Pavel Baroch | 16. 6. 2022

Vedro způsobené klimatickou změnou zabíjí v Praze dvakrát více lidí než dříve

Neobvyklé a četné vlny horka, které souvisejí se změnou klimatu,jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí - zejména ve městech s hustou zástavbou a nízkým podílem zeleně. Vědci zjistili, že riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích.

Vliv horka na úmrtnost v hlavním městě v letech 1982 až 2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil prestižní odborný časopis Urban Climate. Vlny horka představují podle expertů nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých.

V nově publikované studii vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (od května do září) v jednotlivých dekádách od osmdesátých let 20. století (1982 až 1989) do prvního desetiletí 21. století (2010 až 2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ konstatoval Aleš Urban, vedoucí expertního týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než dvacet stupňů,“ dodal vědec.

V roce 2015 zemřelo 250 lidí

Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil padesát úmrtí za rok, v poslední dekádě to bylo již devadesát případů.

„V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období,“ sdělil Aleš Urban. Dodal, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.

Jasný nárůst dopadu vln horka na úmrtnost vyvolává podle vědců a dalších odborníků nutnost adaptace měst na teplejší podnebí. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ zdůraznil Aleš Urban.

Závěry českých vědců odpovídají jiným odborným poznatkům. Odborný časopis Nature Climate Change vloni zveřejnil studii, podle níž více než třetina úmrtí způsobených horkem je aktuálně přímým důsledkem globálního oteplování. Podle autorů zemře kvůli tomu každý rok tisíce lidí. Jde přitom pouze vlny veder, další mrtví jsou důsledkem ničivých bouří nebo sucha.

Na výzkumu, na jehož výsledky upozornila Česká televize, se podílely desítky badatelů, kteří zmapovali horkem způsobená úmrtí z let 1991 až 2018 ve 732 městech po celém světě. Z nich 37 procent zavinily zvýšené teploty plynoucí z klimatických změn způsobených lidskou činností.

Podíl úmrtí spojených s globálním oteplováním byl podle autorů studie nejvyšší v jihoamerických městech. V brazilském Sao Paulu, kde žije přes deset milionů lidí, podle výzkumu na každý rok připadá 239 smrtí, které jsou důsledkem klimatických změn. Dalšími rizikovými zónami jsou v této souvislosti jižní Evropa a jižní Asie.

Pražský klimatický plán

Mnohá města se na dopady klimatických měst snaží reagovat a přizpůsobit se jim. Patří mezi ně i Praha, která vloni na jaře přijala vlastní klimatický plán do roku 2030. Boj proti suchu a klimatické změně se díky plánu stal jednou hlavních priorit Prahy. Například na květnovém jednání rozhodlo zastupitelstvo o podpoře 64 projektů městských částí, přičemž 55 z nich je vyloženě adaptačních s cílem zlepšit kvalitu života Pražanů.

V součtu bylo na všechny podpořené záměry rozděleno více než 160 milionů korun. Většinou jde o výsadbu zeleně, revitalizaci potoků a veřejných prostranství a obnovu stromořadí i cest v krajině. Devět projektů se týká udržitelné energetiky. Mezi podporované projekty patří například výsadba desítek tisíc stromů v krajinném parku Lítožnice, velmi sledovanou je stavba nového rybníka v Letenských sadech, který má čerpat vodu z Rudolfovy štoly z 16. století. Hotový by měl být v srpnu.

Hlavní město podporuje soukromé projekty, které jsou v souladu s pražskou adaptační strategií nebo zmiňovaným klimatickým plánem. Od začátku letošního roku tak bylo na grantech rozděleno 40 milionů korun. Jde o fyzické i právnické osoby, neziskové organizace, ale i právnické osoby zřizované jednotlivými městskými částmi.

„Vyloženě adaptačních zatím bylo 43 projektů, které v součtu získaly zhruba třináct milionů korun. Dalších dvanáct milionů bylo vyčleněno na šedesát projektů, které se týkají podpory veřejné zeleně a ochrany přírody,“ konstatovala Tereza Líbová, specialistka adaptace z magistrátního odboru ochrany prostředí.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay