Videohry jako klimatická hrozba - i příležitost

Videohry jako klimatická hrozba - i příležitost

11. prosince 2019

Program OSN pro životní prostředí vyhlásil 23. září tohoto roku novou iniciativu. Dostala jméno Playing for Planet, neboli Hry pro planetu. Podepsalo ji 21 společností, které vyvíjí nebo produkují videohry. Jejím cílem je “využít sílu jejich platforem pro činy reagující na klimatickou krizi.”

Nejde o nějaká malá nezávislá herní studie, zapojily se do ní prakticky všechna velcí hráči: Microsoft, Google Stadia, Ubisoft, Sony Interactive Entertainment, Rovio, Sports Interactive a mnoho dalších. Jejich hry hraje dohromady 970 milionů hráčů. 

Hlavním cílem této iniciativy je snížit emise CO2 o 30 milionů tun, a to do roku 2030. A také nejde o žádné obecné prohlášení, ale o konkrétní závazky sledující nekolik dobře popsaných a definovaných cest. Videoherní firmy chtějí vnášet témata klimatické krize do svých her, ale také se budou snažit hry udržitelněji balit, budou lépe hospodařit s energiemi i odpadem - a také vysadí dohromady miliardy stromů, které by mohly zachytit značné množství emisí oxidu uhličitého.

Řada expertů ale smysl této iniciativy zpochybňuje. Například  José Gutiérrez, expert na komunikaci, hry a environmentální výchovu z univerzity v ve španělské Granadě příliš bohulibým záměrům nevěří - podle něj hry musí být v první řadě zajímavé, atraktivní a teprve potom se mohou věnovat něčemu edukativnímu. A to funguje jen málokdy - když prvek výchovnosti a poučování převáží nad zábavností, tak se hra prostě neprodá a nebude nikoho zajímat.

Hry jako hrozba?

Existuje řada důvodů domnívat se, že hry mají na klima negativní dopad, ale je nutné dívat se na tento problém v širším kontextu. Podle Evana Millse, experta na energetickou účinnost z Lawrence Berkeley National Laboratory jen ve Spojených státech spotřebuje herní sektor 5 miliard dolarů za energie. To znamená, že hry a jejich hraní mají stejný dopad jako 85 milionů úsporných ledniček nebo 3 miliony automobilů.

Je to velmi vysoké číslo, ale podle expertů je nutné nezapomínat, že hry jsou ze své podstaty náhražkovou činností. Kdyby si “hráči” místo sezení u obrazovek užívali třeba jízdy na motorce, nebo dokonce SUVčkem, byly by dopady jejich chování na životní prostředí ještě mnohem horší. 

Evan Mills cíle iniciativy vítá, trvá ale na tom, že energetická účinnost musí být do herního designu přímo integrovaná - a že je třeba zapojit tako výrobce hardwaru, aby se celý tento sektor stal “zelenějším”. “Naše analýza spotřeby energie napříč 26 herními platformami a desítkami různých her ukazuje desítky cest, jak účinnost herního hardwaru výrazně zlepšit - příležitosti jsou doslova v každé součástce,” uvedl vědec. Týká se to také datacenter, která se starají o síťové hry. 

Základním krokem by podle něj mělo být uvádět na obalech her informace o energetické náročnosti her - podobně jako je to dnes běžné u elektrických spotřebičů.