Niedermayer: Spalovák mi nechybí, elektromobil je na cestu do Bruselu dnes lepší než vlak

Udržitelné letectví, rychlovlaky, ale i dostupné ceny nabíjení probral s diskutujícími během Elektrofestu v Pelhřimově europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který sdílel svou osobní zkušenost i ambiciózní vizi pro udržitelnou dopravu a energetiku. „Doma v rodině používáme elektromobily už asi sedm let a poslední čtyři roky už nemáme ani žádné fosilní auto. Nejspíš bych ani neuměl tankovat,“ uvádí. A výhody spalovacího vozu mu prý nechybí.

Ale i za tak krátkou dobu vnímá změny, které v elektromobilním světě probíhají. „Ještě před čtyřmi roky jsem se před jízdou díval na mapu, kde vůbec budu nabíjet, zatímco teď se dívám, kde budu nabíjet levně,“ vysvětluje Niedermayer.

Trh s nabíjecími službami se podle něj za posledních několik let dramaticky proměnil, částečně za to mohla i energetická krize, která vyšponovala ceny nahoru, dolů se jim ale nechtělo dlouho. Zatímco riziko vybití kvůli nedostupným nabíječkám, čehož se odpůrci elektromobility bojí a neustále na to poukazují, je dnes prakticky nulové, klíčovým faktorem se stává cena. Europoslanec nicméně varoval, že státní regulace cen by mohla spíše brzdit než posilovat inovace.

• Tip: Pivo říznuté sluncem. Radegast osadil své střechy fotovoltaikou

Elektromobilita je sice i politicky populárním tématem, reálně je ale jen drobnou částí celého procesu dekarbonizace. V mnoha ohledech je totiž ekologičtější a ohleduplnější vůči životnímu prostředí i lidem spíše hromadná doprava.

Niedermayer vysvětluje, že cestování mezi Prahou, Štrasburkem a Bruselem je vysoce frustrující, protože nezbývá, než volit cestu autem, v jeho případě tedy elektromobilem. Neexistuje totiž rozumné vlakové spojení. „Dal bych vlaku přednost, kdybych mohl. Raději bych si četl, pracoval nebo alespoň koukal z okna,“ komentuje.

Jako konkrétní řešení pro Českou republiku navrhuje propojení Vídeň–Varšava koridorem vedoucím přes Moravu. „Před pár lety se dělal finanční odhad a nestálo by to hrozné peníze… V Česku nepotřebujeme koridor, kde vlaky prosviští průměrnou rychlostí 160 kilometrů za hodinu, stačilo by nám klidně jen 100 kilometrů za hodinu. Už jen to by stačilo, aby byly lepší než auta,“ dodává.

Relativně malé investice do zrychlení stávajících tratí jsou podle něj klíčové pro přilákání cestujících z automobilů zpět na koleje. V současnosti se totiž cestujícím vyplatí udělat mezizastávku v Berlíně než projíždět přes Českou republiku.

Nepotřebujeme kvantum záloh

V závěru přednášky se Niedermayer věnoval decentralizované a diverzifikovanější energetice, kde podle něj leží „úkol číslo jedna“ české dekarbonizace. Dokud totiž elektroauta a jiná bateriová doprava budou čerpat energii z fosilních paliv, příliš se toho nezmění.

„Je třeba dostat se k dobrému mixu obnovitelných zdrojů, což u nás znamená více větrných turbín, a pak dostat do systému mnohem víc úložišť. Časté záporné ceny přes poledne nám ukazují, jak tragicky jsme s úložišti zaspali,“ upozornil europoslanec.

Rozptýlil také častý mýtus o záložních zdrojích pro každou jednotku obnovitelných zdrojů. Stačí se řídit standardními pravidly principu N-1, který funguje již dnes. Ten udává, že každá země musí mít takové množství záložních zdrojů, aby v případě výpadku toho největšího dokázala jeho nepřítomnost bez problémů nahradit. V případě České republiky je to tedy výkon jednoho temelínského bloku.

Navazuje tak na fámy kolem španělského a portugalského blackoutu, které kolovaly a stále kolují po internetu a podle kterých za výpadek mohl příliš velký podíl obnovitelných zdrojů. To je ale podle Niedermayera hodně předčasný závěr. Jednak obě země běžně hospodaří s daleko větším procentem čisté energie, navíc se jedná pravděpodobně o vinu nedostatečně schopné distribuční sítě, která není připravená na moderní svět.

Úvodní foto: KČ