lomy. Právě tyto možnosti začátkem letošního roku zmapoval v Německu v rámci plánovaného rozvoje obnovitelných zdrojů Fraunhofer ISE. Těžba hnědého uhlí v Německu vytvořila okolo 500 umělých vodních děl s celkovou rozlohou 47 251 hektarů. Po odečtení odhadovaných oblastí důležitých pro volnočasové aktivity, cestovní ruch, ochranu přírody a krajiny zůstává ekonomický potenciál 2,74 GWp. Při využití ekonomického potenciálu by plovoucí fotovoltaiky nasytily elektřinou více než jeden milion německých domácností.  

Plovoucí fotovoltaická elektrárna vznikla také loni ve Francii. Projekt 17 MW parku se připravoval od roku 2014 v jezeře vzniklém na území bývalého dolu v údolí řeky Rhony na jihu Francie. Do projektu mohli vložit své prostředky také obyvatelé z okolních obcí. Roční produkce elektrárny by měla stačit pro 4,7 tisíc domácností. “Plovoucí fotovoltaika může být jedním z nástrojů jak do zelené energetiky vtáhnout obce, které třeba kromě vodních ploch nemají k dispozici jiná místa použitelná k výstavbě solárních elektráren,” dodává Jan Krčmář ze Solární asociace.

Solární elektrárny na vodě - kam směřuje vývoj?

Gigantické plány pro výstavbu fotovoltaiky na vodě má Jižní Korea. Tamní vláda loni představila pobřežní projekt o plánovaném výkonu 2,1 GW, který má být dokončen k roku 2025 a je součástí dekarbonizace tamní energetiky. Jen do roku 2030 chce Jižní Korea navýšit svůj solární výkon na více než 30 GW.

Gigawattový projekt plovoucí solární elektrárny plánuje také Indie. Stavba za 700 milionů dolarů by měla vyrůst na Indirasagarské přehradě, která je největším vodním dílem v Indii. Do roku 2022 plánuje indická vláda vybudovat další plovoucí solární elektrárny, aby celkový výkon fotovoltaických elektráren umístěných na vodní hladině navýšila na 10 GW.


Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, bnef.com, pv-magazine.com, ise.fraunhofer.de

FOTO: Dennis Schroeder, NREL, USA