Velkokapacitní baterie zažívají v tuzemsku boom. Ročně mohou ušetřit stovky tisíc korun

Přestože stávající legislativa s pojmem akumulace energie nepracuje a ani v její chystané novele MPO její širší využití pro stabilizaci sítě pravděpodobně neumožní, své uplatnění si velkokapacitní baterie stále častěji nacházejí v průmyslu. Jejich využití má mnoho technologických i bezpečnostních přínosů a návratnost mnohdy i 3 roky.

TZ

13. 8. 2019

Úspory v řádech stovek tisíc až milionů korun ročně umožňuje hlavně možnost snížení rezervovaného příkonu u distributora, omezení tzv. mikrovýpadků v síti, způsobujících přerušení výroby, částečnou možnost ostrovního provozu či hlídání čtvrthodinových maxim. Dle odhadu Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT přesahuje výkon existujících a vážně uvažovaných instalací baterií v průmyslu v ČR již 10 megawattů. 

Akumulace energie pro stabilizaci sítě zažívá ve světě, na rozdíl od České republiky, obrovský rozmach. Některé státy už nyní pro tento účel využívají stovky (Velká Británie, Německo, USA, Austrálie nebo Japonsko) nebo dokonce tisíce megawattů (Čína a Jižní Korea). V mnoha dalších zemích existují desítky či jednotky megawattů a stále nové státy zveřejňují své záměry k výstavbě vlastních akumulačních zařízení, včetně většiny našich sousedů.

České zkušenosti

 „Když už u nás není možné velkokapacitní baterie provozovat bez propojení se zdrojem energie, ideálně ještě v kombinaci s uhelnou či plynovou turbínou, začínají své využití masivně nalézat kromě teplárenství i ve výrobních podnicích,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT a člen představenstva Svazu moderní energetiky. 

Pozitivní zkušenosti s bateriovým úložištěm mají například ve společnosti Fenix, kde v areálu vlastního závodu v Jeseníku uvedli letos v únoru do provozu baterii od dceřiné společnosti AERS o výkonu 800 kW a kapacitě 600 kWh. Důvodem bylo snížení rezervovaného příkonu ze 700 kW na 450 kW, spolehlivé hlídaní čtvrthodinového maxima bez omezení uživatele, vykrývání tzv. mikrovýpadků, způsobujících odpojování robotických a plně automatizovaných pracovišť a následné ztráty, a v neposlední řadě bezproblémový dojezd linek v případě odpojení od sítě. „Celková investice dosáhla 12,5 mil. Kč, při ročních energetických úsporách ve výši 400 tis. a výrobních úsporách na čas a materiál ve výši 3 mil. očekáváme návratnost investice přibližně 3 roky,“ říká generální ředitel společnosti Fenix Cyril Svozil. 

Dalším úspěšným příkladem je areál závodu na zpracování kovu, kde se řešila hlavně problematika mikrovýpadků, překračování rezervované kapacity a kombinace s napojením na fotovoltaiku, kde zároveň část baterie slouží jako záložní zdroj. Technické řešení na výstavbu úložiště o kapacitě 298 kWh dodala společnost FITA.

Baterie k pokrývání mikrovýpadků

Velmi aktivní v tomto oboru je i další člen asociace AKU-BAT, poradenská a konzultační společnost ENACO. Ta v posledních třech letech připravovala více než dvacet projektů s využitím bateriových systémů. „Mezi zajímavé aplikace patřila například instalace kombinovaného bateriového systému o výkonu 250 kW v lisovně plechových obalů, využívaná pro vykrývání mikrovýpadků, kdy každý z výpadků generoval ztrátu v řádu desítek tisíc.

 Návratnost tohoto opatření je přitom pouhé tři roky,“ říká Michal Šváb, obchodní ředitel společnosti. Dalším jejich zajímavým projektem je instalace 150 kW bateriového systému na letišti, který slouží k tzv. „peak shavingu“ (vyhlazení „špiček“, neboli krytí denních maxim spotřeby) a jenž ročně uspoří přibližně 300 tisíc z nákladů na distribuci elektřiny.

Velkokapacitní akumulace nachází uplatnění v průmyslu a částečně v energetice, byť zatím bohužel jen v té tradiční. „Přesto však AKU-BAT a další spřátelené asociace nadále vyzývají ministerstvo průmyslu k tomu, aby neotálelo s transpozicí evropské legislativy, k níž musí dojít nejpozději do konce příštího roku a jež akumulaci, stejně jako obnovitelné zdroje a další prvky moderní energetiky, velmi podporuje. České republika by tak mohla začít ztrácet tempo v rozvoji inovativních řešení v energetice se zbytkem Evropy,“ dodává Fousek.