Rekordní rok: Evropa loni snížila emise v systému povolenek o 15,5 procent

Evropská unie slaví úspěchy, od zavedení Evropského systému pro obchodování s emisemi dosáhla zatím nejvýraznějšího snížení emisí.

Tlak na snižování spotřeby, nárůst obnovitelných zdrojů i větší efektivita průmyslu. Tyto a další faktory zapříčinily, že je rok 2023 zatím nejúspěšnějším obdobím od zavedení Evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS).

„Údaje hlášené členskými státy Evropské unie k 2. dubnu 2024 ukazují 15,5procentní pokles emisí v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022. Díky tomuto vývoji jsou nyní emise ETS přibližně 47 procenty pod úrovněmi z roku 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle pro rok 2030–62 procent,“ vysvětluje zpráva Evropské Komise.

Nejzásadnějším bodem je pak nárůst obnovitelných zdrojů a to především v dosud poměrně spotřebitelsky náročných průmyslových odvětvích. Mnoho společností přešlo na větrné a solární zdroje místo uhlí a plynu. Jen emise z výroby se díky tomu oproti roku 2022 snížily o 24 procent.

Částečně situaci napomohly lepší klimatické podmínky, díky kterým byly opět uvedeny do provozu jak velké vodní elektrárny, tak pozastavené jaderné elektrárny, například ve Francii.

Jedním z důvodů, proč navzdory tak výraznému poklesu emisí z průmyslu je celkový pokles „jen“ a stále rekordních 15 procent, je velký nárůst emisí z letectví. Na Obnovitelně.cz jsme tématu letectví a jeho rozmachu i v dnešním světě referovali nedávno. Jen množství soukromých tryskáčů narostlo o 64 procent, tvoří přitom velký podíl emisí.

Server Político doplňuje, že letos se do Systému pro obchodování s emisemi dostala poprvé i lodní doprava a očekává se, že se podobně strmý pokles konat znovu nebude. Jednak právě pro přidané emise z lodní dopravy a poté protože na loňský rok měla velký vliv energetická krize a lidé skutečně šetřili. Postupně se ale mnoho průmyslových podniků opět rozjíždí, zdroje už nejsou tak drahé a plyn je zas považován za stabilní a relativně levný prostředek.

Navíc se příklonem k elektromobilitě a obecně elektrifikaci zvedá spotřeba, kterou obnovitelné zdroje zatím nestačí pokrýt. Pokles emisí v průmyslu také mohl být způsobem i snížením poptávky, který vyvolala hospodářská krize. „Pokles poptávky po elektřině by se mohl nakonec zvrátit, pokud se ekonomika vzpamatuje,“ komentuje analytička skupiny Veyt Ingvild Sørhusová.

Celkové snížení emisí v ETS o 15,5 procenta je proto i podle ní nepochybně dobrou zprávou, je ale třeba neusínat na vavřínech. Evropské podniky se totiž potýkají s vysokými úrokovými sazbami, zvýšenými náklady na energie, s inflací i klesající poptávkou. Dobré výsledky proto nejsou nutně jen odrazem pokračujícího nárůstů uvědomělosti a rozvoje obnovitelných zdrojů.

Cíle jsou navíc pořád ještě dost vzdálené, v únoru představila Evropská Komise záměr snížit emise o 90 procent oproti roku 1990. Reagovala ale také na nedávné a stále trvající protesty zemědělcům, snižování emisí podle ní musí být funkční a ekonomicky přijatelné.

Foto: Unsplash