Platit za vlastnictví solárů? Absurdní nápad, říkají experti
Kdyby distribuce daní byla rozdělována podle toho, jak se kdo chová, systém by nefungoval.
Kristýna Čermáková
4. 4. 2024
Mezi majiteli fotovoltaických elektráren vyvolal v posledních dnech povyk článek na Seznam Zprávy, který probíral zvýšení ceny či vytvoření poplatku za distribuční propojení do sítě pro majitele solárů. Důvodem má být předpoklad, že elektřiny ze solárních panelů je nestabilní a vyžaduje náročnější péči o vyrovnanost sítě.
V článku je navíc uvedeno, že na instalaci solárních panelů soukromníkům přispějí „všichni ostatní daňoví poplatníci“. To ale není pravda. Dotace fotovoltaik jsou obvykle hrazeny z evropského Modernizačního fondu, tedy z peněz emisních povolenek.
Ano, fotovoltaické elektrárny dodávají energii ve vlnách a do budoucna bude s koncem uhlí potřeba zapracovat na posílení distribučních sítí. Problém by ale do budoucna měla pomoci vyřešit novela zvaná Lex OZE III, která zavede pravidla pro akumulaci a agregaci flexibility. S jejím přijetím na přítom Česko už mnohaletý skluz. Situaci komplikuje navíc i fakt, že v posledních letech v Česku vznikaly zejména malé střešní instalace a v energetice chybí velké fotovoltaické parky.
„Shoduji se s autorkou článku v tvrzení, že problém je, že nevznikají velké soláry, ale pouze desítky tisíc střešních, byť z 92 procent s baterií, což negativní vliv tolika malých obnovitelných zdrojů snižuje,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Jan Fousek, ředitel AKU-BAT CZ. Právě AKU-BAT CZ, Solární asociace i Svaz moderní energetiky před tímto problémem dlouhodobě varují.
Tolik potřebná akumulace
Pouze domácími elektrárnami energetickou soběstačnost těžkého průmyslu a milionů lidí žijících v bytech podle Fouska Česko nezajistí. Velké fotovoltaické elektrárny a v budoucnu i větrné turbíny by měly být v co nejvyšší míře vybaveny akumulací, ať už bateriemi či elektrolyzéry na vodík a jinými alternativami.
Fousek ale poukazuje na přílišné množství překážek, které akumulaci brání. Navíc minimálně v nadcházejících dekádách nebude reálné plně nahradit fosilní zdroje ve schopnosti vyrovnávat soustavu pouze pomocí akumulace a agregace flexibility.
„Náš primární cíl musí být rozvíjet nové obnovitelné zdroje s dostatečnými kapacitami v akumulaci (všech druhů, včetně například i přečerpávacích vodních elektráren), což je cíl, který dlouhodobě podporujeme nejen my, ale například i provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, i další klíčoví hráči na energetickém trhu,“ dodává Fousek. Další alternativou uhlí bude také stále více zelený zemní plyn.
Podpora podpůrných služeb se ale neobejde bez digitalizace energetiky. Bude třeba co nejvíce zapojit bateriové systémy s chytrým řízením a tzv. grid-formingem (schopnost technologie nahradit přínos točivých zdrojů pro síť), agregátory a poskytovatele flexibility v co největší míře – nejen v průmyslu a energetice, ale velmi brzy ve větší míře i v domácnostech.
Kdo zaplatí podpůrné služby?
Poplatky majitelům fotovoltaiky ale podle expertů rozhodně nejsou řešením. Ten, kdo do sítě přivádí bezemisní energii, by za to neměl být nucen hradit vyšší cenu. Vyšší cena za distribuční služby navíc podle Fouska není zaviněna primárně růstem fotovoltaických elektráren.
„Náklady za podpůrné služby začaly růst několikanásobně (ze zhruba 6 na zhruba 21 miliard ročně) již před více než dvěma lety. Nárůst začal v době, kdy začala růst cena elektřiny v celé Evropě. Tedy nikoliv primárně kvůli nárůstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, který v té době ještě neměl zdaleka takovou dynamiku, jakou vidíme dnes,“ říká.
„Problém je známý dlouho, tedy že současný systém se bude muset změnit. Je to princip ‚poslední zhasne‘. Provoz přenosové a a distribuční soustavy vyžaduje určité fixní náklady, který se platí skrze distribuční poplatky spolu s fakturou za elektřinu. Je tedy nutné podívat se na nastavení systému tak, aby se celá společnost spravedlivě podílela na nákladech pro síť, kterou všichni využívají,“ vysvětluje Jan Krčmář ze Solární asociace pro Obnovitelně.cz.
Ani majitel fotovoltaické elektrárny není nikdy zcela nezávislý na síti. Potřebuje energetickou oporu ve chvílích, kdy zrovna jeho solární panely nevyrábí dostatek, typicky v noci a v zimě. Krčmář poukazuje na problémy, se kterými se potýkají například chalupáři. Na střeše mají fotovoltaiku, tu musí zaplatit, udržovat, pečovat o ni a využívají ji přitom jen párkrát do roka.
V klimatu České republiky navíc prakticky nelze spoléhat se pouze na fotovoltaiku a stát se tak energeticky soběstačným, navzdory tomu, že ostrovní systémy jsou povoleny. Pokud chce mít zákazník jistotu, může si fotovoltaiku sice předimenzovat, může se pak ale stát, že provozovatel distribuční soustavy nedovolí přebytky. Právě alespoň částečnou energetickou soběstačnost ale přitom malé zdroje přináší a je to jejich pozitivum, které by mohlo vyvážit i přidané mikronáklady spojené se sítí.
„Je třeba najít systém jako například u silnic a dálnic. Naše rodina třeba nevlastní auto, a tak silnici používáme méně často než ostatní rodiny. Je ale jasné, že když si auto půjčíme, tak chceme, aby silnice byly v dobrém stavu, a proto nemám problém platit daně,“ vysvětluje dále Krčmář.
Nové tarifní struktury
Přesto je podle Krčmáře nutné bavit se i o fixních nákladech, které by platili provozovatelé domácích a firemních fotovoltaikách, pokud využívají síť. Stejný názor sdílí i Fousek. Nutnost posílit zálohy k rostoucímu množství obnovitelných zdrojů, tedy aktivovat více zdrojů poskytujících služby výkonové rovnováhy, je fakt a neměl by se podle něj zamlčovat.
„Ale opět – kdyby rozvoj obnovitelných zdrojů a celkovou dekarbonizaci doprovázely dostatečné kapacity různých forem ukládání či dalšího využití přebytečné energie (tedy v podstatě poskytování flexibility, zejména té záporné, takzvané demand-side response, DSR), potřeba kvůli obnovitelným zdrojům aktivovat například fosilní elektrárny by byla výrazně menší,“ dodává Fousek.
Sám navrhuje například novou tarifní strukturu pro zdroje na hladině nízkého napětí. Bude se ale jednat o náročné plánování a domlouvání, s ohledem na skutečnost, jak aktuálně probíhá finalizace příprav tarifní reformy na vyšších napěťových hladinách pro velkou energetiku, průmysl nebo velké firmy.
Foto: Freepik