Pavel Baroch | 6. 6. 2022

Zájem o fotovoltaiku raketově roste, stát chce zjednodušit povolování malých elektráren

Spolu se zdražováním energií a nejistým dodávkám plynu z Putinova Ruska se zvyšuje zájem domácností o dotace z programu Nová zelená úsporám na instalaci obnovitelných zdrojů a energetické úspory. Zájem se podle aktuálních údajů oproti minulým letům zčtyřnásobil. Největší zájem je o peníze na domácí fotovoltaické systémy. Ministerstvo životního prostředí zároveň oznámilo, že chystá rozšíření úspěšného programu na další domácnosti. A ministerstvo průmyslu chce zase zjednodušit povolovací řízení pro nové solární elektrárny.

Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o dotaci z Nové zelená úsporám více lidí než za celý loňský rok. Zatímco loni požádalo zhruba 22,3 tisíc lidí o přibližně 4,5 miliardy korun, letos už to je více než 23,7 tisíc zájemců o bezmála 4,7 miliard.

„Zájem o program Nová zelená úsporám pozorujeme dlouhodobě, vlivem složité situace na trhu s energiemi i přísnějších požadavků na ekologická řešení nárůst v posledních měsících enormně zrychlil. Oproti minulým letům je nyní téměř čtyřnásobný,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Dodala, že za celou dobu trvání programu Nová zelená úsporám, tedy od roku 2014, eviduje Státní fond životního prostředí celkem 102 tisíc žádostí o podporu energetických opatření u rodinných a bytových domů za více než 22 miliard korun, přičemž zhruba 20 miliard už bylo schváleno nebo vyplaceno na účty žadatelů.

Solární elektrárny nebo nové kotle

V říjnu loňského roku spustilo ministerstvo novou etapu programu, financovanou z prostředků Národního plánu obnovy v objemu 19 miliard korun. Zatímco v předchozí etapě dominovalo mezi podporovanými opatřeními zateplení budov, aktuálně je jednoznačně největší zájem o domácí fotovoltaické systémy. Počet žádostí o dotaci na fotovoltaiku přijatých od počátku roku již překonal čísla za celý loňský rok a tvoří polovinu všech žádostí v nové etapě programu.

Druhým nejčastěji žádaným opatřením jsou výměny neekologických kotlů a lokálních zdrojů, jejichž podporou ministerstvo doplňuje program kotlíkových dotací určených letos výhradně nízkopříjmovým domácnostem.

Solární elektrárna s rychlou návratností

Setrvalý zájem je rovněž o takzvanou Dešťovku, tedy oblast podpory hospodaření s dešťovou a odpadní vodou u obytných budov. Dříve samostatný program byl pod program Nová zelená úsporám začleněn na podzim. Výhodou je, že majitelé domů mohou pořízení nádrže na dešťovou vodu zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, například zateplením, výměnou starého kotle, a získat tak finanční bonus. Stále větší oblibě se těší také příspěvek na dobíjecí stanice pro elektromobily či zvlášť vyčleněný ohřev vody pomocí obnovitelných zdrojů energie.

„Další etapa programu Nová zelená úsporám běží více než dobře. Jestliže jsme v předchozích letech evidovali v programu průměrně 35 žádostí denně, v loňském roce to byl už dvojnásobek a letos přijímáme každý den kolem 170 žádostí,“ poznamenala ministryně Hubáčková.

Nejúspěšnější program na úspory energie

Mimořádný zájem o dotační program potvrzuje i ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad má na starosti administraci žádostí. „I přes mimořádný nápor žadatelů se nám daří dodržovat standardní šestitýdenní lhůtu pro akceptaci žádosti, během níž musí žádost nejprve projít formální a technickou kontrolou. Nikdo se nemusí bát, že by se na něj prostředky nedostaly. Nadále platí, že žádosti jsou administrovány nárokovým způsobem, tedy pokud si někdo o dotaci požádá a parametry programu splní, je jisté, že dotaci získá,“ řekl Valdman.

Nová zelená úsporám je podle něj Evropskou komisí hodnocen jako nejúspěšnější program v České republice v oblasti úspor energie, a to nejen čerpáním prostředků, ale především efektivností vynaložených nákladů na dosažené úspory v konečné spotřebě energie. Podle evidence proplacených žádostí se dotační program podílel na úspoře 5,52 PJ a snížení emisí oxidu uhličitého o 905,3 tisíc tun ročně.

„Realizací všech opatření dle aktivních žádostí lze predikovat, že v rámci Nové zelené úsporám budou dosaženy úspory v konečné spotřebě energie ve výši cca 8,7 PJ a snížení emisí oxidu uhličitého o 1 428,5 tisíc tun za rok,“ konstatoval ředitel Valdman. Výsledky probíhajícího programu Nová zelená úsporám podle něj dokládají, že správně nastavená dotační podpora úsporných opatření má nejen silný efekt pro domácnosti, ale podporuje také firmy, pomáhá s nárůstem pracovních míst ve stavebnictví a má významný přínos pro státní rozpočet.

Rozšíření pro další domácnosti

Ministerstvo životního prostředí od června zavedlo novinky, které rozšiřují možnosti využití dotací z programu Nová zelená úsporám pro další domácnosti. Nově mohou peníze na výměnu nevyhovujícího vytápění získat majitelé bytů v bytových domech i jednotlivě a podpora se rozšiřuje také na majitele takzvaných řadových domků evidovaných jako vymezené bytové jednotky.

„Vlastníci bytových jednotek v bytových domech zcela určitě přivítají možnost zcela bez omezení požádat o podporu na výměnu nevyhovujícího zdroje tepla ve svém bytě. Dotační podporu jsme také rozšířili o majitele tzv. řadových domků, které jsou v katastru nemovitostí zapsány jako vymezené bytové jednotky,“ uvedla ministryně Hubáčková. V aktualizovaných pravidlech programu tak bude podpora „řadovek“ zařazena do kategorie Rodinné domy a jejich majitelé budou moci žádat o všechny druhy podpory určené pro vlastníky rodinných domů.

Další skupinou, která bude mít nyní možnost získat peníze, jsou žadatelé s již dříve vyplacenou podporou na novostavbu, případně ti, kteří tuto dotaci aktuálně čerpají. Takoví zájemci si mohou opět požádat o dotaci, a to na doplňková energetická opatření, jako je fototovoltaika, řízené větrání, využití tepla z odpadní vody či ohřev vody pomocí obnovitelných zdrojů energie. V případě bytových domů mohou být nově žadatelem a příjemcem podpory i příspěvkové organizace zřizované obcemi a kraji.

Fotovoltaika bez licence

Ministerstvo průmyslu zase počítá s tím, že v novele energetického zákona zjednoduší pravidla pro nové fotovoltaické elektrárny. Bez licence na výrobu elektřiny bude zřejmě možné provozovat solární panely do výkonu až 40 kilowattů, přičemž nyní není potřeba licence jen do 10 kilowattů. Podmínkou je, že výroba z nově připojené výrobny bude sloužit primárně pro vlastní spotřebu. Výhodou provozování solární elektrárny bez licence je fakt, že se provozovatel nestává podnikatelem.

Další novela energetického zákona má urychlit povolovací proces stavby nových fotovoltaických elektráren. Plánuje se zvýšení limitu pro stavbu bez stavebního povolení, který je nyní nastaven na 20 kilowattů. Například v sousedním Polsku je tento limit nastaven ve výši 150 kilowattů. V Česku by nový limit měl být na hranici 50 kilowattů.

Podle náměstka ministra René Neděly je možné, aby letos vzniklo v Česku až 40 tisíc nových fotovoltaických elektráren, tedy zhruba čtyřnásobek oproti loňskému roku. Vyplývá to podle něj z počtu žádostí o dotace. Pokud bude toto tempo pokračovat, je podle něj reálné splnit plán vlády vybudovat 100 tisíc solárních elektráren na střechách do roku 2025, což vláda slíbila v programovém prohlášení.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay