Bez obřích skladů, nákupních center i solárních parků. Hladík chce více chránit nejúrodnější půdu

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by už napříště neměla vznikat rozsáhlá logistická a nákupní centra a také fotovoltaické elektrárny.

Pavel Baroch

28. 4. 2023

Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z dílny Ministerstva životního prostředí.

I když se zastavěná plocha postupně zmenšuje, i tak platí, že se za posledních dvacet let zabralo každý den v průměru 8 hektarů zemědělské půdy. Pro lepší představu: je to stejné, jako kdyby denně zmizela plocha bezmála dvou Václavských náměstí, které má něco přes 4 hektary.

Česko proto podle Ministerstva životního prostředí potřebuje posílit ochranu zemědělské půdy, a to včetně její schopnosti uchovávat vodu a živiny. Proto připravilo novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Počítá s tím, že by se na nejkvalitnější zemědělské půdě už nesměly stavět velké distribuční sklady, nákupní centra, ale také solární parky.

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vzhledem k tomu, že půda je cenná nejen pro úrodu, ale také pro své mimoprodukční funkce, nově by se součástí zemědělských ploch měly stát krajinné prvky, jako jsou skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady.

Vládní koalice se ve svém programovém prohlášení zavázala, že „omezí degradaci půdy a zpomalí úbytek zemědělského půdního fondu“ a že „v první polovině roku 2023 předloží novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s cílem začlenění krajinných prvků do zemědělské krajiny, zpřísnění záborů kvalitní zemědělské půdy a podpory přirozené obnovy území po těžbě nerostných surovin“.

Ochrana půdy l. a ll. třídy

Produkčně nejhodnotnější zemědělská půda na území České republiky je zařazená do I. a ll. třídy ochrany – podle Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Novela zákona zavádí zákaz využívat tyto pozemky „pro záměr obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar“ a pro fotovoltaické elektrárny.

Vyplatí se vám střešní solární elektrárna? Spočítejte si úsporu

Předloha současně počítá s přechodným ustanovením, podle něhož bude možné do pěti let od nabytí účinnosti zákona dostavět už připravené projekty logistických nebo nákupních center. Fotovoltaika, která už na nejcennější půdě stojí, bude muset být po vypršení úředního povolení rozebrána. A nově už na těchto pozemcích nebude povolována.

„Panely tak nebude možné umístit přímo na půdy zařazené do I. a ll. třídy ochrany. Solární elektrárny, které na této půdě mají povolený dočasný zábor, by po jeho vypršení měly skončit,“ konstatoval ministr Petr Hladík.

Tento záměr ale kritizuje Solární asociace, podle níž by se tak stát zbavil nemalého výkonu čistých zdrojů energie, které i po vypršení povolení a veřejné podpory mohou produkovat levnou elektřinu. A přitom tyto solární parky zabírají jen několik stovek hektarů. „V hektarech málo, v megawattech hodně,“ řekl Obnovitelně.cz výkonný ředitel asociace Jan Krčmář.

Podle jeho prvního hrubého odhadu se novela zákona týká fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu pět set až tisíc megawatt. Krčmář dodal, že tento výkon bude republice výrazně chybět. Navíc vzniknou stovky tun elektroodpadu, i když by elektrárny ještě mohly dlouhé roky vyrábět elektřinu za bezkonkurenční cenu. Dodal, že půda pod fotovoltaickými panely se neznehodnocuje, ale naopak se ještě zkvalitňuje.

Podporované dřeviny

Pomoci zemědělské půdě mají krajinné prvky typu skupiny dřevin, ale i solitérních stromů nebo mokřadů. Plní protierozní a hydrologickou funkci, pozitivně prospívají biodiverzitě krajiny a také umožňují lépe zvládat negativní dopady klimatické změny.

Připravovaná úprava zákona chce proto podle ministra Hladíka zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy. A z toho důvodu se upravuje definice zemědělského půdního fondu, aby lépe reflektoval nejenom produkční, ale i ekologickou hodnotu zemědělské půdy.

Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází. Nebude tak nutné žádat o vyjmutí z půdního fondu při jejich zakládání, což sníží administrativní zátěž, ale také peníze žadatele. A navíc se na tyto krajinné prvky budou moci získávat dotace.

„Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny,“ řekl ministr Hladík.

„Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jenom omezeně. I to naší novelou zákona chceme napravit.“

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay