Energetickou nezávislost Česka je třeba brát vážně. Pomůže nám domácí zelený plyn

Miliardy, které posíláme za ruský plyn Putinovi, lze snížit pomocí domácí výroby zeleného plynu. V souvislosti s aktuální diskusí ohledně možného omezení dodávek ruského plynu se začíná hovořit o případných alternativách v českém energetickém mixu. Jednou z často skloňovaných možností je biometan, který lze vyrábět v čistírnách odpadních vod při použití kalového plynu nebo v bioplynových stanicích, kde nahrazuje kogenerační výrobu elektřiny a tepla.

Martin Prax

19. 4. 2022

Česko má nyní jedinou biometanovou stanici, která dokáže vtláčet čištěný bioplyn do sítě zemního plynu. Jde o zařízení využívající biologicky rozložitelnou část odpadů z měst, která stojí v Rapotíně. Další taková stanice by měla vzniknout Litomyšli. Pro širší využití možností výroby domácího zeleného plynu je třeba podpořit přestavbu stávajících bioplynek a potenciál nabízí i energetické využití kalů z čistíren odpadních vod. Dodávky biometanu do sítí zemního plynu povedou k efektivnímu využití bioplynu, upozorňují dlouhodobě oborové asociace, které se rozvojem bioplynu zabývají.

V Česku se v současnosti za rok spotřebuje okolo 8,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu. „Pokud bychom začali třídit a využívat bioodpad v bioplynových stanicích můžeme z přibližně jednoho milionu tun bioodpadu ročně vyrobit zhruba 70 až 80 milionů kubických metrů biometanu,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. Zemědělské bioplynové stanice zpracovávající hnůj, kejdu či cíleně pěstované energetické plodiny pak mohou přidat další nižší stovky milionů kubíků biometanu.

Nezávislost na fosilních zdrojích

Další výhodou, která bývá zmiňována, je obnovitelnost tohoto zdroje, který může napomoci dekarbonizaci průmyslu, zejména dopravě a teplárenství. „Fosilní energii, která je příčinou změny klimatu, musíme nahradit obnovitelnou energií,“ řekl Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM.

Obdobně se v tomto směru vyjadřuje i Petr Novotný, podle kterého by v dlouhém časovém horizontu měl v české plynárenské síti být pouze obnovitelný metan. „K tomu však povede ještě dlouhá a trnitá cesta. Vždy je nutné začít úsporami, protože minulá desetiletí levného a dostupného plynu naši společnost nemotivovala k tomu, aby věnovala speciální úsilí energeticky úsporným opatřením. Vedle biometanu vyráběného z bioplynu se také musíme naučit vyrábět syntetický metan, který bude produkován s využitím přebytečné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tomu však musí předcházet výrazný rozvoj instalované kapacity obnovitelných zdrojů elektrické energie a rozšíření nyní pouze pilotních projektů výroby syntetického plynu – power to gas,“ řekl.

Příklady z jiných evropských států přitom ukazují, že vysoký podíl biometanu v plynárenské síti nemusí být nereálným cílem. „Například ve skandinávských zemích je jeho podíl více než poloviční, velmi dobře je na tom v některých regionech i Nizozemsko. Je to otázka množství nových zdrojů a vytvoření podmínek pro přechod stávajících zdrojů na biometan, stejně tak velkou roli hraje i politické zadání a vůle,“ řekl Martin Schwarz. Aby Česko naplnilo svůj technický potenciál pro maximální výrobu biometanu, bylo by podle něj nutné jednak u stávajících výroben bioplynu, tedy bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, přejít na výrobu biometanu. „Dalším je možnost navýšení výroby stávajících výroben a výstavba nových zdrojů,“ doplnil Martin Schwarz.

Energetická bezpečnost

„S ohledem na události posledních týdnů je nezbytné, abychom energetickou nezávislost začali brát velmi vážně. Biometan je jednou z alternativ k fosilnímu zemnímu plynu, proto bychom nyní měli udělat maximum pro to, abychom využili český potenciál pro produkci biometanu co nejrychleji,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas, která se na technologii čištění bioplynu na ozeleněný zemní plyn a jeho následné využití zaměřuje.

„Projekt biometanové stanice v zemědělském družstvu v Litomyšli, který letos realizuje naše společnost, by měl ukázat nejen veřejnosti, ale i politickým činitelům, že technologie pro energetickou soběstačnost v Česku existují. Jen je potřeba jít jim více naproti,“ uzavřela Monika Zitterbartová.

Bez Putina

Na možnosti posílení nezávislosti na ruském plynu upozorňuje také výzva #BezPutina, kterou inicioval Svaz moderní energetiky ve spolupráci s CZ Biom a dalšími oborovými asociacemi. Ve 12 krocích nabízí vládě program energetické bezpečnosti Česka. Klíčovou částí opatření je také využití bioplynu. Podle propočtů autorů výzvy může produkce biometanu do pěti let dodat 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně. To odpovídá zhruba jedné osmině dodávek zemního plynu, které dnes tvoří více než 90procentí import z Ruska. Další opatření jsou pak rozvoj obnovitelných zdrojů nebo renovace budov. Zelené recepty mohou snížit spotřebu plynu na polovinu. Obnovitelné zdroje, biometan a úspory energie jsou řešení pro naši energetickou svobodu. Nikdy nebylo důležitější postavit naši energetiku na zdrojích nezávislých na dodávkách z Ruska. Proto by měla vláda postavit reformu české ekonomiky na takových opatření, která zajistí dlouhodobou nezávislost domácností a firem," říká k motivacím pro společnou Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay