Zvítězí ovce, nebo skoro půltunoví roboti? Na trávnících kolem solárních parků probíhá nečekaná bitva

Dvoumetrová tráva a sem tam nějaké křoví. Solární elektrárny mají tendence zarůstat a pravidelná údržba je nutností. Jedná se ale o oblast, která není snadno prostupná běžnou sekačkou a dostatečně rozlehlá, aby se vyplatilo zvát partu zahradníků. Řešením tak mohou být autonomní sekačky, které stejně jako domácí robotický vysavač dokážou fungovat zcela samostatně.

Na rozdíl od robotického vysavače se ale jedná o 400 kilogramů vážící stroje s noži a pod velkou plochou solárního panelu se ztrácí signál GPS. Univerzální použití autonomních robotů tak zatím bylo problematické.

„Stroje nejsou schopné zajet pod solární panel evropské konstrukce, proto jezdí pouze v uličkách,“ popisuje dosavadní strasti s vývojem Vincenc Šopík, spolumajitel společnosti SMAUT a zároveň ředitel výzkumu a vývoje. I proto se jeho firma rozhodla vytvořit takovou sekačku, která bude plně samostatná a inteligentní.

Stroje s technologií vyvinutou tuzemskými vývojáři již dnes sekají v solárních elektrárnách trávu na ploše přesahující 4 000 hektarů. Využitím autonomního řízení odpadá velká část náročné a nebezpečné lidské práce a dochází k úspoře 30 procent nákladů. SMAUT jako první v Evropě získal pro svoje stroje v roce 2023 certifikaci, která umožňuje jejich autonomní využívání v rámci ohraničeného prostředí.

Doposud roboty poháněl klasický benzinový motor. Přechod na elektrický pohon několikanásobně zlevní samotný provoz strojů. Navíc odpadne nutnost pravidelného doplňování paliva, které vyžaduje obsluhu.

„Elektrifikace našich strojů není zdaleka jenom otázka ekologie či úspor při samotném provozu. Ta podstatná změna spočívá v tom, že roboti se budou umět nově sami dobíjet v dokovacích stanicích. Tím se podstatně omezí potřeba lidského zásahu a prodlouží doba samostatného autonomního fungování. Pokud budou pracovat v solárních elektrárnách, využijí dokonce energii vyrobenou na místě,“ vysvětluje Šopík.

Nová generace strojů bude navíc nižší o zhruba 15 centimetrů, a to umožňuje i sekání pod solárními panely, kam se doposud roboti nevešli. Zatímco nyní stroje posekají v elektrárnách kolem 50 procent plochy, nově to bude až 85 procent.

Největším konkurentem jsou ovce

Podle Šopíka představuje největší výzvu zajistit autonomní provoz strojů v terénu, kde stroj „nevidí“ a číhá na něj řada překážek. Autonomní řešení, se kterým přišel SMAUT, je založeno na speciálně vyvinuté řídicí jednotce a softwaru. 

Vše je propojeno s pokročilými systémy, jako je globální navigační satelitní systém, inerciální navigace, technologie lidarů a radarů, ultrazvukové senzory a telemetrická čidla. Samotná sekačka váží kolem 350 kilogramů a musí se umět pohybovat v těžkém terénu s vysokou trávou a množstvím překážek.

• Tip: Z odpadu poklad: Startup GreenWool zaujal hnojivem z ovčí vlny

„Sekáme většinou dvakrát ročně, a to už je tráva i dvoumetrová. Když se seká pravidelně, je možné použít menší stroje na průběžnou údržbu,“ vysvětluje Šopík a dodává, že například na německém trhu je jejich sekačkám největší konkurencí pastva ovcí. „Zvířata jsou ale vybíravá a po třech letech pastvy je tam všude sice drobná travička, ale také kmínky mladých stromů, vysoké bodláky nebo začínající keře. V ten moment si volají nás, aby to sekačka zkulturnila,“ popisuje.

Roboti SMAUT původně vznikli kvůli sekání trávy v solárních elektrárnách, tam však na ně čekají i nové úkoly, jako je zejména kontrola kabeláže a čištění panelů. Podle Šopíka ale SMAUT nechce zůstat jen u solárních elektráren.

Čeští roboti tak dnes například sekají trávu v areálech rakouských drah nebo se začnou starat o letiště v anglickém Birminghamu. Nově také SMAUT navázal spolupráci se švýcarským výrobcem elektrických jednonápravových traktorů Monotrac, které se používají například při ekologickém sekání trávy v extrémních podmínkám příkrých alpských svahů, frézování sněhu nebo obdělávání půdy. Implementace české autonomní technologie zvýší bezpečnost i efektivitu traktorů.

Úvodní foto: KČ