Zlomový rok pro uhelné elektrárny v Evropě: čtyři z pěti nedávají ekonomický smysl

Evropská cesta ke klimaticky neutrální energetice má za sebou zlomový rok. Na konci loňského roku představila Evropská komise návrh Zelené dohody pro Evropu, která má převést celý kontinent na uhlíkově neutrální ekonomiku. Klíčem bude dekarbonizace energetiky, sektoru budov dopravy, ale také rozvoj šetrného zemědělství a cirkulární ekonomiky. Rok 2019 naznačil, jak by mohla EU zatočit se svými emisemi.

Martin Prax

2. 3. 2020

Evropská unie dlouhodobě sází na rozvoj obnovitelných zdrojů. Ty slaví úspěchy hlavně v produkci čisté elektřiny. Během roku 2019 dosáhl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na 34 %. Současně se podařilo snížit evropské emise o celých 12 %. Čerstvá statistická data však také odhalují nemilou pravdu: Česko se stává černým pasažérem evropské energetické transformace. Jsme totiž jedinou zemí EU, ve které neroste podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny.

Pálit černé zlato se nevyplácí

Loni v říjnu publikovala skupina analytiků Carbon Tracker zprávu Apocoalypse Now. V této studií uvádí, že podle jejich kalkulací čtyři z pěti uhelných elektráren v EU nedá smysl provozovat. Svým vlastníkům by jejich provoz mohl přinést ztráty ve výši až 6,6 miliardy eur. 

Energie z uhlí je totiž vystavena konkurenci větrné a solární energetiky, které začíná podporovat rozvíjející se obor bateriových systémů pro ukládání elektřiny. Dalším konkurenčním zdrojem pro uhlí je levný zemní plyn. Vývoj technologií obnovitelných zdrojů i dostatek zemního plynu na trhu naznačují, že obě řešení budou nadále uhlí lámat vaz. Ekonomicky nejvhodnějším řešením pro všechny strany - spotřebitele, vlády i vlastníku uhelných zdrojů - se začíná jevit postupný útlum uhelné energetiky.

Odchod od uhlí se nevyplatí jen ekonomiky. Jen v Česku podle kalkulátoru BC vyvolá znečištění ovzduší uhelnými zdroji škody v podobě 1 217 předčasných úmrtí (v roce 2016), 566 případů bronchitidy nebo 22 018 astmatických záchvatů u dětí. O to více překvapí pozice české vlády, které na únorovém jednání Rady Evropy odmítla vyšší cíle snižování emisí. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček českou pozici zdůvodnil obavami pro domácí ekonomiku. Nezodpovězenou otázkou zůstalo, zda si vláda uvědomuje ztráty, které by přineslo zachování vysokého podílu uhlí na našem elektrárenském mixu...

Méně emisí, méně uhlí

Pokles emisí o více než desetinu je největším úspěchem redukce znečištění z elektráren od roku 1990. V konkrétních číslech jde o 120 milionů tun oxidu uhličitého, které nebyly vypuštěny do ovduší oproti roku 2018. Redukce vychází z nižšího podílu uhelných elektráren, jejichž podíl meziročně klesl o čtvrtinu. Hlavní motivací pro snižování podílu fosilních zdrojů je rostoucí cena povolenek, která se vyšplhala na 25 eur za tunu CO2.

Energie z uhlí se tak stává ekonomiky nevýhodnou oproti obnovitelným zdrojům energie a plynových elektrárnám. Z datových analýz Agora Energiewende vyplývá, že během roku 2019 nemuselo být vyrobeno 150 terawatthodin elektřiny z uhlí a mohla být tato produkce pohodlně nahrazena energií z čistých zdrojů.

Nejvíce se snížila výroba v elektrárnách, které spalují černé uhlí - klesla až o 32 %. Černé uhlí kleslo v Německu, Španělsku, Nizozemsku, Spojeném království a Itálii. Elektrárny spalující hnědé uhlí pak snížily svou produkci v Německu a Polsku. 

