Otrávená Bečva dva roky po katastrofě: úřady selhaly, viník stále neznámý

Otrava řeky Bečvy není pouze jednou z největších ekologických katastrof posledních desetiletí v Česku, ale stal se z ní rovněž symbol neschopnosti úřadů najít viníka.

20. září uplynuly dva roky, co patrně kyanid otrávil asi čtyřicetikilometrový úsek tohoto vodního toku a zahubil minimálně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů zvířat. Viník je stále neznámý. A zdá se málo pravděpodobné, že se ho někdy podaří najít.

Státní zástupce sice na konci března na základě policejního vyšetřování obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Oldřicha Havelku, ale okresní soud ve Vsetíně v květnu odmítl zahájit hlavní líčení kvůli nedostatečným důkazům – a vrátil spis žalobci, respektive vyšetřovatelům. „Není to s čistým srdcem možné poslat do hlavního líčení, protože z toho spisu a obžaloby nevyplývají důvody pro podání obžaloby,“ zdůvodnil postup předseda vsetínského soudu Pavel Kotrady. Státní zástupce podal proti tomuto rozhodnutí stížnost, o které ale zatím nebylo rozhodnuto.

„Obrátila jsem se proto na státní zastupitelství s dotazem, kdy můžeme očekávat další posuny v případu, které nebudou zpomalovány procesním ping pongem," uvedla u příležitosti druhého výročí ekologické katastrofy senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která se v kauze od počátku angažuje. Seitlová si současně posteskla, že tyto procesní záležitosti prodlužují řízení a že nalezení viníka je stále v nedohlednu.

„V den havárie zasahující neodebrali klíčové vzorky a neměli přehled o výpustích do Bečvy. Na tento problém a na mnohé další, které se projevily, jsem upozornila ve své Závěrečné zprávě, ale také na několika tiskovkách. Jde totiž o můj region. Záleží mi na tom, aby byly naše řeky chráněny. I proto jsem se přidala k rybářům a organizaci Frank Bold v iniciativě k zahájení řízení o nápravných opatřeních s Českou inspekcí životního prostředí. Řízení stále běží, a pokud budou rybáři úspěšní, půjde o první využití tohoto zákona v praxi," uvedla místopředsedkyně Senátu.

Také ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) už příliš nevěří tomu, že by mohl být pachatel dopaden. „Je to věcí trestního řízení, do kterého nemohu nijak zasahovat. Ovšem z podkladů, které mám, vím, že přímé důkazy chybí. Nakolik se na základě nepřímých důkazů podaří někoho obvinit, to si nejsem jistá. Ukazuje to, že státní zástupce a soud mají trochu jiný názor na předložené znalecké posudky. Aniž bych byla znalec trestního řízení, mám velké pochybnosti o tom, co se povede prokázat,“ řekla Hubáčková v rozhovoru pro Týdeník Forum.

Kritika tří profesorů

Velmi ostře se k vyšetřování otravy Bečvy vyjádřili ve společném prohlášení tři přední čeští profesoři, kteří se v případu rovněž dlouhodobě angažují. A to včetně praktických pokusů v řece, studia znaleckých posudků a odhalování faktických chyb ve vyšetřování: Jakub Hruška, Ivan Holoubek a Blahoslav Maršálek.

Ve své zprávě hovoří o „neuvěřitelně zpackaném vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky,“ což má za následek, že „viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.“ Připomněli, že dosavadní vyšetřovací verze, tedy že toxiny (pravděpodobně kyanidy) se do Bečvy dostaly takzvaným rožnovským kanálem, pak se mnoho hodin nepozorovaně pohybovaly při pravém břehu Bečvy, a teprve 3,5 kilometru po proudu začala otrava najednou v celé šíři řeky, je z fyzikálně-chemického a toxikologického hlediska absurdní.

„Na Bečvě zřejmě v době otravy podle vyšetřovacího spisu přestaly platit přírodní zákony. Vlastním pokusem jsme ukázali, že látky z rožnovského kanálu jsou plně rozmíchány v celém profilu Bečvy již pod prvním jezem po 820 metrech od ústí rožnovského kanálu do Bečvy. Mrtvé ryby by se musely objevit již zde, a nikoliv až po dalších skoro třech kilometrech,“ konstatoval profesor Hruška. Vědci kritizují, že policie od počátku vyšetřovala pouze jednu variantu, tedy právě zmiňovaný výtok z rožnovského kanálu.

To, že přímo nad místem otravy u Bečvy stojí chemička DEZA, podle nich policie zcela opominula. „Nezastírejme si, že kauza má i politický rozměr, protože DEZA patří do svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše. Přestože otrava jistě nebyla úmyslná, mohla autocenzura vyšetřovacích orgánů sehrát svou roli,“ konstatovali profesoři. Podle Blahoslava Maršálka byly uplynulé dva roky obdobím velké frustrace, která u odborníků bohužel stále trvá. „Proto doufám, že okresní soud ve Vsetíně vrátí kauzu k došetření policii, a ta začne zkoumat i další možné varianty otravy,“ uvedl Maršálek.

Rybářův dopis politikům

Třem profesorům vadí také přístup současné vládní koalice. „Bohužel ale ani současná vláda tuto bezprecedentní otravu příliš neřeší. Nejen její vznik a nalezení viníka, ale ani úpravu zákonů, které by měly zamezit tomu, aby se zpackané vyšetřování nemohlo opakovat. K tomu je potřeba novelizovat vodní zákon, zákon o předcházení ekologické újmě a zřetelněji vymezit pravidla krizového řízení,“ píše se v jejich zprávě k druhému výročí otravy Bečvy.

Havárie podle nich také ukázala na nedostatky v identifikaci zdrojů znečištění řek, kde chybí údaje využitelné v případě havárií i pro zodpovědný management povodí. Na svých místech stále sedí ti, kteří v šetření například podle názoru řady bývalých zaměstnanců inspekce zřetelně chybovali. Třeba současný ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. Ten, ačkoliv jakékoliv pochybení inspekce opakovaně odmítl, už před prázdninami konstatoval, že do konce roku rezignuje. Postup úředníků zkritizovala i Sněmovní komise.

„Jsme znepokojeni tím, že negativní zkušenosti z této havárie nebyly využity k detailní inventuře možných zdrojů znečištění, k zefektivnění postupů v případě havárií a příslušným legislativním úpravám. Znepokojující je také skutečnost, že policejní vyšetřování bylo vedeno tak jednostranně,“ řekl profesor Holoubek.

V podobném duchu se nese rovněž otevřený dopis rybáře Stanislava Pernického vrcholným českým politikům včetně ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové. Pernický byl jako jeden z prvních u havárie na Bečvě a za svou angažovanost v této kauze dostal prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška.

„Když jsem vás začátkem tohoto roku žádal, abyste ke cause Bečva zřídili opět parlamentní vyšetřovací komisi a posunuli se tak v řešení tohoto smutného případu o kousek dál, ubezpečovali jste mě, že tato komise již není potřebná, protože jste schopni se mezi jednotlivými ministerstvy domluvit, když jsou obsazena zástupci koalice SPOLU, leč stále se nic neděje,“ napsal Pernický. „Žádám vás proto, abyste konečně začali naplňovat vaše předvolební sliby.“

Zákon projedná vláda

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že slibovaná novela vodního zákona by měla být předložena vládě na konci října. Předloha má například lépe vymezit role záchranných složek, České inspekce životního prostředí či vodoprávních úřadů při řešení podobných havárií. Po projednání vládním kabinetem se novelou budou zabývat poslanci a senátoři.

„Havárie na Bečvě upozornila na mnoho nedostatků našeho právního řádu, které je třeba napravit, abychom příště mohli postupovat rychleji a lépe. Jedině tak můžeme životní prostředí chránit a zajistit, aby viník vždy nesl odpovědnost. Projednávala jsem mnoho bodů vodního zákona, které je třeba změnit,“ konstatovala místopředsedkyně horní komory parlamentu Jitka Seitlová.

„Doufejme, že bude havárie na Bečvě poučením do budoucna, obnova populace ryb stále probíhá a není jednoduchá. Musíme o vodu pečovat, je to základ života,“ dodala senátorka.

Foto: Český rybářský svaz