Už žádné zbytečné dráty: jednotné nabíječky nejen pro mobily uspoří Evropanům až čtvrt miliardy eur ročně

Sjednocení nabíječek elektronických zařízení, na kterém se předběžně dohodly členské státy a Evropský parlament, může obyvatelům unie uspořit 250 milionů eur ročně (zhruba 6,2 miliardy Kč). Návrh počítá se sjednocením nabíjecích konektorů na standard USB-C u mobilních telefonů, tabletů, digitálních fotoaparátů, ručních videoherních konzolí, sluchátek, náhlavních souprav, přenosných reproduktorů, elektronických čteček, klávesnic, myší, přenosných navigačních systémů a pecek do uší. Později dojde také ke sjednocení nabíječek u přenosných počítačů (notebooků, ultrabooků apod.).

Ondřej Novák

10. 7. 2022

Ačkoliv bylo dosaženo předběžné dohody, návrh musí ještě schválit Evropská rada a Evropský parlament. V platnost vstoupí podle odhadů v roce 2024 v rámci malé elektroniky. U přenosných počítačů zřejmě až v roce 2026.

Evropská komise si od návrhu slibuje výraznou úsporu emisí CO2 a také produkce elektroodpadu. V roce 2020 spotřebitelé v EU koupili zhruba 420 milionů mobilních telefonů a jiných přenosných zařízení, přičemž třetina nakupujících se podle Komise potýkala s problémy kvůli nekompatibilitě nabíječek a za další samotné nabíječky utratí ročně přibližně 2,4 miliardy eur.

Cílem je, aby spotřebitelé nemuseli kvůli různým zařízením kupovat či používat různé nabíječky, což zpřehlední trh a sníží i objem vyprodukovaného elektroodpadu. Likvidované a nevyužité nabíječky totiž představují zhruba 11 tisíc tun elektroodpadu ročně. “Jedná se tedy o kombinaci snazší obsluhy pro spotřebitele, nižších provozních nákladů a zároveň prevence vzniku odpadů,” říká Juraj Krivošík, ředitel SEVEn, The Energy Efficiency Center.

Dohodu blokoval hlavně Apple

Evropská komise se o sjednocení nabíječek snaží už od roku 2009. Doposud byla spolupráce s výrobci postavená zejména na dobrovolné bázi a počet různých konektorů se za poslední desetiletí podařil snížit ze 30 na tři. Většina výrobců už dnes používá standard USB-C, některá zařízení mají pak konektor MicroUSB. Výjimku představuje firma Apple, která sice u přenosných počítačů a tabletů již využívá USB-C, ale její telefony stále spoléhají na konektor Lightning.

“Společnost se podle veřejných vyhlášení obávala, že "přísná regulace, která nařizuje pouze jeden typ konektoru, inovace spíše potlačuje, než aby je podporovala." Celkovým cílem této snahy ale je snížení množství elektronického odpadu,” upozorňuje Juraj Krivošík.

Argument s potlačením inovací odmítá i Evropská komise, podle které naopak návrh podpoří vývoj uživatelsky pohodlných technologií, které budou zároveň citlivé k životnímu prostředí. Jde například o rozvoj bezdrátového nabíjení, během kterého sice dochází k větším energetickým ztrátám, než při nabíjení kabelem, ale je uživatelsky přívětivé a zároveň je stále rozšířenější. Do budoucna tak EU zvažuje harmonizaci i v oblasti těchto technologií. Výrobci ale už dnes stále častěji využívají standard Qi, který zaručuje interoperabilitu bezdrátových nabíječek napříč produkty různých značek.

Ekodesign výrobků bude stále důležitější

Sjednocení nabíječek podle Krivošíka zapadá do širší evropské legislativy o ekodesignu elektronických výrobků. Ta stanovuje nejnižší povinné parametry v jednotlivých kategoriích co se týče opravitelnosti, energetické účinnosti nebo recyklovatelnosti

“Odhaduje se, že stávající legislativa o ekodesignu a o energetickém štítkování snížila v roce 2020 poptávku po primární energii v EU o 7 %, například včetně 16 mld. m3 zemního plynu. Více než 60 % úspor energie z těchto opatření v roce 2020 pocházelo z domácností, 24 % z odvětví služeb a 10 % z průmyslu,” dodává Krivošík. Sjednocení nejen nabíječek, ale i dalších parametrů elektronických zařízení tak pomůže snížit spotřebu energií i do budoucna.

V následujících letech se odborné studie budou podle Krivošíka zabývat i třeba pračkami a myčkami pro profesionální použití, radiátory, univerzálními napájecími zdroji (EPS), vysavači, zdroji tepla, klimatizacemi, počítači, set-top-boxy nebo elektromotory.

“Aktuálně je prostřednictvím 50 opatření o ekodesignu regulováno přibližně 30 skupin výrobků spojených se spotřebou energie. Vztahují se na miliardu výrobků každoročně uvedených na trh a denně mají přímé důsledky pro dodavatele, prodejce, podniky a spotřebitele. Přibližně polovina celkové spotřeby energie EU tak připadá na výrobky, na něž se vztahuje tento právní předpis,” upozorňuje Krivošík.Požadavky navíc podle Evropské komise (podle kalkulací cen energií před jejich nárůstem v loňském roce) povedou i k vytvoření 430 tisíc nových přímých pracovních míst do roku 2030.

Autor: Ondřej Novák

FOTO: Unsplash