Nejlepší světové budovy nabízí pohled do blízké budoucnosti stavebnictví

Trend výstavby chytrých budov s automatizovaným systémem řízení můžeme ve světě sledovat již několik let. Pojďme se podívat na některé z nejfantastičtějších projektů a nechme se jimi inspirovat.

Martin Ander

2. 11. 2019

Vídeňská univerzita s aktivní budovou 

Naši virtuální prohlídku můžeme začít rovnou u našich jižních sousedů ve Vídni. Budova zdejší Technické univerzity (TU Wien) se v roce 2015 stala první výškovou energeticky plusovou stavbou na světě, tedy budovou, která dokáže vyrobit více energie, než sama spotřebuje. Přitom nejde o novostavbu, ale zdařilou moderní rekonstrukci jedenácti podlažní budovy z 60. let minulého století. Střechu a fasádu pokrývá 2 199 čtverečních metrů fotovoltaických panelů, energetickým zdrojem je též rekuperace energie z výtahů nebo teplo produkované počítačovými servery.

Díky systému inteligentního řízení od firmy Sauter a pečlivé práci univerzitních odborníků z oblasti energetického managementu se podařilo dosáhnout 88% úspory ve spotřebě energií oproti stavu před rekonstrukcí. Ke skvělému výsledku přivedla investory mimo jiné precizní příprava projektu, ve kterém se nezapomnělo ani na takové detaily, jako je výměna běžných spotřebičů za úsporné. To se týkalo nejen počítačů, ale třeba i automatů na kávu. 

Jezerní město nabízí pohled do budoucnosti  

Nasazení různých kombinací moderních technologií pro budovy testují též ve vídeňské chytré čtvrti Jezerní město (Seestadt) v Aspernu. Pilotními objekty jsou zde budova školy, obytný komplex a studentské koleje. Energeticky soběstačný školní areál slouží k výuce dětí v 25 třídách a každý den jej využívá také na 200 dětí předškolního věku. Teplo je získáváno přímo prostřednictvím solárních termických panelů o výkonu 90 kWp, fotovoltaické panely na střeše (58 kWp) pak vyrábí elektřinu pro pohon tepelných čerpadel, ale teplo je tu získáváno též rekuperací při výměně vzduchu. Všechny technologie jsou samozřejmě řízeny inteligentním systémem BEMS. Pilotní bytový komplex s dřevěnou fasádou na Maria-Tusch-Strasse čítá 213 bytových jednotek s celkovou obytnou plochou až 16 000 metrů čtverečních. 

Energie na vytápění a chlazení objektu je vyráběna kombinací solárních termických panelů, fotovoltaických panelů, speciálních hybridních systémů kombinujících solární termiku a fotovoltaiku a samozřejmě tepelných čerpadel. Více než polovina domácností se dobrovolně účastní výzkumného projektu, v rámci kterého je průběžně monitorována a vyhodnocována jejich energetická spotřeba pomocí chytré mobilní aplikace. Třetím pilotním objektem jsou studentské koleje GreenHouse nabízející 313 pokojů o celkové podlažní ploše kolem 7 000 metrů čtverečních. Dům byl postaven v pasivním standardu a pro výrobu elektřiny využívá střešní fotovoltaické elektrárny s výkonem 221 kWp. Vytápění a teplou vodu zajišťuje připojení domu na městský systém centrálního zásobování teplem. Spotřebu energií v domě optimalizuje inteligentní systém řízení. Výzkum a testování nových technologických možností však v Aspernu nezůstává jen na úrovni jednotlivých budov, v rozsahu celé čtvrti jsou zkoumána řešení pro chytré sítě i chytré komunikační technologie. 

Ultraúsporná inteligentní budova 

Mezi světovou špičku se jistě řadí také moderní administrativní komplex The EDGE v amsterdamské obchodní čtvrti Zuidas. Impozantní patnáctipatrové budově se skleněnou fasádou vévodí obří atrium otevřené na sever. Architektonický koncept umožňuje přirozené osvětlení až 40 000 čtverečních metrů užitné plochy. Budova je vybavena tisícovkami senzorů a měřidel, které pomáhají inteligentnímu řídícímu systému optimalizovat spotřebu energií. 

Odhadovaná roční spotřeba energie tak dosahuje méně než 0,3 kWh/m2/ rok. K osvětlení prostor je využíváno PoE LED osvětlení, které umožňuje uživatelům v individuálních prostorech snadné ovládání intenzity světla a klimatizace pomocí aplikace v mobilním telefonu. Také údaje o aktuální spotřebě energií jsou pro uživatele vizualizovány.  

Budova umí také rozpoznat auto nájemníka kancelářských prostor a nasměruje jej na nejpohodlnější dostupné parkovací místo. Je zároveň vybavena nabíjecími stanicemi pro hybridní a elektrická auta. 

Chytrá výstavní síň 

Ikonou udržitelné výstavby je také budova Crystal v Londýně. Byla postavena společností Siemens jako největší stálé výstavní místo věnované výzkumu a tvorbě udržitelných měst. Sama budova se pak řadí mezi špičkové objekty v tomto oboru. Jako jediná na světě dosáhla na nejvyšší ocenění v obou certifikačních systémech LEED (Platinum) a BREEAM (Outstanding). Od svého otevření v roce 2012 ji navštívilo více než 100 000 návštěvníků. 

Budova je plně elektrifikovaná, elektřinu dodávají solární panely, které kryjí zhruba 20 % spotřeby. Teplo dodávají tepelná čerpadla ze 199 zemních vrtů o hloubce až 150 m a také střešní solární termické panely. Stavba také zadržuje a využívá dešťovou vodu, na splachování toalet se tu zásadně nepoužívá voda pitná. K inteligentnímu řízení technologií je využíván systém Siemens BMS, kterému pomáhá více než 3 500 čidel. Informace o aktuální spotřebě vody a energií jsou zveřejňovány na panelech uvnitř budovy.