Jak ušetřit za vytápění? Dejte si na střechu sluneční kolektory!

První solární panely na střechách sloužily hlavně k ohřívání teplé vody. Termické kolektory mají však stále co nabídnout – v Německu jich za loňský rok instalovali 78 tisíc, čímž jejich celkový počet překročil dva miliony.

Jakub Šiška

11. 5. 2018

„Využití solární energie pro vytápění je nadále velmi populární. Je to dáno tím, že se dá snadno kombinovat prakticky s jakýmkoli topným systémem a lze ho instalovat jak v novostavbách, tak ve stávajících objektech. S jeho pomocí lze náklady na vytápění snížit až o 40 %,“ říká obchodní manažer Spolkového svazu solárního průmyslu BSW Solar Carsten Körnig.

Solární energie táhne díky své variabilitě

A jak kombinace solárního systému a například plynového kotle funguje? Sluneční energie se ve střešních panelech přeměňuje na teplo, které proudí trubkami do velkého zásobníku s vodou. Zde se může akumulovat podle situace několik dní. Teplá voda slouží primárně pro potřeby domácnosti a zbytek, který se takto nevyužije, koluje mezi zásobníkem a radiátory v jednotlivých místnostech. Přestane-li svítit slunce, zapne se automaticky plynový ohřívač a dohřeje vodu na požadovanou teplotu. Jakmile vysvitne sluníčko, spotřeba plynu klesá.

Solárně-termické zařízení je na první pohled poměrně nákladná záležitost. Má-li sloužit jen k ohřevu vody, vychází modelový propočet pro běžný rodinný dům se čtyřmi obyvateli na zhruba 4500 eur i s montáží. Při předpokládané roční úspoře za energie 220 eur (a její stále stejné ceně) se tedy celá investice zaplatí za nějakých 21 let. Má-li být termické zařízení propojeno s vytápěcím systémem, je třeba počítat s částkou kolem 8000 eur.

Solárně-termické zařízení sníží účty o víc než 19 tisíc korun za rok

Náklady na vytápění se tím sníží o 550 až 750 eur ročně, návratnost tedy vychází na zhruba 14,5 roku. Je zřejmé, že jde o velmi orientační propočet, který se může vlivem řady faktorů (intenzita slunečního svitu, kvalita zateplení domu, nároky na tepelný komfort apod). změnit o desítky procent. Co je však podstatné: atraktivitu investice výrazně zvyšují státní podpory, se kterými mohou majitelé rodinných domů počítat.

V Německu činí přímá podpora na jeden dům pro termické vytápění kolem 3600 eur, přičemž zbývající náklady lze pokrýt nízkoúročeným úvěrem, který zohledňuje i finanční možnosti žadatele.

Solární termiku podporuje i Česko, a to v rámci programu Nová zelená úsporám. Pro zařízení jen na ohřev vody činí státní příspěvek 55 tisíc Kč, pro variantu teplá voda + vytápění 80 tisíc korun. Pokud majitel domu provede ještě další úsporné opatření (např. zateplení), má navíc nárok na dotační bonus 20 tisíc Kč. Česká podpora tedy při srovnatelných cenách technologií vychází jen o málo níže, než ta německá. Tak tedy do toho!