Myslivci přijdou o lovecký monopol. Novela otevře honitby i vlastníkům lesů

Novela o myslivosti prospěje českým lesům, usnadní lov přemnožené zvěře a výrazně digitalizuje zastaralé tradiční odvětví, chválí zástupci sdružených organizací.

Další posun v projednávané myslivecké novele prosadil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nově by aktualizace zákona vedla k plánování lovu podle míry poškození lesů, posílila by práva vlastníků, a to v povolení lovu na vlastním pozemku, snížila by minimální velikost honitby a sjednotila by ochranu ohrožených živočichů vyjmutím ze seznamu lovné zvěře.

Asociace soukromých zemědělců novelu vítá a vnímá jako kompromis. „Důležité je také, aby ministr Výborný nyní pomohl proces předložení a schválení novely co nejvíce urychlit, aby se předešlo tomu, že kvůli očekávaným průtahům v Poslanecké sněmovně opět nebude schválen,“ komentují ve svém prohlášení.

„Selhání poslanců v předchozím volebním období, když nakonec neschválili novelu mysliveckého zákona, se našim lesům i nám všem krutě vymstilo. Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který zvěři tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun. Mladé stromky vysázené za milardové dotace končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře,“ říká Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA.

Přemnožená zvěř likviduje české lesy a myslivci na ni nestačí

Dlouhodobým problémem českých lesů je nedostatek myslivců, kteří jako jediní mohou zvěř legálně regulovat. Mnoho myslivců navíc patří do starších věkových kategorií a nezvládají plnit zadaný odstřel. Motivace mladých ale chybí.

„Tento trend je patrný napříč celou Evropou, kdy populace myslivců stárne a chuť mladých lidí zapojit se do provádění výkonu práva myslivosti je malá. Novela přináší digitalizaci celého systému, což může být jedním z motivačních prvků, jak dát prostor mladším generacím zapojit se do myslivosti,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Kubálková.

Že by pouze digitalizace starého systému byla platnou motivací mysliveckého řemesla rozporuje například lesník a myslivec Karel Picura. „Digitalizace spíš odradí těch pár starších, a mladé rozhodně nenažene,“ kritizuje. Aby se o myslivost zvýšil zájem, musely by podle něj být motivace jiné.

Kromě velmi přemnožených prasat, za které ministerstvo zemědělství nyní vyplácí dva tisíce korun za dospělý kus, je v českých lesích velkým problémem zavlečený a invazivní jelen sika, který decimuje populaci místního jelena evropského a také daněk evropský. Ministerstvo se dlouhodobě snaží podporovat vyšší odstřel dotacemi a finančními odměnami, chybí ale myslivci. Mnohdy navíc nestíhají ani své povinné kvóty.

Střelba ve vlastním lese povolena

Jednou z funkčních motivací by ale mohla být další změna, ke které se v novele schyluje. „Novela zákona o myslivosti obsahuje ustanovení podle kterého osoby, které lesnicky či zemědělsky hospodaří v honitbě (popřípadě vlastníky, kteří si toto právo vymezí v nájemní smlouvě) na více než 30 hektarech souvislých honebních pozemků, budou mít právo na vydání povolenky k lovu, a to na jednu povolenku za každých započatých 30 hektarů obhospodařovaných pozemků,“ uvádí pro Obnovitelně.cz Kubálková.

Jinými slovy, vlastník či nájemce pozemku bude při splnění podmínek smět na svém spravovaném pozemku lovit. Tato výsada byla doposud určena pouze myslivcům. „Lovit budou moci siku a prase divoké bez omezení a u ostatních druhů spárkaté zvěře samice a mláďata, a to až do naplnění plánu lovu,“ vysvětluje Kubálková.

Vlastník si tak nově bude smět chránit svůj les či plodiny na poli před případnými škodami způsobenými okusem zvěří. Má to ale i svůj, poměrně logický, háček. Ve chvíli, kdy splní zákonem dané podmínky pro udělený lovecké povolenky, je za stav zvěře na svém (či svěřeném) pozemku zodpovědný sám. Přijde tak o případné náhrady za škody způsobené zvěří a ulovená zvěř bude patřit uživateli honitby.

Všechny osoby, které budou žádat o loveckou povolenku, budou muset mít lovecký lístek, tedy myslivecké zkoušky, zbrojní průkaz a další zákonem dané náležitosti. „Škoda, že se to nebude týkat i drobných honiteb, kolem dvou, tří hektarů. Přitáhlo by to daleko více lidí,“ dodává pro Obnovitelně.cz Picura, který jinak novelu vnímá jako pozitivní krok.

Zmenšení honiteb uvolní místa novým myslivcům

Právě velikost jednotlivých honiteb je dalším projednávaným bodem novely. Minimální velikost honitby je v současnosti 500 hektarů. To je i v porovnání se sousedními státy poměrně hodně. Například v Německu je minimální rozměr honitby 150 hektarů a v Rakousku 115 hektarů.

Asociace soukromých zemědělců by zmenšení honiteb uvítala, stejně tak jako Picura. „Byl by to rozhodně pozitivní faktor, protože by to umožnilo více lidem starat se o jednotlivé honitby. Jeden myslivec na 500 nebo i 250 hektarů je málo,“ říká. Podle statistik je navíc průměrná česká honitba větší než tisíc hektarů, v Krušných horách je to například kolem patnácti set hektarů a také je to území, kde je registrováno nejvíce škod způsobených spárkatou zvěří.

Českomoravská myslivecká jednota je ale dlouhodobě proti, podle jejích výzkumů velikost honitby na zvěř spárkaté zvěře nemá v ani v zahraničí vliv. „Jako rozhodující nástroj projednávané novely proto vnímáme mechanismus prokazatelného vykazování ulovených kusů zvěře, který zajistí přehled o plnění stanoveného plánu lovu s možností jeho následného navyšování v závislosti na míře poškození lesa, což je další navrhovaná a zcela zásadní změna v přístupu k mysliveckému hospodaření,“ komentují myslivci další bod novely, kterým je povinnost všechny ulovené kusy i lépe dokumentovat, což souvisí i s budoucí digitalizací.

Doposud totiž stačilo zastřeleného jedince „zapsat“. Protože ne všichni myslivci dokázali plnit plány lovu, nebyl tak problém záznamy upravit a nedodržení plánu lovu nepřiznávali. Nově by byli mimo jiné povinni každého zastřeleného jedince vyfotografovat.

„Držitelů loveckých lístků je 88 793, takže na jednoho držitele loveckého lístku připadá 77,57 hektarů. Odhaduji, že minimálně polovina držitelů loveckých lístků lovit nechodí, takže poměr je mnohem horší. K tomu věkový průměr lidí věnujících se myslivosti je někde kolem 60 let a myslivci každý rok ubývají. Snížení minimální výměry honiteb by mohlo pomoci mnoho problémů naší myslivosti vyřešit, jen je potřeba zahodit předsudky a začít myslet s otevřenou myslí,“ uvádí Daniel Pitek, předseda PS pro lesy a myslivost ASZ ČR.

Foto: Unsplash