Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 tisíc korun. Stačí přestat plýtvat s jídlem
Zbytečně nevyhazovat pečivo, zeleninu a další potraviny do koše se vyplatí. Rodina se dvěma dětmi může za rok ušetřit přibližně 14 tisíc korun, jak ukázal výpočet Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo.
Pavel Baroch
29. 3. 2023
Ceny potravin v uplynulém roce vyletěly vzhůru, například vejce nebo cukr zdražily podle Českého statistického úřadu téměř na dvojnásobek. A ani letos to na žádné zásadní zlevnění nevypadá. Přesto existuje zdánlivě jednoduchá možnost, jak na potravinách ušetřit poměrně nemalé peníze – přestat s jejich plýtváním.
Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo nyní sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Vyplývá z něj, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 korun.
Půl metráku v popelnicích
Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici.
„Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu,“ uvedla Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně. Výsledná hodnota je 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti.
Odborná asistentka na pražské Vysoké škole ekonomické Veronika Mokrejšová pak v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin zohlednila mnoho aspektů a proměnných. Například údaje Českého statistického úřadu o tom, kolik potravin české domácnosti spotřebují a kolik za ně utratí peněz.
Badatelé mysleli také na složení nákupního košíku, protože s dražšími potravinami se obecně plýtvá méně a rychle se kazícími zase více. „Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech Mendelovy univerzity bylo možné do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety,“ uvedla Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?
Výpočet zohlednil rovněž inflaci včetně výhledu České národní banky pro letošní rok nebo kvalifikovaný odhad toho, že už loni domácnosti do určité míry plýtvání jídlem omezily.
Potravinové skleníkové plyny
Z tohoto složitého výpočtu vznikla suma za vyplýtvané potraviny. Lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3 519 korun na obyvatele. U rodiny se dvěma dětmi tak výsledná suma mírně převyšuje 14 tisíc korun.
Iniciativa Zachraň jídlo bude s těmito údaji pracovat při komunikaci se spotřebiteli. „Na září opět chystáme měsíční výzvu Září proti plýtvání, která spotřebitele upozorňuje na negativní aspekty vyhazování potravin a nabízí jim tipy, jak plýtvání snížit,“ konstatovala spoluzakladatelka spolku Anna Strejcová.
Vedle finanční stránky má ale zbytečné vyhazování jídla také vliv na změnu klimatu. „OSN odhaduje, že plýtvání potravinami vytváří osm až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů,“ upozornila Strejcová. Její spolek si nedávno připomněl roční výročí projektu Zachraň oběd, díky němuž se podařilo předat 17 tisíc porcí plnohodnotného poledního jídla k lidem, kteří si ho nemohou dovolit.
Smyslem akce je zachraňovat jídlo z firemních jídelen, které zbylo a které by jinak skončilo v koši. I přes snahu kuchařů odpad minimalizovat téměř vždy něco zbyde. „Z našich zkušeností jde o přibližně deset porcí v každé jídelně denně. Do vařených pokrmů už se investovalo maximum energie (na vypěstování, zpracování, dopravu i vaření), tak proč ho vyhazovat, když může pomoct lidem v tíživé situaci?“ uvedl spolek, který v polovině loňského března rychle zareagoval na nápor uprchlíků z Ukrajiny.
„Podařilo se nám navázat spolupráci s logistickou firmou DoDo, která nabídla své služby pro bono, a propojili jsme kantýny s vybranými ubytovacími centry. Nyní projekt slouží charitám v Praze, které pomáhají lidem v nouzi, ať už jsou to matky s dětmi, senioři, klienti azylových domů a podobně,“ uvedl spolek, https://zachranobed.cz/ který by chtěl projekt rozšířit i do dalších měst.
Vzdělání školáků
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně spolu s hlavním městem Praha zase v únoru spustily vzdělávací projekt Smart Food, který má odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla. Zatím se do něj zapojilo pět vybraných pražských škol.
Autoři připomněli, že se Evropská unie zavázala snížit do roku 2030 plýtvání potravinami o 50 procent, tedy o 44 milionů tun jídla. Jídlo do koše přitom v celém řetězci nejvíce odhazují koneční spotřebitelé.
„Projekt proto reaguje na tuto výzvu a předkládá účinný vzdělávací komunikační nástroj k oslovení žáků a nepřímo také domácností. Cílem je dětem zábavnou formou vysvětlit, proč je nutné přestat plýtvat jídlem a jak toho jednoduše dosáhnout,“ konstatoval děkan pedagogické fakulty Michal Nedělka.
Snahou výzkumníků je nejenom poskytnout ucelený soubor poznatků o plýtvání potravinami a poskytnout podklady pro snižování potravinového odpadu, ale zaměřit se také na skutečný efekt. „Snahou je srovnání výchozích postojů a znalostí zapojených dětí k problematice plýtvání potravinami před a po intervenci, tedy jestli můžeme sledovat změnu v oblasti postojů a znalostí,“ dodala Lucie Veselá, jedna z autorek projektu z Mendelovy univerzity.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay