Martin Prax | 10. 7. 2022

Merkelová nechala stát Německo v dešti, opřel se ministr Habeck do bývalé kancléřky

Německo se musí vyrovnávat s nezvládnutou energetickou politikou bývalé vlády: ta se sice hlásila k ochraně klimatu, ale podcenila aspekt energetické bezpečnosti. Závislost na ruském plynu nyní silně ohrožuje německou ekonomiku i tamní spotřebitele.

„Nemůžete se fotit před ledovci a zapomenout, že ledovce tají. Rozhodnutí o klimatu nebyla podpořena opatřeními, takže nechala Německo stát v dešti a narostla závislost na ruských fosilních palivech,“ pronesl ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) kritickou řeč ve Spolkovém sněmu před tím, že prosadil legislativní změny, které mají urychlit německou transformaci energetiky a posílit energetickou bezpečnost země.

Součástí změn je především stanovení, že výstavba solárních a větrných elektráren je řešení ve veřejném zájmu. Spolkové země budou muset vyčlenit 2 procenta své plochy právě pro projekty větrných turbín. Nová pravidla také více podpoří stavbu solárních elektráren vedle dálničních sítí, plovoucí fotovoltaiky a bude možné realizovat agrovoltaiku na trvalých porostech (pokud nejsou dále jinak chráněny).

Obnovitelné zdroje mají již koncem tohoto desetiletí dosáhnout na 80procentní podíl v rámci německého elektrárenského mixu. Balíček změn také přináší osvobození spotřebitelů od poplatku za obnovitelné zdroje v ceně elektřiny a zvýhodňuje obce v přístupu k investicím do zelené energetiky. Projekty komunitních elektráren se nemusí účastnit aukcí o podporu a místní komunity budou mít snadnější přístup k finančnímu profitu z blízkých větrných parků či solárních elektráren.

Robert Habeck, německý ministr hospodářství
FOTO: BMWK

„Vedeme Německo do bezpečné budoucnosti z hlediska energetické politiky,“ dodal ministr Habeck k novým plánům v energetice. „Pokud bychom přijali tyto energetické impulsy před deseti lety, byli bychom dnes ve velmi odlišné pozici,“ dodal.

V praxi znamenají aktuální plány Německa zdvojnásobení výkonu větrné energie na pevnině na 115 gigawattů do roku 2030, od roku 2025 bude ročně přidáno 10 gigawattů. Téměř ztrojnásobení solární energie na 215 gigawattů do roku 2030, od roku 2026 bude ročně přidáno 22 gigawattů. Rozšíření pobřežní větrné energie na 30 gigawattů do roku 2030, 40 gigawattů do roku 2035 a 70 gigawattů do roku 2045.

Během první poloviny letošního roku pokryla zelená elektřina v Německu celých 49 procent dodávek. To je o 6 procentních bodů více než loni. Největším obnovitelným zdrojem byly pozemní větrné elektrárny (22 %), následované fotovoltaikou (12 %) a biomasou (8 %).

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Hrozba zastavení dodávek ruského plynu

Německo současně řeší problém s dodávkami zemního plynu. Jak jsme psali, během června klesl provoz plynovodu Nord Stream 1 o 60 procent. 11. července pak ruský Gazprom vypne potrubí úplně se zdůvodněním, že jde o nutný 10denní servisní zásah. Potrubí současně chybí turbína od společnosti Siemens, která byla odvezena na opravu do Kanady, kde zůstala kvůli sankcím vůči Rusku vyhlášeným po jeho agresi vůči Ukrajině. Německo má tak obavy, že Rusko nemusí plynovod opět spustit.

Ve velkém rozhovoru pro DLF, německý veřejnoprávní rozhlas, uvedl Habeck, že hrozbu zastavení dodávek plynu a následný přechod na krizové řízení považuje za „scénář politické noční můry“, který by otestoval soudržnost Německa. „Německo by bylo vystaveno zásadní zkoušce, jakou jsme dlouho nezažili. Proto tomuto scénáři musíme zabránit se vším, co máme." regoval na hrozbu dopadů ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) v rozhovoru pro DLF.

Ministr Habeck se snaží najít řešení, které by zachovalo sankční režim a současně umožnilo další provoz plynovodu. „Jsem první, kdo bojuje za další silný sankční balíček EU, ale silné sankce znamenají, že musí ublížit Rusku a Putinovi více než naší ekonomice,“ uvedl Habeck na vysvětlení, proč se snaží dostat turbínu zpět pro zajištění provozu klíčového plynovodu. V neděli 10. července pak Kanada uvedla, že turbínu vrátí do Evropy.

Němečtí Zelení po schválení zásadních změn pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve Spolkovém sněmu
FOTO: Die Grünen Bundestagsgruppe

Německo tak souběžně s rozvojem zelené energetiky rozbíhá kroky, které mají zajistit snížení spotřeby zemního plynu. Počítá se s dočasným zvýšením podílu uhlí (do jara 2024), ale také s úsporami energie. Ministr hospodářství Habeck vyzval spolkové země, aby učinily kroky pro snížení spotřeby tepla ve veřejných budovách. Vláda tak chce zajistit udržení termínu konce uhlí k roku 2030.

Každá zelená kilowatthodina se počítá

„Nyní je potřeba každá kilowatthodina obnovitelné energie, abychom byli schopni nahradit dovoz fosilních paliv,“ uvedl na adresu přijatých změn prezident Spolkového svazu pro obnovitelné zdroje Simone Peter. „Aby bylo možné přepnout na turbo v rozvoji zelené energetiky, je třeba podpořit všechny obnovitelné zdroje pomocí zjednodušení procesů při jejich výstavbě,“ dodává Peter na adresu potřebných dalších změn.

Průmyslový svaz zelených zdrojů pochválil změny za podmínky pro budoucí akceleraci rozvoje fotovoltaiky, efektivnější podpory pro solární střechy na komerčních budovách nebo za plán pro rozvoj vodíku vyráběného pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů (800 magawattů do roku 2023 a pak každý rok dalších 200 megawattů).

Autor: Martin Prax

FOTO: Die Grünen Bundestagsgruppe