
Blíží se povolenky, které výrazně zdraží neekologické topení. Vítězem je tepelné čerpadlo
Čím se vyplatí topit, až za rok vstoupí v platnost nový systém emisních povolenek ETS2. Domácnosti si citelně připlatí za uhlí, elektřinu i plyn.

Pavel Baroch
19. 11. 2026
Česko by mělo od roku 2028 zavést nový systém emisních povolenek ETS2, který se mimo jiné rozšiřuje také na vytápění domů. Systém má motivovat ke snižování emisí, výnosy z něj poslouží také k podpoře vybraných domácností nebo investicím do dekarbonizace.
Rodinám se zvýší roční náklady na vytápění o tisíce až desetitisíce korun, záleží na konkrétním typu paliva. Vyplývá to z nové vyhlášky ministerstva průmyslu, která je účinná od letošního listopadu. Stanovuje takzvané emisní faktory, podle nichž lze spočítat dopad na peněženky českých domácností.
Společnost Stiebel Eltron, přední evropský výrobce tepelných čerpadel, na základě této vyhlášky o energetickém auditu a systému hospodaření s energií provedla modelové výpočty. Z nich vyplývá, že právě tepelná čerpadla v ekonomické výhodnosti porážejí vytápění plynem, elektřinou i uhlím. Výhodnější než tyto tři druhy vytápění by mělo být rovněž spalování dřeva.
„Na základě této vyhlášky jsme vypočítali cenové dopady na domácnosti s různými zdroji vytápění a ohřevu teplé vody. Rozdíly jsou značné. U novějších domů s obytnou plochou kolem 200 metrů čtverečních a tepelným čerpadlem vzduch-voda se roční náklady zvýší o přibližně 2,6 tisíce korun na 24 365 korun,“ řekl David Šafránek, vedoucí technického oddělení Stiebel Eltron.
U stejného domu s plynovým kotlem ovšem vyskočí roční platba o více než sedm tisíc a dosáhne 47 300 korun. Ještě vyšší pak bude nárůst u kotle na uhlí, kde si podle modelového příkladu připlatí rodina o více než 14 tisíc a přesáhne 60 tisíc korun.
Dřevo má nulový emisní faktor
„U starších a hůře zateplených domů jsou pochopitelně celkové náklad ještě vyšší,“ upozornil Šafránek. Dodal, že výše zdražení kvůli emisním povolenkám byla dosud pouze odhadována. Ustanovení nové vyhlášky ale umožňuje zjistit emisní faktor jednotlivých paliv, který se promítne do konečné ceny.
Stiebel Eltron připomněl, že pro rok 2028 je stanovena cena emisní povolenky na částce 57 eur (asi 1390 Kč) za tunu emisí oxidu uhličitého. Firma současně upozornila, že v dalších letech povolenka ještě podraží. Systém ETS2 tak u tepelných čerpadel náklady na vytápění zvýší jen mírně. U plynu, uhlí i elektrokotlů ale nastane skokové zvýšení. Náklady na energie při využití tepelných čerpadel jsou přitom už nyní ve srovnání se všemi zmíněnými ostatními zdroji nejnižší.
Jediným palivem, do něhož se systém ETS2 nepromítne, je palivové dřevo, respektive štěpka a pelety, které mají podle nové vyhlášky nulový emisní faktor oxidu uhličitého. „Neznamená to, že při spalování dřeva žádný oxid uhličitý nevzniká. Dřevo však patří mezi obnovitelné zdroje energie a uhlík, který se při jeho spalování uvolňuje, je součástí přírodního koloběhu. Proto se při tomto způsobu hodnocení posuzuje jinak než uhlík z fosilních paliv,“ uvedla Asociace pro ekologické vytápění dřeva.
I tak podle výpočtů Stiebel Eltron vychází topení dřevem o zhruba osm tisíc korun dráž než v případě tepelného čerpadla. Jde pochopitelně o modelové vzory. Skutečné zdražení bude záviset také na konkrétní spotřebě jednotlivých domácností.
„Dřevo, štěpka a pelety přímému zdražení kvůli emisním povolenkám ETS2 při splnění příslušných pravidel nepodléhají. To samozřejmě neznamená, že cena palivového dřeva nemůže růst. Stejně jako u jiných paliv ji ovlivňuje nabídka, poptávka nebo náklady na zpracování a dopravu,“ uvedla Asociace pro ekologické vytápění dřeva.
Dotace pro nízkopříjmové rodiny
Tepelná čerpadla vycházejí nejúsporněji i přesto, že elektřina ze sítě podléhá emisnímu faktoru za zbytkový energetický mix. Podle Stiebel Eltron je to díky jejich principu fungování, kdy z 1 kilowatthodiny (kWh) dodané elektrické energie jsou schopna vyprodukovat přibližně 4 až 5 kWh tepla (u čerpadel země-voda i více).
Dopad zdražení elektřiny na 1 vyrobenou kWh tepla tak může být u čerpadel pouze čtvrtinový až pětinový. Vzhledem k postupnému zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny by měl emisní faktor elektrické energie klesat.
Na instalaci tepelného čerpadla či kotle na biomasu je možné získat bezúročný úvěr z programu Nová zelená úsporám, a to až do výše 400 tisíc korun – podle typu kotle, respektive čerpadla. Nízkopříjmové domácnosti včetně seniorů mají dokonce nárok na dotace.
Jen do poloviny září už Státní fond životního prostředí, který program zajišťuje, obdržel více než dva tisíce žádostí, kdy si zájemci chtějí půjčit 5,3 miliardy korun. A jsou mezi nimi i žádosti na ekologické vytápění.
„Jednoznačně největší zájem je o zateplení, jakožto opatření, které má největší podíl na celkové úspoře energie u domu. Významnou část úsporných opatření tvoří i výměny zdrojů tepla či domácí fotovoltaické elektrárny,“ řekl ředitel fondu Petr Valdman.
Banky a stavební spořitelny mohou v rámci vyhlášené výzvy poskytnout domácnostem bezúročné úvěry z programu Nová zelená úsporám v celkovém objemu až 50 miliard korun, a to až do 31. října 2029 nebo do vyčerpání vyčleněných peněz.
Ilustrační foto: ChatGTP