Plánujete eurovíkend? Máme pro vás 5 tipů na zelené výlety po Evropě

Chcete strávit víkend romanticky a ještě vidět něco zajímavého? Připravili jsme několik výletů s příjemným obnovitelných přesahem.

Kr

8. 2. 2018

Plánujete svůj další výlet a nevíte, kam se letos podívat? Zkuste navštívit jedno z evropských měst známých svým ekologickým přístupem k plánování, dopravě i životu svých obyvatel. A navíc jsou tato města opravdu zelená, takže vám v nich bude určitě příjemně. Nabízíme vám jejich přehled.

Freiburg

Historie Freiburgu se začíná psát v roce 1091. Najdeme zde například katedrálu ze 13. století. Historické stavby však nejsou jediným důvodem, proč se do tohoto malebného města vydat. Moderní etapa Freiburgu je spojena s využitím obnovitelných zdrojů energie. Jedním ze symbolů jsou progresivní projekty plusových domů zásobovaných solární energií. Jde například o Das Sonnenschiff (Sluneční loď), první komerční energeticky plusová stavba tohoto druhu.

Budovy mají na střechách vedle instalací solárních panelů také zelené zahrady. V přízemí budovy se nachází 1200 m² obchodní ploch, které jsou sídlem pro eko-supermarket nebo „zeleně“ orientovanou GLS Bank. Sluneční loď poskytuje zázemí pro přibližně 25 tisíc lidí. Dům přilákal do regionu firmy z udržitelného průmyslu, což je také plusem pro místní ekonomiku i životní prostředí. Zelené bydlení je ve Freiburgu zastoupeno novou výstavbou pouze nízkoenergetických budov.

Solární projekty doplňuje také energetické využití městského odpadu, který se v tzv. metanizačních továrnách (bioplynových stanicích) přemění na metan. Město aktivně propaguje cyklistiku a chůzi jako způsob dopravy. Cyklisté zde mají až 300 kilometrů cyklostezek a cyklistika představuje 25 % veškeré dopravy po městě.

Prioritou pro Freiburg je zelené městské plánování a téměř polovina města zůstává chráněnou přírodní oblastí, kde se mohou obyvatelé procházet v parcích, lesích a na volných zelených plochách. A dát si k tomu mohou kávu z recyklovatelného kelímku, který je k dostání v městské kavárenské síti.

Kodaň

Dánské hlavní město je vyhlášené pro svou cyklistickou infrastrukturu, jinými slovy zde prostě všichni jezdí na kolech a až sem přijede, budete si muset zřejmě také jedno půjčit. Nebojte se, je to zdarma. Kodaň se také zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2025. V současnosti je městský systém poháněn obnovitelnou energií (větrnou a solární) a uhelnými elektrárnami, které plánuje pro splnění svého závazku vyměnit za elektrárny na biomasu. Voda z kodaňského přístavu, který je obyvatelům přístupný i ke koupání, je využívána ke chlazení v městských budovách, kancelářích, hotelech nebo data centrech.

Město stále investuje do vylepšování infrastruktury, městské autobusy jezdí na biopalivo, staví se nové cyklistické trasy oddělené od silnice a do roku 2025 budou po městě snad jezdit všichni pouze na kole nebo chodit pěšky. Důležitou součástí kodaňského přístupu jsou také inovace. Ve spolupráci s univerzitami, soukromými společnostmi a neziskovými organizacemi město stále rozvíjí své zelené aktivity. Například vyčištěním městského přístavu se podařilo podpořit lokální podniky a vytvořit nová pracovní místa. Město také věnuje péči osvětovým kampaním a podpůrným programům, například zavedlo finanční pobídky pro recyklaci plastových lahví nebo slevu na daních při přechodu na hybridní a elektrické automobily.

Za návštěvu určitě stojí také kodaňská bývalá přístavní čtvrť, která se postupně proměňuje na atraktivní místo k životu. Za zmínku stojí novostavba solární školy, o které jsme psali zde.

Stockholm

Švédská metropole získala v roce 2010 cenu European Green Capital od Evropské komise za svůj odpovědný přístup k životnímu prostředí. Cenu získala za zavedení ekologických aspektů do městského plánování a za závazek být do roku 2050 město nezávisléna fosilních palivech. Až 40 % města je tvořeno parky a zahradami, jejichž součástí je také Ecopark – první národní městský park s rozlohou 27 km².

Stockholmští cyklisté mohou využívat 760 km cyklostezek, k jejichž využívání má obyvatele města motivovat zavedené parkovací mýtné za vjezd autem do centra. Mýtné podpořilo také využívání veřejné dopravy, jež je pro obyvatele snadno fyzicky i finančně dostupná a povedlo se tak od roku 1990 snížit produkci oxidu uhličitého o 25 %. Městské autobusy jsou navíc poháněny biopalivem z odpadového dřeva a dalších odpadních materiálů.

Växjö

Další švédské město Växjö má sice pouze okolo 100 tisíc obyvatel, ale v roce 1996 se jako první město na světě zavázalo k tomu, stát se nezávislým na fosilních palivech. Tento závazek by měl být sice splněn až do roku 2050, ale město jej aktivně plní již teď. Växjö je díky své poloze a městskému plánování skutečně zeleným městem. Obyvatelé Växjö žijí ve městě, jehož centrum je z velké části obklopeno zelení a lesním porostem, což podporuje využívání cyklistiky a pěší chůze k mobilitě.

Městský systém je poháněn energií produkovanou z biomasy, tu dodávají okolní lesy. Podle městské samosprávy je až 40 % produkce elektřiny a 80 % tepla pokryto právě spalováním biomasy z okolních lesů. Samospráva navíc pracuje s tzv. ecoBudgetem, který je určen na pokrytí městských programů obnovitelné energie, nakládání s odpady a jejich recyklaci a pro program zeleného bydlení. Tento program je určen pro domácnosti, které nejsou připojeny na centrální vytápění a pro výstavbu nových dřevěných pasivních domů, jež využívají inteligentní měření spotřeby elektřiny, následují přísné standardy pro kvalitu vzduchu a větrání v domech, a zahrnuje také školení energetické účinnosti pro místní stavitele.

Zurich

Na první příčce žebříčku Sustainable Cities Index za rok 2016 se umístil švýcarský Zurich. Žebříček zohledňuje tři faktory – kvalitu života obyvatel, ekologický faktor a ekonomickou prosperitu. Město se zavázalo investovat do obnovitelné energie a energetické účinnosti a vede program 2000-Watt Society, který má za cíl snížit spotřebu v rozvinutých zemích do roku 2050 tak, aby rozvojové země mohly zvýšit svoji životní úroveň.

Každý občan by měl tak ročně využít pouze 2000 wattů pro svoji potřebu. V Zurichu se zaměřili zejména na transformaci systému veřejné dopravy. Město zásadně omezilo počet parkovacích míst s cílem snížit produkci emisí a podpořit využívání veřejné dopravy, jejíž linky jsou výborně propojeny a jsou dostupné pro pěší. Zurich je také označován za ekonomické a inovativní centrum Evropy s vysokou produktivitou a malými výrobními náklady.

Zdroje: activesustainability.com, matadornetwork.com, theculturetrip.com, greencitytimes.com, theguardian.com, arcadis.com, travelguide.michelin.com