Martin Prax | 11. 5. 2022

Evropa se může zbavit ruského plynu bez návratu k uhlí, ukazují propočty expertů

Preference Čechů a Češek v oblasti řešení náhrady ruského plynu se shodují se skutečnými možnostmi, které Česko má a které by měl stát provést,. Jedná se o zajištění dodávek plynu z jiných zdrojů, rychlé zateplování domů a instalaci fotovoltaických panelů. Klíčové je však zajistit, aby svoje domovy mohly fosilní závislost zbavit i chudší rodiny a aby jim stát poskytl přímou pomoc se zvládnutím cenových šoků.

Na jaře publikovaná analýza společností Ember, E3G, RAP a Bellona nabídla scénář, který umožňuje Evropě nahradit 150 miliard metrů krychlových ruského plynu do roku 2025. Dvě třetiny náhrady připadají na rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, instalace tepelných čerpadel a využití možností úspor energie například pomocí renovací budov. Zbylá třetinu potřebného plynu lze získat zvýšením dovozu zemního plynu z jiných zdrojů s využitím existující infrastruktury. Evropské státy by se pak zbavily ruského zemního plynu o 2 roky dříve, než navrhla Evropská komise.

“Evropa to může zvládnout, aniž by zastavila útlum uhelných elektráren nebo nahrazovala závislost na jednom zdroji fosilního paliva závislostí na jiném, výhradně díky rychlému rozvoji čistých energetických technologií. Musí ovšem začít rychle jednat a dosáhnout společného závazku splnit navržené cíle pro obnovitelné zdroje v roce 2030 a urychlení rozvoje větrných a solárních elektráren,” uvedla analytička Sarah Brown ze společnosti Ember při představení možností náhrady ruského plynu v Evropě na akci pořádané Hnutím Duha.

Pro rychlé zbavení se závislosti na ruském plynu lze najít také oporu u veřejnosti. Aktuální výzkum veřejného mínění zpracovaný agenturou OMG ukázal, že pouhá 3 % dotazovaných Čechů a Češek jsou pro zvýšení těžby a spalování uhlí. Naopak 46 % respondentů podporuje úspory energie či instalaci solárních panelů (40 %). 72 % lidí souhlasí, aby stát pomáhal domácnostem se zateplováním domů a instalací solárních panelů pokrytím téměř veškerých nákladů na tyto investice.

“Lidé mají jasný názor na řešení ukončení závislosti na ruském plynu. Kromě zajištění náhradních dodávek plynu chtějí podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Shodují se v tom s experty, stejně jako v tom, že návrat k uhlí je ještě horší, než nedělat vůbec nic. Miliony lidí chtějí mít vlastní obnovitelné zdroje energie,” hodnotí pozici veřejnosti Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Domácí solární elektrárna ušetří i 12 tisíc korun za rok. Experti doporučí nejlepší řešení pro vaši střechu

Hlavní řešení

Hnutí Duha spočítalo, kolik by bylo třeba, aby stát rozhýbal investice do úspor energie i pro domácnosti s nižšími přijmy. Podle těchto propočtu je pro zateplování panelových a bytových domů třeba poskytnout příspěvky ve výši 10 000 korun měsíčně po dobu splácení rekonstrukce, což by vyžadovalo navýšit aktuální dotační programy o 10 miliard korun pro příštích 5 let. Dotace na zateplení rodinných domů je třeba odstupňovat a zvýšit pro nejchudší až na 95 %, což by vyžadovalo až 19 miliard korun na příštích 5 let. Zdroji nových peněz může být Národní plán odbnovy a výnosy z aukcí emisních povolenek, které nyní směřují do státního rozpočtu a nevyužívají se na snižování závislosti na fosilních palivech. Všechny nízkopříjmové domácnosti pak potřebují cílené a komplexní poradenství s energetickými renovacemi.

Na potřebě upravit podpůrné programy se ekologické organizace shodují s průmyslovými asociacemi z oblasti nové energetiky. Svaz moderní energetiky spolu se svými patrnery ve výzvě Energetická svoboda navrhuje, aby byl posílen úspěšný program Nová zelená úsporám. "Je třeba zajistit jeho dlouhodobé financování, které povede v horizontu jednotek let k trojnásobnému navýšení počtu projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů. Nabídnout domácnostem zvýhodněný renovační úvěr na před- a do-financování dotace, např. pomocí státní garance přes Národní rozvojovou banku," příší ve své výzvě.

Svaz moderní energetiky také navrhuje pro nízkopříjmové domácnosti nabídnout investiční komponentu sociálních dávek. Ta by pomohla této skupině zvýšit běžnou míru podpory z programu Nová zelená úsporám až na 90 %.

Svobodná energie

Stát může energetickou nezávislost domácnosti, obcí nebo firem podpořit také legislativními změnami. Od roku 2019 se připravuje nový energetický zákon, který má umožnit zakládání a fungování energetických společenství, sdílení elektřiny mezi členy energetických komunit a jejich přístup do veřejné distribuční soustavy. Bohužel se zatím ministerstvu průmyslu nepodařilo tento nový zákon dopsat. Česká republika tak čelí možnosti postihu ze strany Evropské unie, protože neplní lhůty dané evropským Energetickým balíčkem právě pro zavedení podmínek pro vytváření a provoz energetických společenství.

Přitom se může Česko pohodlně inspirovat v sousedním Rakousku. Tam přijali potřebné změny již loni. Rakouský zákon přináší zásadní podmínky pro rozvoj komunitní energetiky – tedy způsobu, jak se na výrobě, skladování a spotřebě čisté elektřiny bude moci podílet prakticky každý. Nastavuje podmínky pro tzv. energetická společenství obnovitelných zdrojů v souladu s evropskou legislativou. Nové podmínky umožní sdílet elektřinu mezi občany, kteří vytvoří energetické společenství. Navíc k předávání elektřiny mohou využívat veřejné distribuční sítě za snížený poplatek, tzv. místní tarif a takto sdílená elektřina bude také osvobozena od daně z elektřiny. Především sousedé tak budou moci společně investovat např. do nové fotovoltaické elektrárny, využívat společně vyráběnou elektřinu a těžit z prodeje přebytků do sítě.

Pomůže také odstraněí administrativních bariér pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Solární asociací navrhuje zrušení takzvaného měření po fázích, kvůli kterému jsme dnes odkázáni z velké části na solární střídače z Číny. "Chceme-li podpořit instalaci evropských technologií, musíme se vrátit k takzvanému součtovému měření," píše ve výzvě Energetická svoboda.

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay