Nová protierozní pravidla se odkládají. Na záchranu české půdy bylo přitom už včera pozdě
Poznámka nově zvoleného ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích vzbudila rozruch. Že považoval pozastavení protierozních opatření za pozitivní krok, překvapilo ekology.
Kristýna Čermáková
28. 8. 2023
Problémy s půdou má Česká republika kvůli intenzivnímu nešetrnému zemědělství i hospodářství dlouhodobě. O nápravu usiluje několik organizací a protierozní vyhláška ležela několik let na stole i Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Realizace protierozních opatření ale pokulhávají.
Důkazem toho je výrok ministra zemědělství Marka Výborného, který ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí oslavoval pozastavení platnosti vyhlášek o další rok. „Důležitá pozitivní informace pro české zemědělce. Po dohodě s MŽP a Petrem Hladíkem se platnost nových protierozních pravidel odkládá o rok, tedy platit budou až od léta 2024. Letos je tedy možné sít dle dosavadních pravidel a plánů,“ hlásil ve svém tweetu, když úřad schválil nové rozšíření dosavadních opatření.
Opatření, která jsou v platnosti od roku 2021, přitom samo o sobě nejsou dostačující. Podle zástupce Hnutí DUHA Martina Rexy vyhláška problém s erozí příliš neřeší. „Vyhláška se řídí systémem Monitoringu eroze, který však zachytí jen zlomek erozních událostí, dle odhadu VÚMOP jen jedno až osm procent případů. Reálně tedy nedochází k 200 až 400 erozním událostem ročně, jak to dle Monitoringu vypadá, ale k řádově tisícům až desetitisícům událostí.“
Rexa proto vyhlášku nepovažuje za efektivní. Řešením situace by bylo vylepšení současných nedostatečně účinných preventivních nástrojů, což jsou primárně podmínky zemědělských dotací.
„Zde protierozní vyhláška sehrála pozitivní roli alespoň v tom, že kvůli sjednocení přístupu k maximální ztrátě půdy se nyní provádí úprava protierozních opatření, která se rozšíří ze zhruba 25 procent na 60 procent půdy a pokryjí tak většinu erozně ohrožené půdy. Je však třeba zajistit, aby byla protierozní opatření, kterými bude možné podmínky plnit, skutečně efektivní, což nyní není vždy skutečností,“ uvedl Rexa.
Martin Smetana z Nadace Partnerství a projektu Živá půda dodává, že eroze se vyskytuje i na pozemcích, které „papírově“ ohrožené erozí být nemají. „Základem je zdravá půda, ideálně obhospodařovaná v režimu regenerativního zemědělství,“ říká.
Nové opatření ohrožené plochy rozšíří, problém ale nevyřeší
I na základě kritik ze strany ekologů a odborníků proto měla letos vejít do platnosti nová pravidla, jak ohroženou půdu chránit. V červenci při oficiálním zveřejnění tiskové zprávy ministr Výborný uvedl, že prosazuje šetrnější hospodaření na erozně ohrožených polích.
„Udržitelné zemědělství totiž nevyčerpává půdu a je ekonomicky životaschopné. Rozumné a odpovědné hospodaření je dnešní trend a vychází i z nové unijní politiky. Musíme myslet na to, aby zdroje využívané v současnosti mohly sloužit i budoucím generacím,“ uvedl Výborný v tiskové zprávě.
To kladně přijalo i Hnutí DUHA. „Vítáme, že se ministři Petr Hladík a Marek Výborný dohodli na rozšíření erozně ohrožených ploch v rámci podmínek zemědělských dotací. Dosavadní nastavení nereflektovalo reálné erozní ohrožení, které hrozí více než polovině české půdy,“ uvedl Rexa.
Připomenul také, že řešení, které nabídlo ministerstvo zemědělství, myslí pouze na ochranu před vodní erozí. „Na co zatím stále čekáme, je ale ochrana před větrnou erozí, která se pod dopady klimatických změn stává také stále větší hrozbou. Ministři by tedy měli urychleně přijít také s návrhem řešení větrné eroze, která dnes ohrožuje již 37 procent půdy.”
Nezbytné opatření, na které se čeká od zveřejnění vyhlášky v roce 2021, ale nabyde na platnosti až s podzimním výsevem v roce 2024, což ministr Výborný komentoval jako pozitivní zprávu pro české zemědělce. Na ochranu půdy bylo ale i včera pozdě.
„Tweet ministra Výborného nás velmi nepříjemně překvapil a považujeme ho od nového ministra za nešťastný. Nedostatečnou ochranu půdy po další rok prezentoval jako pozitivní informaci. Jako by péče o půdu a zájem zemědělců byly dvě odlišné věci. To podle nás skutečně není cesta vpřed, která nás posune v adaptaci na dopady klimatických změn, kvůli které nás čeká stále víc extrémního počasí včetně intenzivnějších přívalových dešťů,“ kritizují zástupci Hnutí DUHA.
Často stačí k úspěchu drobná změna, osvěta je základ
Ačkoliv uplatněním vyhlášky i jejího dodatku v roce 2024 protierozní proces o mnoho efektivnější nebude, protierozní opatření by měli zemědělci dělat primárně kvůli sobě. Kvalitní půda, která je schopná vodu zadržet, místo aby ji posouvala dále do údolí, je nedocenitelná. Z dlouhodobého hlediska bude navíc schopnost zádrže vody důležitější než nyní.
Podle zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavla Pešouta na to již mnoho zemědělců myslí samostatně. Řada z nich sice smýšlí ještě postaru a na dopad nešetrného hospodaření na krajinu nemyslí, nemalá skupina ale sama od sebe začíná uvažovat v širších a dlouhodobějších horizontech. Při tiskové konferenci k novele zákona o ochraně přírody se Pešout vyjádřil, že ačkoliv jsou zemědělci často házeni do jednoho pytle jako škůdci krajiny, řada z nich má zájem o změnu.
„Vnímají krajinu kolem sebe a vědí, že své hospodářství budou jednou předávat svým potomkům a mají snahu se o to starat správně. A právě tahle skupina lidí je čím dál tím větší sama od sebe,“ řekl Pešout. Základem je ale osvěta.
Projekt Živá půda připravil platformu o regenerativním zemědělství, kde si zájemci o informace přijdou na své. Kromě návodů na oživení půdy pomocí mulče, meziplodin, zatravňování či agrolesnictví, poradí experti také se získáním dotací či pachtovní smlouvou.
Foto: Farmář Ježek, se souhlasem