Zelená elektřina porazila uhlí

Větrné a solární elektrárny vůbec poprvé dodaly v Evropě více elektřiny než elektrárny spalující uhlí. Zelené zdroje energie během loňského roku vyrobily o celých 100 terawatthodin elektřiny více, než uhelné elektrárny.

Data Agora Energiewende odhalují, že větrné turbíny dodaly o 14 % více elektřiny než v roce 2018 a výroba v solárních elektrárnách narostla o 7 %. Přitom statistika odhaluje nemilou pravdu dopadající na českou vládu: na snižování emisí se prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů podílejí všechny evropské státy. Česko bylo jedinou zemí EU, které se rostoucí trend využití obnovitelných zdrojů vyhýbá.

 

Infografika/foto: zdroj Obnovitelně.cz

Uhlí pomalu končí

Trend snižování podílu elektřiny vyrobené spalováním uhlí bude pokračovat,“ říká Matthias Buck, vedoucí evropské energetické politiky ze společnosti Agora Energiewende. „Již jednadvacet evropských států v EU a Spojené království přijaly plány na postupné vyřazování uhlí nebo již vyřadily uhelné elektrárny ze svého domácího energetického mixu. Další dva státy pak zahájily debatu o postupném útlumu uhlí. Současně budou ceny energie z obnovitelných zdrojů nadále klesat. Jinými slovy se blíží konec věku fosilních paliv,“ doplňuje Matthias Buck očekávané trendy v evropské energetice. 

Podobný názor má také Dave Jones ze společnosti Sandbag, které spolu s Agora Energiewende analyzovala data o evropské energetice. „Evropa se musí stát globálním lídrem, který zbytku světa ukáže, jak se lze rychle a úplně zbavit uhlí. Polsko, Česká republika, Rumunsko a Bulharsko jsou i nadále silně závislé na hnědouhelné energii a právě tyto státy ještě musí vypracovat plány postupného ukončování spalvání uhlí. Jde o nezbytný krok nejen pro vytvoření bezuhlíkové EU, ale také proto, že hnědouhelné elektrárny začínají mít problém s ekonomikou svého provozu,” říká Dave Jones ze společnosti Sandbag.

 

Infografika/foto: zdroj Obnovitelně.cz

Práce pro příští generace 

Evropský parlament na svém lednovém hlasování v nezávazné rezoluci vyzval, aby společné evropské cíle směřovaly k ambiciozním cílům: Evropa by měla snížit své emise o 55 % k roku 2030. Jako symbol vážnosti situace vyhlásil Evropský parlament v listopadu 2019 poměrem hlasů 429 (pro): 225 (proti): 19 (zdrželo se hlasování) v Evropské unii klimatickou a environmentální nouzi. Poslanci od Evropské komise požadují, aby byly všechny její budoucí legislativní a rozpočtové návrhy sladěny s cílem udržet globální oteplení pod limitem 1,5 °C. Parlament zároveň vyzval členské státy, aby do roku 2020 postupně ukončily všechny přímé a nepřímé dotace fosilních paliv.

Prvním klíčovým milníkem je právě rámec pro snížení emisí: zda v Evropě klesnou o 50 či 55 % do 2030 (nyní platí cíl 40 %). O tempu snižování se rozhodne během letošního roku. Evropský parlament podporuje vyšší cíl. Nová vize se dotýká změn v energetice, průmyslu, budovách nebo zemědělství. Pokud vás zajímá debata o souvislostech Zelené dohody pro Evropu, můžete přijít debatovat na talkshow Česko v srdci zelené Evropy, která proběhne 16. března do 16:00 v Tržnici Brno na Zelném trhu. Akci pořádá Kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci s Obnovitelně.cz.





Zdroje: beyond-coal.eu, www.powermag.com



Fotografie: Andrew, flickr.com